Jeoffrey

Za mě hodně špatný seriál, asi nejhorší, s kterým jsem v téhle anime sezóně ztratil svůj čas. Animačně je to slabé, hudba taky za moc nestojí, ale s tím by se asi dalo relativně i žít, protože tohle nejsou hlavní problémy, které jsem tu měl. Nejvíc mě zde odrazoval hlavní hrdina, který mi byl nesympatický jak svým chováním, tak i namluvením. Zkrátka nemůžu si pomoct, ale Aoi Šóta mi se svým hlasem prostě absolutně nesedí na OP fantasy hrdinu, nemá na to dostatečně výrazný a silný hlas, a díky jeho projevu jsem nedokázal Allenovi cokoli věřit, nebo si k němu vybudovat nějaký respekt. Jeho chování však bylo mnohem horší, hlavní hrdina chce žít, jak se mu zlíbí (což v rámci jakékoli společnosti ale většinou prostě nefunguje), a i když mu scénář neustále hází další a další problémy do cesty, hrdina jimi proplouvá bez nějakého zájmu či zaujetí, působí pro mě tak nějak otravně apaticky, zkrátka tohle není někdo, komu bych chtěl fandit, spíš naopak. A úplnou korunu tomu všemu nasazuje hlavní dějová linka první poloviny, po jejímž finále jsem se seriálem dost otráveně skončil. Ono není těžké napsat nezajímavého, nebo nesympatického hrdinu (v téhle sezóně není Allen rozhodně jediná hlavní postava, kterou jsem nemohl vystát, ale o těch ostatních, až na ně dojde řada…), ale vystavět příběh, který tuto postavu pro mě absolutně shodí, to už je docela unikát. Zkrátka (pozor SPOILERY) když se váš otec začne po smrti vaší matky chovat divně a je na cestě k sebezničení, když se váš zamindrákovaný bratr začne chovat nebezpečně – prostě když se vaše vlastní rodina začíná propadat na totální dno, vidíte to každý den a zároveň jste někdo, kdo má schopnosti a sílu hrdiny z minulého života, tedy dokážete tohle kdykoli zastavit, tak jste u mě ten největší odpad, když se na celou rodinu prostě vykašlete, chováte se jakoby nic, necháte se jen vyrazit z baráku (jakože jste tu vlastně vy ta oběť) a vše řešíte až ve chvíli, kdy už nevyhnutelně musíte! Hlavní hrdina je pro mě díky tomuhle bezcitný, sobecký lempl, někdo, kdo je podle mě spoluzodpovědný za to, co se stalo jeho otci, co se stalo jeho bratrovi a každému, kdo se k tomu připletl, protože se ani nepokusil jim podat pomocnou ruku, když ho nejvíc potřebovali (KONEC SPOILERŮ). V momentě, kdy seriál rozkryl tyhle motivace a příběh rodiny hlavního hrdiny, jsem nebyl schopný myslet na nic jiného, než že to bylo naprosto zbytečné, nemuselo se nic z toho stát a z Allena mi bylo špatně (do té doby jsem ho jen nemusel). O to horší bylo vzpomenout si, jak snadno hrdina řešil všechny problémy, jako OP geroj bez námahy, ale na tom, na čem dle mého záleželo, se záměrně vykašlal. Následující sedmý díl jsem sledoval se sebezapřením, ale kdykoli se Allen objevil na obrazovce jsem měl chuť to vypnout. Když však ani nová zápletka nevzbudila můj zájem, jen mi představila další nudné postavy, tak už jsem logicky nepokračoval (drop po 7. díle). Byla tu nějaká pozitiva? No, když máte takhle mizernou hlavní postavu, tak si pak začnete všímat všech lidí kolem a někteří mi nepřišli vysloveně špatní, i když většina byla jen klasickými šablonami a budoucím harémem hlavního lempla. Příběh současné hrdinky Akiry mě dokonce i zajímal, říkal jsem si, že by byl určitě lepší než tohle, ale nevypadalo to, že by ho chtěl autor nějak dál rozvíjet a po tom co jsem viděl je to možná i dobře. Za mě zkrátka tento seriál nestojí za moc, bodově maximálně tak 2/10, doporučil bych to akorát tak fanatickému fantasy fanouškovi, ale teprve ve chvíli, kdy už viděl všechno ostatní…

