Dokonalý šéf

Strojený a povrchní, jak jen top restaurace dokáže být (může mi někdo konečně vysvětlit, jak se hergot z takových porcí člověk pořádně nají?). Mluví se tu možná o food orgasmu, ale ten jako divák daleko snáz dostanete při sledování upřímnějšího Chef. Alicia zneužitá jen jako hezká tvářička, na plakátu i v rámci filmu. Na kriminál. (05.01.2016)

Herecká plasticita a živelnost Bradleyho Coopera ohromuje, ale jinak je tahle lehce extrémisticky působící honba za Michelinem trochu moc učesaná a pro běžného konzumenta, který se spokojí s kebabem od vedle, ale delikatesy mu nic moc neříkají. Představoval bych si méně rutinní vypravování a více zajímavých postav tak jako byla ta hlavní. Minimálně Sienna Miller mohla být, stejně tak Daniel Bruhl, či trestuhodně nevyužitá Alicia Vikander, který strhne i na absolutním minimu prostoru. Tyhle pokrmy nejsou o procesu najezení se, ale o emocích. To stejné čekám od filmu, ale jsou patrné nedodělky. (09.04.2016)

Bylo to dobré, ovšem problém je, že v posledních letech vzniká filmů o vaření opravdu hodně a tenhle je jenom kopíruje. Navíc tady máme opravdu jenom hlavní příběh o snaze získat třetí Michelinsku hvězdu, a vedlejší dějová linka dá se říci chybí, takže si prostě od toho vaření neoddechneme ani na minutu. Bradley Cooper je výborný herec, ale tady hrál zrovna postavu, která mi vůbec nebyla sympatická. Potěšilo obsazení Omara Sy, jen škoda, že nedostal více prostoru. (24.05.2017)

Nevíme nic o hlavním hrdinovi, netušíme, proč se dal v minulosti na scestí a je jen naznačeno, co všechno to prý tehdy způsobilo. Setkáváme se s ním, když je už v cajku a chce všechno napravit tím, že umanutě vaří a vaří. Neohlíží se na nikoho a na nic, takže se vlastně žádná změna k lepšímu nekoná, pořád je zahleděný jen na sebe a o nikoho jiného se nestará. Shrnuto: nudný (nedějový) příběh o vaření a nesympatický hrdina = je zbytečné tomu věnovat čas. (22.01.2016)

Pořady o vaření jdou obvykle mimo mě, takže jsem krom Bradleyho neměla valného očekávání. Že lze pěkně esteticky i technicky naservírovat rovnici o třech neznámých: vaření pochutin = hledání sebe sama = seberealizace, bych nečekala ani náhodou. Suma sumárum mi z tohoto příjemného výpočtu vychází jasný výsledek: pět Michelinských hvězd jak vyšitých do šéfovské uniformy. (01.01.2016)