BoJack Horseman

Má to sice pomalejší rozjezd, ale nakonec se na to dá velmi dobře koukat. Některé charaktery jsou opravdu povedené, nejradši mám asi dvojici Mr. Peanutbutter a Todd, kteří když něco spolu plánují, tak jsou jak "blbý a blbější". Některé vtipy jsou docela povedené a tak jsem se i docela zasmál. Náladou mi to místy připomíná Californication, ale Hanka Moodyho mám přece jenom mnohem radši než BoJacka. Po první sérii 8/10. (21.07.2015)

Tenhle netflix seriál je fakt super. Hlavně, co se týče animace, ta je fakt na dobré úrovni. Dalším plusem jsou fakt super vtipy, a celkově scénář. A dost dobrý stěry: "Prosíme účet, prosím," "Vždyť jsme si ani neobjednali". To mě dostalo. Úvodní znělka seriál BoJack Horsemana měla mimo jiné skvělou hudbu. Teď ale ke znělce seriálu Horsin´ Around (Koniny) - Malí sirotci, raz, dva tři. Začne se zpívat a potom už to jede. Taky mě zaujalo, že postavy, které nějak ovlivňují děj, jsou znázorněny jako zvířata. Zato postavy, které jsou "komparz", jsou normální lidé. Mezi mé nejoblíbenější postavy patří bezesporu pan PeanutButter. Celkově dost povedený seriál. 25. 10. 2015 (25.10.2015)

Titulky, hodnotenia a komentáre hlásali udalosť desaťročia - tento komentár bude aj preto trochu nabrúsenejší, než by si to BoJack zaslúžil, a bude cielený na určitú špecifickú skupinu. Podľa mňa sa to totiž v takmer žiadnom smere nevie odlepiť od doby a miesta svojho vzniku. Netvrdím, že ten seriál upadne do zabudnutia, pretože nejaké dvere predsa len otvára a nejaké žánrové konvencie predsa len prekračuje. Chýbala tomu však číra hravosť a anarchia animovaného sveta. Skôr sa mi zdá, že ide o súčasť trendu "zdospeláčťovania" animovaných seriálov a "zautentičťovania" žánru sitcom, ktorý pretrváva už od 90. rokov (a možno aj ďalej, neviem). Tá snaha o "existenciálnu ťažobu" a akúsi plnosť postáv tu vždy bude narážať na hranice, ktoré so sebou nesie zosmiešňujúca karikatúra, a tak boli aj BoJack a ostatní vo výsledku rovnako plytkí a jednorozmerní ako postavy z Dva a pol chlapa. Na druhej strane sa tá snaha o sitcom časom vytratila a zostalo niekoľko vtipných zvieracích gagov a popkultúrnych narážok (wau, aká to novosť... vitaj, postmoderna), ktoré sa utopili v redundancii. Ak sa k tomu pridá ten otravný (v tomto prípade latentný) psychoanalytický fetiš utáraných a emocionálne retardovaných amerických intelektuálov a ich snaha za každú cenu rochniť sa vo svojich grandióznych problémoch, vystavovať ich na obdiv celému svetu a robiť z nich priam generačné problémy (tú majú tvorcovia s BoJackom očividne spoločnú, keďže presne takéto sú prakticky všetky postavy), dostavuje sa u mňa dáviaci reflex. To je vlastne ďalšia hranica, na ktorú snaha o "zdospeláčtenie" naráža. Tento typ amerických intelektuálov nevie dospieť - ustrnuli v ranej puberte ako celá ich popkultúra. Smutné je, že presne títo ľudia sa vysmievajú z hlúposti a zaostalosti iných. Smutné je, že chcú meniť svet, hoci nikto príčetný by im do opatery nezveril ani kaktus. Jediné, čo som z toho seriálu cítil bola číra únava zo sveta. Akýsi neodbytný pocit, že dejiny sa skončili, točíme sa v kruhu a na ničom už nezáleží. Pocit, že všetci sme v stave depresie a niet z neho úniku. Nočná mora, že som prázdnou a plytkou postavou trápneho sitcomu, pretože práve BoJack je (chcene i nechcene) krásnou ukážkou blúdneho kruhu simulakier. Aspoň za sprostredkovanie tohto pocitu seriálu ďakujem, hoci ja sám ho nezažívam (aj keď som vyrastal v tom najhoršom type rodiny - v atomickom type). A áno - stále platí, že to nejaké dvere otvára a že je to občas milo absurdné. Len sa z toho, prosím... (30.08.2021)

V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. (19.08.2018)

Některé momenty jsou naprosto geniální a tnou do živého, ale na konci šesté série mám bohužel ze seriálu trochu mdlý pocit. Dějové linie vyšuměly, nic moc se neuzavřelo, Bojack žije dál a nejspíš do toho zase spadne. Pozdější série už hodně vaří z vody a mám chuť dát tři hvězdy. Ale nedám, kvůli několika rezonujícím geniálním myšlenkám, které vyčnívají mezi hodinami vaty. (05.02.2020)