Protože nejsem populární, rozhodl jsem si znovu pustit WataMote, aneb příběh mladé holčiny, která celou tu popularitu opravdu až moc řeší, na druhou stranu jsme tu na střední škole, takže koho by to překvapilo. No a musím říct, že se u seriálu opět válím smíchy, jindy se bavím vším tím cringem, často mi připadají hrdinčin vnitřní svět a kousavé poznámky na stranu všech těch obyčejných lidí tak moc blízké, až se trochu stydím. Je to hodně originální, Tomoko je úžasná a skvěle namluvená a stejně tak její bratr je super postava. Seriál má spoustu zajímavých příběhových, ale i vizuálních nápadů, takže se ani na chvíli nenudím, i když je vše hodně epizodické a vlastně pořád o tom samém. Už když jsem se na WataMote díval poprvé (rok 2013), tak se mnou hodně rezonovalo a vysloveně jsem si ho užíval, no a s radostí musím konstatovat, že se tohle ani po víc jak deseti letech nezměnilo (stejně jako to, že pořád nejsem populární…). 9/10

Dobrý film, sice nic světoborného, unikátního či nezapomenutelného, ale pořád to byla docela příjemná podívaná s poměrně sympatickými postavami (ať už hlavní dvojice, tak i některé vedlejší postavy, které potkali cestou), občas mírně nevyrovnaným tempem, hezkou animací i hudbou. Byl to zkrátka slušný příběh, kterému ale za mě chyběla větší síla, intenzita emocí, prokreslení některých témat, a hlavně asi i víc toho pověstného kouzla, protože i když tu máme z části svět japonských oni, žádná velká magie na mě z něj nedýchla. Stejně tak jsem si říkal, že by bylo fajn tam přidat víc okamžiků, kdy se buduje vztah mezi hlavní dvojicí, aby pro mě nějak zafungovala romance, přeci jen, když se film jmenuje Moje holka je démon, tak počítáte, že to o té romanci primárně bude. Místo ní se však spíš řeší rodinné trable a hlavně (ne)schopnost otevřeně vyjadřovat své emoce, což jsou témata, které Japonci určitě ocení a budou s nimi nejspíš rezonovat víc, než se mnou – já bych si zkrátka přál víc romantiky a fantasy. Ale byly tu pasáže, které jsem si hodně užíval, líbila se mi celá ta cesta, bavila mě setkání, která během ní hlavní dvojice prožila, tahle část na mě působila většinou tak nějak lidsky a i hřejivě. Zkrátka byl to dobrý film, nic co by mi zůstalo déle v hlavě, ale zároveň i počin, který nemám problém si někdy v budoucnu pustit znovu. 7/10

Nenáročný roztomilý mini seriál pro ty nejmenší. Kdyby mi bylo tak 3-5 let, tak bych tohohle malého žraloka, který v každém díle objevuje něco nového, nejspíš zbožňoval a snažil se zpívat tu divnou písničku doprovázející závěrečné titulky. Nejspíš však ve mně něco z mých dětských let zůstalo dodnes, protože nějak nechci tomuhle malému žralokovi dát méně jak 6/10.

Protože jsem už v době své školní docházky četl Staré řecké báje a pověsti a měl je rád natolik, že jsem se jimi pročítal i v následujících letech opakovaně, pak mě tu hlavně ze začátku nemělo moc co překvapit. Ona vlastně celá kostra příběhu není zrovna něčím novým. A co třeba hlavní hrdina, byl ten nějak originální či zajímavý? Po pravdě moc nebyl... Je to jako klasická antická báje, jen mnohem víc rozvedená, krvavá a dotažená do bláznivějších (a pro někoho asi i mnohem cool) výšin. Ale překvapilo a zaujalo mě tu něco? Našel jsem tu něco, díky čemu si na Diovu krev za pár týdnů opět vzpomenu a proč bych se měl těšit na další sérii? Nemyslím si. Dokonce i ta zde všemi tolik zmiňovaná Castelvania mě bavila o něco víc, protože tam mě dokázali v každé sérii něčím překvapit... Animace je fajn, hudba je super, ale příběhově je to za mě spíš průměr. 5,5/10

