Krampus: Táhni k čertu

Hned po zhlédnutí traileru ve mně Krampus vzbudil velká očekávání, ale všichni víme, že upoutávky jsou hodně na efekt, takže člověk musí jít do kina, aby se přesvědčil o kvalitách filmu na vlastní oči. Musím říct, že se mi dostalo velice dobrého vánočního snímku s nezapomenutelnou atmosférou, který se ve výsledku ani moc nerovnal očekávání, která vyvolal trailer, což ale vůbec nebylo na škodu. Krampus rozhodně není typicky děsivým hororem s množstvím lekaček, duchů a krve. Jde spíš o jakousi černou komedii, která zanechá v divákovi pocit, že Vánoce mohou být úplně vším ... jenom ne "svátky klidu a míru", o čemž se na vlastní krk přesvědčili i všechny postavy ve filmu. Zaujaly mě masky a ztvárnění všech příšerek včetně děsivého pekelníka a vedle toho musím ocenit nápadité vložení animovaného minipříběhu, který osvětloval Krampusův příběh. Rovněž jsem jako germanista plesal radostí nad německou (nebo rakousko, kdo ví) bábinkou, která se mi vedle rázné tetičky líbila ze všech postav nejvíce. Zkrátka solidně natočená vánoční hororová komedie, která mi dlouho zůstane na mysli díky výše zmíněným přednostem a v neposlední řadě též díky naprosto nečekanému konci, který ve mně nechal dosti nepříjemný pocit - co všechno vlastně může způsobit ztráta víry a naděje (zde ve fantaskním a krutém měřítku). (11.12.2015)

Unikátní film, který k vánočním svátkům bezesporu patří. Snímek na pomezí hororu a komedie okamžitě vtáhne do děje a skvěle budovanou atmosférou doslova přišpendlí k pohovce. Neznám mnoho děl, které dokáží zároveň pobavit i vystrašit. Nicméně zde, nejenže se to podaří, ale ke všemu na výbornou. Dílo táhnou především skvělí herci, díky nimž se povedlo autenticky zachytit a následně vykreslit velice komplikované rodinné vztahy a jejich postupný vývoj. Dalším důležitým faktorem jsou záporáci. Strašáci všeho druhu z nichž bych pochválil například sněhové červy a nanejvýš oceňuji propracované kostýmy elfů a samotného Krampuse. Nemohu ignorovat ani významnou roli vánočních perníčků, ti však spadají spíše do té komediální části filmu a na rozdíl od ostatních dárkových strašáků se skutečně vydařili. Jediné co mne na filmu tak trochu mrzí, že jedna z nejzajímavějších postav zmizela hned jako první skoro na začátku a neměla tak mnoho příležitostí zazářit. 79% (11.01.2022)

Tak trochu nechápu, koho napadlo zkombinovat rodinnou vánoční podívanou s rádoby děsivým hororem, jenž se ovšem kvůli cílení na rodinné publikum musí držet absolutně zkrátka a nic neukázat. Komediální rovina tak nefunguje, hororové pasáže spíš nudí, a nebýt celkem podařeného titulního bubáka a závěru, tak bych snad usnul. Absolutně nevyužitý potenciál. (24.04.2016)

Nikoliv hororová komedie ale rodinný horor.  A to může být samosebou pro spoustu žánrových fanoušků docela problém.  Nedá se čekat krev a střeva ven ani nekorektní vtípky.  Nadějí je jen temný pohádkový fantasy háv, a to se Doughertymu podařilo jen tak nějak napůl. Na zážitku nepřidají nesympatické postavy, ale ok, pro příběh je to vlastně podstatné, Krampus trestá ty nezvedené.  Naopak mě bavily ožívající symboly Vánoc a půtky s nimi. Jako jádro zábavy opravdu povedené. Tedy až do příchodů elfů, kdy si najednou člověk přišel jako na masopustu se škraboškami, hodně nepovedené masky, a korunu jim nakonec dodal sám Krampus, jehož vzezření se nedá srovnávat ani s těmi horšími krampusáckými maskami z mikulášských průvodů.   Bez nadšení, na dva prsty. (16.11.2023)

Český čert má ve světovém měřítku výjimečné postavení. Je to spíš popleta, společník pro hazardní hráče, případně vykonavatel spravedlnosti tam, kde světská justice představuje výsměch morálce. Krampus, to je jiná sorta. Na první pohled z něj jde strach a čiší z něj hrozba brutálního násilí a mystické krutosti. Film, který láká na Krampuse svým názvem, už dopředu avizuje, že půjde o zábavu pro vyhraněně hororové publikum. Jenže skutek utek a od toho se odvíjí i hodně rozpačitá hodnocení a komentáře. Ruku na srdce, kolik jste viděli hororových komedií, které by nebyly chromé na jednu či druhou nohu, případně měly obě nohy amputované. Ať dělá Dougherty co chce, děsit neumí, tedy minimálně ne tak, aby se báli dnešní otrlí fanoušci hororové podívané. S humorem už je to lepší, Dougherty leccos odkoukal od Terryho Gilliama a jeho ďábelské perníčky úspěšně bodují, má smysl pro ironii a sem tam přijde se slušným fórem. Opírá se navíc o sympatickou sestavu herců v čele s talentovanou Toni Collette. Bohužel není tak kreativní, aby nápady dotáhl do nějakého opravdu funkčního a filmařsky přitažlivého tvaru. Spoléhá se na zběsilý, chaotický střih, otravně typizované postavičky členů rodiny a není dost odvážný na to, postavit rodinné hodnoty na hlavu a škodolibě se Vánocům vysmát. Když si vzpomenu, jak využil Ari Aster Toni Collette v Děsivém dědictví, mám pocit, že plýtvá hereckým potenciálem svého ansámblu, atmosférou i nápady. Je to nedotažené a jen málokdy opravdu atmosférické. Hodnocení se pohybuje někde mezi 2 a 3 hvězdičkami, vzhledem k hubené nadílce, kterou dostal od hororových fandů, tentokrát Doughertyho podržím a nechám tam slabou třetí hvězdičku. Celkový dojem: 50 %. (20.12.2019)