BoJack Horseman

I když to není mým zvykem a dělám to nerad, tak musím ohodnotit a okomentovat posledních pět sérií jako celek. Už jenom z toho úhlu pohledu, že jde o i přesto krátkou záležitost, která navíc je naprosto chytlavá a dá se projet za neuvěřitelně krátkou dobu. Seriál si nejdříve užíváte kvůli nevědomosti a humoru a postupně začnete i soucítit s postavami a žasnout nad filozofií a propleteností postav. Tohle je ale bohužel to jediné, co vám vydrží. Humor totiž docela rychle ochabne. To, co vám mohlo připadat v první a druhé sérii k popukání, tak v dalších už je stereotypní a těžce nezáživné. Ani nemluvím o tom, že linky mnoha postav jsou dělané na styl, že se v nich vlastně nic neděje. A to je hodně smutné. Zůstane vám tedy jenom deprese. Ale taková, že stále nad ní musíte žasnout. Bohužel to je všechno. 6. série: Kapitola končí. Kapitola 6. série. Jednoho seriálu. Jedné životní éry. Ke mně se BoJack dostal v podstatě teprve před dvěma lety. Jsou lidé, kteří ho sledují prakticky od začátku. Nedokážu se vcítit do jejich kůže. BoJack přinesl do mého života humor i naprostou filozofii něčeho existencionálně nadpozemského. Je to seriál, který neosloví každého. A i když někoho osloví, tak ne vždy to může být 100% věrnost. I přesto to byla neskutečná a nezapomenutelná jízda. Bylo to něco víc. Něco výjimečného. A je po všem. Dost divně, těžce a zvláštně se to popisuje a dělá se nad tím tečka. (26.12.2018)

Nevim. Ten koncept, kdy se každej dialog či scéna pokouší o vtip nebo komickou situaci mi nesedí, resp. ani nemůže podle mě fungovat, aniž by se nevyhnul v podstatě samoúčelnosti některejch vtipů apod. Srandovními mi občas přijdou ty paradoxní situace, kdy se projevuje animálnost podstav. Jinak ten bezbřehej nihilismus a cynismus uz sem viděl nekde milionkrát, takze nuda. Celkově je to pro mě na hranici koukatelnosti, tezko kolikrat udrzim pozornost. Skoda zese soliterní, kreativní a inteligentní momenty ztrácej v tom všem ničem, holt to asi není můj šálek. 50% (21.06.2019)

In this terrifying world, all we have are the connections that we make. I navzdory notně rozpačitému rozjezdu, kdy si to hledá ksicht a humor se často láme přes koleno, se z toho postupně vyklube (od šestého dílu první série jde kvalita nahoru, ale onen kultovní/kvalitativní status „must see“ si to vysloužilo až od jejího závěru dále), černý kůň (ha ha ha) mezi animovanými seriály určenými výhradně pro dospělého neupjatého diváka, který neočekává, že mu tvůrci budou servírovat to samé v bleděmodrém epizodu za epizodou, sérií za sérií. Humor tu sice je (značně specifický, stavícím na hláškách, necpaný do popředí a díky absurdnosti toho všeho rozhodně ne pro každého) v množství větším než velkém, ale první housle hraje dramatická linie, která nebere ohledy na nikoho; tedy ani na postavy a rozhodně ne na diváka. Má to souvislý děj a plně to stojí na vývoji všech charakterů. Nastavují se satirická společenská zrcadla a celé je to spojeno každodenním přežíváním vyhořelého kdysi slavného narcistického koně (I´m not always the best at being not terrible.) s nepěknou krizí středního věku, který pro cynickou hlášku nikdy nejde daleko, je tak trochu nihilista se sklony k depresi, úzkostem a alkoholismu, sebezničující náturou a neutuchající zoufalou niterní touhou po uznání/přijetí. A to tak dobře (a mnohem lépe než třeba takové Californication/Koalafirnication či Mad Meni, ke kterým to má nejen hlavní postavou zdaleka nejblíže), že je třeba bez jakékoli nadsázky mluvit o regulérní (a především zdařilé) quality TV spíše než o komediálně-satiristické skopičině (což nemyslím jako urážku, naopak) typu Ricka a Mortyho. Nic jiného v historii televize nespojuje tak umně absurdní (meta)humor s brutální nepěknou upřímností o vztazích nás všech. Navíc jde (i díky kongeniálnímu dabingu) o vůbec nejemotivnější seriál současnosti (konkurovat můžou snad jedině Leftovers); ano, jsou to emoce veskrze posmutnělé, plné nepříjemných pravd co nikdo nechce slyšet, nenaplněných snů, nikdy nevyřčených vět, depresivní, alkoholem opojené, ovšem vždy a v každém momentě do morku kostí reálné a ze života. Ano, i toho vašeho. A čert vem že jsou to emoce zprostředkované skrze animovanou antropomorfní zvěř. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 5/5 | (26.07.2016)

Chtěl jsem, aby se mi ten seriál líbil. Chtěl jsem byl jedním "z vás", co je neuspokojují tuctové seriály a vyhledávají něco hlubšího, bizarnějšího, neprvoplánového. Ale nějak mi BoJack k srdci nepřirostl, bohužel. První sérii jsme s ženou dojeli spíše ze setrvačnosti, ač kvalita (mírně) stoupala (takovéto "něco si k tomu jídlu pustíme"), ale po pár dílech druhé série nastal zásek a já jsem si teď uvědomil, že nemám žádnou vůli to prošťouchnout a znovu rozjet. Možná někdy příště, BoJacku, ale pro tentokrát s tebou končím... 60% (01.02.2020)

Má to sice pomalejší rozjezd, ale nakonec se na to dá velmi dobře koukat. Některé charaktery jsou opravdu povedené, nejradši mám asi dvojici Mr. Peanutbutter a Todd, kteří když něco spolu plánují, tak jsou jak "blbý a blbější". Některé vtipy jsou docela povedené a tak jsem se i docela zasmál. Náladou mi to místy připomíná Californication, ale Hanka Moodyho mám přece jenom mnohem radši než BoJacka. Po první sérii 8/10. (21.07.2015)