Ninja Kamui je seriál, jehož největším tahákem už od začátku bylo jméno Song-hu Park na režisérské židli. To je ten pán, co režíroval první sérii JJK a který opravdu umí bojové scény natočit tak, abyste si je užili. A i zde odvádí on a jeho tým většinou solidní práci (dokonce i v momentech, kdy zapojí CGI), bojové scény mi ten seriál táhly, mají sílu, razanci, šťávu, zkrátka pokud se bojuje, tak se na to docela dobře dívá. Zaujal mě i hlavní hrdina, nejen tím, že je skvěle namluvený Kendžiró Cudou (toliko k odpovědi na případnou otázku v jakém jazyce jsem se na seriál díval), ale měl i zajímavou backstory, pochopitelnou a napínavou „John Vickovskou“ motivaci, byl zkrátka dostatečně cool, aby mě bavilo ho sledovat. Problém jsem měl asi hlavně s příběhem, začátek se mi líbil, jak jsem už zmínil, byla to nejdřív sice jen další revenge story, ale dobře a zajímavě podávaná, bavilo mě i to nindža podhoubí a byl jsem zvědavý, co se s tím bude dít. Pak se do toho ale začaly cpát mechanické obleky a AUZA, takže největší záporák byl opět korporát a mladší verze Steva Jobse a ten rázný a přímočarý příběh jako by se začal tak nějak nudně zamotávat a řešit věci, co mě až tak nezajímaly. Tvůrci prý museli změnit počet dílů z 12 na 13, aby odvyprávěli celý svůj plánovaný příběh, ale za sebe bych byl radši, kdyby měl seriál třeba jen těch 12, nebo klidně i jen 8 dílů, pokud by mi odvyprávěl ráznou a přímočarou revenge story s tempem a kvalitou, jakou mělo prvních pár dílů, bez všech těch kudrlinek kolem, které mě prostě nenadchly a emocionálně se mnou nerezonovaly ani z poloviny tak, jak asi tvůrci zamýšleli… Ve výsledku je z toho hezká a nadprůměrná akční podívaná, ale díky přílišnému natahování, okecávání všeho kolem a ždímání některých témat tak nějak dokola, seriál maximálně na jedno zhlédnutí – víc mi Ninja Kamui bohužel nedal. 5,5/10

Sand Land je za mě odpovědí na otázku, jak by vypadal anime Mad Max, říznutý trochou toho fantasy a sci-fi z rukou bohužel již zesnulého autora Dragon Ball série. Že jde o dílo Akiry Torijami se dá poznat především ze stylu humoru, ale také z dialogů a vůbec celkového ladění, které mi v lecčem připomínalo právě původní Dragon Ball. Obě části seriálu jsou poměrně jednoduché a přímočaré, mnohé se dá očekávat a odtušit, přesto seriál ani na chvíli nenudí. Postavy jsou dostatečně zajímavé, ty hlavní i poměrně sympatické (nejlepší je za mě ostřílený bojovník a nynější šerif Rao). Co mi moc nesedlo je animace, CG animace postav, která většinou působí jako takové 2,5D někdy vypadala slušně, ale občas těžkopádně (v některých soubojových sekvencích) a nepřirozeně (třeba vlasy Ann) a já se neúspěšně snažil si na ní celou dobu zvyknout – moc se mi to ale nepovedlo. I ten potenciál světa mi tu nepřišel naplno využitý, nevzbudil ve mně dostatečný zájem na to, abych o něm chtěl vědět víc, nebo abych si chtěl seriál třeba v budoucnu znovu pustit. Za mě zkrátka fajn podívaná na jedno shlédnutí, takových 6/10, pro fanoušky Akiry Torijami asi povinnost a počítám, že si seriál užijí mnohem víc než já…

Sice to je díky silné hlavní hrdince a převaze okouzlujících mužských charakterů rozhodně anime zaměřené spíš na dámské publikum, ale ani já jsem se nenudil. Jak jsem se zmínil, tak velkým tahákem je zde velmi sympatická hlavní hrdinka, která je většinou hybatelem celého děje a zároveň i řešením většiny problémů. Málokdy se poštěstí, že anime hrdinka obklopená tolika okouzlujícími a schopnými pány (dobře tady ayakashi) sama tak intenzivně a mile přikládá ruku k dílu (až příliš často se totiž hrdinky z takovýchto děl jen nechávají zachraňovat). A navíc způsob jakým to dělá (skrze jídlo a vlídnost) může být právě pro pánské publikum velice přitažlivý. Díky tomu, jak Aoi k problémům přistupuje v kombinaci se zajímavým a kouzelným prostředím zdejšího světa dostáváme i velice příjemnou atmosféru, která zahřeje. Ovšem není to jen procházka růžovým sadem, autoři občas umí navodit i nějaké to napětí, nastínit dramatickou situaci, kterou musí naše hrdinka sama, nebo s pomocí svých společníků překonat. Příběh je docela zajímavý, i když může u někoho navozovat dojem, že jen dvakrát předvede to samé (SPOILER Aoi je někam odvedena proti své vůli, aby si postupně všechny získala a vše zachránila KONEC SPOILERU). Každopádně když si k tomu přidám dle mého hezkou animaci i vhodně vybranou hudbu, tak ve výsledku mám příjemných 8/10 což je pro někoho, komu tohle anime asi není primárně určené vlastně vynikající výkon.

