Papírová města

Přesně tyhle romantický filmy miluju. Setkáváme se zde s Quentinem, který celý život miluje Margo a jedné noci dostane příležitost s ní prožít bláznivou noc. Poté se však záhadná Margo vytratí a je na Quentinovi a jeho přátelích, aby jí našli. Quentin tak podniká 1900km dlouhou cestu za svou láskou. Příběh je opravdu skvělé napsán, skvěle do toho pasovali Quentinovy kamarádi, velice se mi líbila záhadná Margo a samozřejmě skvělý Quentin v podání Nata Wolffa. Konec filmu a vlastně celého příběhu je hodně netradiční, ale o to víc se mi líbil. (30.03.2017)

Teen indie romantika pre divákov vo veku hlavných predstavitelov. Na tom samozrejme nie je nič zlé, očakával som však niečo viac. Problémy dospievania podané mierne pateticky, ale v konečnom dôsledku ide o to, že postavy prejdú solídnym vývojom, trochu dospejú, čo to pochopia a stretnú sa všetci na záverečnom plese (kto to považuje za spoiler, nikdy nevidel podobný typ filmu, alebo ani Carrie :)). Margo mi ako miestna tajomná múza prišla príliš obyčajná, ale tak ak ste ako teenager zamilovaný, nedostatky nevidíte a ste schopný všetkého, napríklad nezmyselnej cesty cez polovicu štátov. (21.02.2016)

Další film, od kterého jsem čekala daleko víc. Hlavní hrdinové mi sice padli do oka, ale nějak to nestačilo na to, abych dala 4 hvězdy. Role Nata Wolffa byla na můj vkus až moc naivní. Být zamilovaný do holky, která vlastně neví, co chce a kdo ví, jestli to někdy vědět bude .. To není zrovna extra výhra. Konec filmu mě taky docela zklamal .. I když to asi bylo lepší než klasickej trapnej happy end. Ale pořád si myslím, že by se to dalo zakončit líp. Lepší 3 hvězdy, 60%. (09.12.2015)

Hezký film o tom, co se všechno může stát ve chvíli, kdy se zamilujete. Tyhle filmy dospívání a zlomu, kdy člověk odchází ze střední, jsou docela vděčné, a to i proto, že jsou většinou velmi dobré. Tenhle je dobrý. Je vtipný, je nostalgický a je místy skutečně krásně absurdní, což jsem si prostě užíval. Padla na mě mírná vzpomínková nálada. (12.10.2015)

John Green mě začíná zajímat stále více. Knihu jsem samozřejmě nečetl, takže jsem šel do takřka neprobádaných vod doufajíc v něco lepšího než jen plitkou romanťárnu o dvou nešťastných adolescentech. A byl jsem velice spokojen. Jasně, Nat Wolff i Cara Delevigne hrají černobílé postavy, které jsou v podstatě archetypem těchto žánrovek. I tak se jim podařilo ve mně probudit pocit blaženosti, zřejmě i z toho důvodu, že k tématu snímku mám určitý vztah a vzhlédl jsem se v tom. Překvapuje mě, že film tak rázně klesl s hodnocením, podle mě si zaslouží větší uznání a minimálně já mu za nějaký čas určitě ještě dám možnost zazářit...90% (16.10.2015)