Úžasný mladík

Mám ráději netradiční filmy, které úvadějí na scénu filmové kluby, než ty ptákoviny co se dneska promítají v kinech, ale tohle byla opravdu nuda, film bez jakéhokoli náboje, co by diváka vtáhnul do děje... Ne vše jde dobře zfilmovat, jako životopis v knižní podobně by to mohlo být i zajímavé, ale jako film. Věřím, že se autor snažil o autentičnost dané doby, aby např. divák pochopil poměry v tehdejší společnosti, což se mu asi dojisté míry povedlo, ale jako by zapomněl na to že točí film... (16.12.2014)

film asi nemá nějakou zvlášť velkou historickou hodnotu.Hodnotím tak vysoko zpracování.Postava Leopardiho nedávala moc prostoru čím by vynikla vzhledem k handicapu.Ta malá, zkroucená postavička hledala své místo na slunci.Leopardi sděloval své smutky a touhy skrze básně.Germano se své role zhostil famózně.Vynikající scénář,režie.Famózní kamera,práce herců.Exteriéry ,imteriéry,rekvizity.Maskéři.Ti všichni odvedli dobrou práci. (21.11.2019)

Zpravidla bývám zklamaná, snaží-li se filmaři převést literaturu na filmové plátno, protože každé médium vyžaduje svoje. Ale zde šlo především o život básníka, jehož dílo tu dotváří jeho obraz. V případě Leopardiho čistého, křehkého, vytříbeného ducha ošklivého, nemocného hrbáče, který (snad kvůli despotickému otci a svým nemocem) nevěřil ve štěstí a dobro. Jako u většiny poezie, ani tento film není akční, napínavý a dějový, není pro každého. Ale ta poezie v něm je, nejspíš i díky výbornému Eliovi Germanovi. (29.05.2017)

Není bázlivé. /Ne/nechte /roz/bít srdce básnivé. Nevysvobozujte jej z té lásky zakletí, melancholie rozervanosti. Tudy vedou, kříží se nitky nejkřehčí, krásy i bolesti. Protější břehy, nejvzdálenější, nejbližší...Pro ty, co tuší, o čem píši černou tuší. Nechť poezie přinese více světla do šera života. Rajské věty z filozofické palety na bělostném papíře zaskvějí se, v mysli rozloží se, s duší identifikují se. (24.03.2017)

Nadmíru křehké a převelice poetické, na druhou stranu nesmírně ubíjející ... zahalené všeobjímající melancholií s výrazně negativním podtextem - skoro jako by mně filmaři tloukli zádumčivé lyrické verše do hlavy kladívkem. Kromě toho - zápletka cíleně trčí na jednom místě, aby dokonale popsala veškeré útrapy neduživého básníka, uvězněného ve zlaté kleci rodičovského domu ... dokud jí to nepřestane bavit. Poté z ničeho nic udělá rekordní skok v čase v délce deseti let a představí hlavního hrdinu v docela jiném prostředí, aniž by jakkoli osvětlila cestu, která ho tam zavedla. Nicméně další nepříliš veselé osudy Giacoma Leopardiho jsou vylíčeny podstatně méně nezáživně, což mě - jakožto kulturního barbara s minimální potřebou poezie - smiřuje s ním i s jeho dílem ... 3,5* (11.01.2019)