Představte si, že jste dostali zadání napsat pohádku o malé čarodějce a zlé čarodějnici pro děti ve věku 8-12 let, ale vám se zrovna nechtělo moc snažit… A tak vznikl příběh, který je jednoduchý, přímočarý, průhledný, plný těch nejzákladnějších myšlenek o tom, jak síla přátelství porazí všechno a všechny. Občas si sice vaši diváci budou drbat hlavu, třeba nad tím, jak vlastně ta zlá čarodějnice vznikla (a bude jim jasné, že to je tak stupidní, že s tím bude třeba v rámci příběhu něco udělat a že dojde přesně k tomu zvratu, ke kterému prostě dojít muselo, protože zkrátka podstata toho všeho zla je vysloveně tak pitomá…), nebo když na konci začne princezna z černého hradu vysvětlovat, jaký je její vztah s jejím bratrem (opravdu byla tahle část třeba?). Co se nějakých pozitiv týká, animačně to není špatné, některé nápady, třeba zkoušky v zábavním parku, nejsou vysloveně marné… Na druhou stranu pro mě tenhle film o čarodějkách a magickém světě nemá žádné vlastní kouzlo, některé věci, jako třeba videoherní konzole, nebo to, jak je Čitose oblečený (kraťasy,  triko a vesta), se mi do celkového zasazení a ladění (kde chodí vymóděné královny a princezny v šatech, rytíři v brnění, máme tu i hrady...) vůbec nehodí. Další věc, co mi tu nefunguje, je jakákoli snaha o nějakou romantiku. Když si k tomu přidám ještě fakt, že mě většina postav příliš neoslovila, včetně hlavní hrdinky, která mi občas přišla i lehce otravná, tak zkrátka musím uznat, že i když jde o jednoduchou pohádku, která možná zaujme nějaké ty děti, tak pro mě nemá moc co nabídnout. Na jedno zkouknutí asi OK, přeci jen ten film není příliš dlouhý, ale znovu bych si ho asi už nepustil a ani další příběhy z tohoto světa mě příliš nezajímají. 4/10

Řekni mi, jaký Fallout máš rád a já ti řeknu, jestli se ti tenhle seriál bude líbit! Je to zatraceně jednoduché, pokud máte rádi videoherní Fallout 1 a 2 a všechno co přišlo potom bylo jen čiré zlo, živení se na značce, nepochopitelná změna žánru a způsobu podání postapokalyptického světa, pak se vám tenhle seriál, co má každou epizodu už v úvodu logo Bethesdy, rozhodně moc líbit nebude, vyvolá u vás PTSD, prostě připomene smrt vašeho milovaného dětství... Pokud máte rádi Fallout 3 a 4, nebo dokonce i Fallout 76 (byly doby, kdy tihle lidé byli ještě ohroženější druh, než obyvatelé vaultů na povrchu), pak jste právě našli klenot s miliónem a jedním odkazem na vaše oblíbené hry, ať už jde o psa, co se jmenuje Dogmeat (i když ten se objevuje i v prvních hrách), postavu, co má příjmení Howard, nebo snad každou lokaci, která vám přijde zatracené povědomá (benzínka Red Rocket, Super Duper Mart…) a jednotlivé frakce, které budete znát jako své boty. A co fanoušci Falloutu New Vegas? Jsou tu i nějací cowboyové, hlavní nepřítel je management a korporát, jo i pro ty to bude přeci solidní podívaná. Dobře, ale co když jsem žádný Fallout nehrál? Pokud máte slabost pro postapokalyptickou tématiku, pak by se vám seriál měl nejspíš také líbit. Má to atmosféru, má to své vlastní unikátní charisma, které je jiné než třeba u The Last of Us, je to krvavé, občas bizarní, někdy cynicky vtipné, příběh je také zajímavý, i když mu chvíli trvá, než se plně rozvine a ukáže všechny své zákruty, jsou tu docela sympatické postavy, i když si k některým možná budete stejně jako já chvíli hledat cestu… Takže si to shrneme - skalní fanoušci Falloutu 1+2 prosím na jednu stranu a dejte odpad!, maximálně jednu hvězdu. Fanoušci Falloutu 3+4+76 prosím na druhou a vytáhněte 5*. Fanoušci New Vegas spíš blíž k těm druhým a 3* nebo 4*. Vy, co jste nic neviděli, tak můžete sice skončit kdekoli, ale pokud vás zajímá téma, tak to budou 4*. A ti, co všechno viděli, všechno hráli (dobře, v mém případě kromě Falloutu 76) a všechno znají, můžou dát 7,5/10. IT JUST WORKS!