BoJack Horseman

BoJack Horseman je geniální počin, který svým způsobem nemá obdoby. Jako spoustu jiných skvělých seriálů to trpí kostrbatým rozjezdem. Ze začátku to vypadá jako taková blbina s koněm alkoholikem v hlavní roli. Reálně to o tom vlastně vůbec není, ale i svým způsobem je. Využití antropomorfních zvířat a humoru s nimi spojeným zde není prvoplánové. Naopak se jedná o chytrý prvek, který poutá, ale neruší. Příběh o ústřední pětici jedinečných postav není o vtipných taškařicích, ale o událostech, které jsem plné emocí a někdy až moc připomínají pocity z reálného života. Dění kolem BoJacka dokáže pobavit, dojmout, ale i třeba vyvolat depku. Přestože se to celé odehrává v tak trošku absurdní realitě, je to jeden z těch nejvíce realistických seriálu, které kdy vznikly. Na první dobrou BoJack hned chytnout nemusí, ale když mu člověk tu šanci dá, tak zažije cestu, na kterou bude hodně dlouho vzpomínat. (30.05.2020)

První série začala nevinnou variací na vyhořelou star z devadesátek, gradovala v šíleném bad tripu po alternativních realitách a končila potlačenou slzou a husí kůží přes celá záda. Druhá série všechno umocnila na druhou a více. A po podvodním díle a kameu Lorraine Bracco (psychiatričky ze Sopranos) ve třetí sérii řadím BoJacka definitivně k tomu nejlepšímu, co jsem kdy ze seriálové tvorby viděl. Geniální postavy, suverénní nablblý humor a nesnesitelná tíživost bytí. Hlavně je to pořád lepší a lepší. Až je to na konci úplně nejlepší. (23.01.2017)

Některé momenty jsou naprosto geniální a tnou do živého, ale na konci šesté série mám bohužel ze seriálu trochu mdlý pocit. Dějové linie vyšuměly, nic moc se neuzavřelo, Bojack žije dál a nejspíš do toho zase spadne. Pozdější série už hodně vaří z vody a mám chuť dát tři hvězdy. Ale nedám, kvůli několika rezonujícím geniálním myšlenkám, které vyčnívají mezi hodinami vaty. (05.02.2020)

V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. (19.08.2018)

Pokud jste ještě neměli tu čest, můžete si o BoJackovi udělat představu jako kříženci nihilističtějšího Californication se strukturou a animací Ugly Americans, to vše řízlé trochou Louiho. Na papíře to nezní vůbec špatně, osobně mám ale problém s tím, že to vše už chutná dosti recyklovaně a hlavně se to se mnou většinou míjí na poli humoru, což je u animované řachandy to nejpodstatnější. Vynikající Will Arnett (legendární Gob Bluth) se sice pro dabing nihilistického koně narodil, na to, aby utáhl celý seriál za zbytek mátožných postav to ale úplně nestačí. Kolem a kolem, decentní zábava, která mohla být revoluční před deseti lety - dnes zaostává o nejednu koňskou délku nejenom za svým vynikajícím současníkem, Rickem and Mortym, o klasikách typu South Park či Simpsonovi ani nemluvě. 60% (31.07.2015)