Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (225)
„TY NEJSI NAŠE MÁMA! CHCEME ZPÁTKY SVOU MÁMU!…“ /// Dovoluju si poznamenat, že jsem z toho filmu kokot. Když si myslím, že všechno vím, vytasej podivnost. Sice jen jednu za hodinu, ale účel plní. Pak čekám a čekám a čekám… to si děláte prdel! Na co mám kurva čekat? Na psycho! Nečekaný (aspoň pro mě, jsem totiž chlapec ze slušný rodiny!) a zajímavý. Navíc naprosto zapadá do tý nudný hodiny a divný atmosféry. Hlavně nečekej normální film. Když něco produkuje Ulrich Seidl, asi to hollywoodštinou smrdět nebude. Spíš dramatem plným realistickýho naturalismu, na jehož konci, naštěstí, můžou všichni klidně spát. Což uklidní. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt mi zakazujou mluvit s bráchou. 2.) Zjistím, proč zpívali Lunetici Mámu. (já tušil, že jsou to vodporní uchyláci!) 3.) Thx za titule „Dadel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Jádro obsahu tohoto podivného exploiťáku vydefinuji se stejnou dávkou polopatie, s jakou ho divákovi předkládájí tvůrci filmu. Představte si maximálně pravidelný útvar v podobě čtverece, který je vyplněný čtyřmi menšími čtverci. Co se stane s tímto útvarem, pokud musíte dva z menších čtverců odstranit? Jsou dvě možnosti: a) vznikne obdélník, což je měné pravidelný, ale života schopný útvar, b) vznikne něco, co už útvarem není. V tomto případě b) je správně. Co se filmařiny týče, Rakušáci jsou v tomto případě výtvarně precizní, v náznacích děsiví a hlavně......(ne)přiměřeně matoucí, takže prostoru pro každého konšpirace je tady vrchovatě. Vložit do toho víc hororových prvků (viz. scéna se zrcátkem), šel bych možná i na plnej. 80% ()
40 minút som sa nudil. Ale keď to napokon prišlo, začalo to mať grády. Čo všetko je schopné decko(á) pre lásku svojej matky, alebo nie. Ďalej sa pohnúť neviem. Ako napísať komentár ku filmu a neprezradiť pointu. Ale predsa len - SPOILER ALERT!!! Nečítajte tagy ( kolónka Podobné, potom je to jasné ) a tento rakušácky snímok nebol prvým s týmto námetom, samozrejme s iným dejom ale takou istou pointou a volá sa THE OTHER 1972. ()
No dobre, takže nebyť jedného veľmi umne skrytého detailu tesne pred koncom, považoval by som tento film skôr za priemerný. O čom implicitne rozpráva je viac menej jasné, využíva v každom zábere vhodne zvolenú formu a nesnaží sa šokovať ľakačkami. Ale ak máte dojem, že má film viac alternatívnych vysvetlení, tak práve ona scéna by mala všetko elegantne vysvetliť. Teda bohužiaľ všetko asi nie, nejaké nelogické nedostatky, najmä čo sa týka motivácií, tu stále sú. Pre mňa je tento film skôr kombináciou amerických a španielskych mainstreamových hororových klišé a nejakého toho európskeho artu, ale osobne to viac vidím v tom prvom prúde. No a pevne dúfam, že tvorcovia s tým, že každému vnímavému divákovi príde pointa, respektíve to najzákladnejšie tajomstvo do 10 minút, vedome pracujú. Ak sa dozviem v nejakom rozhovore, že nás tým chceli v závere šokovať, tak hviezdička ide v momente dole. 70% ()
Nejprve jsem se děsil toho, že pointou celého příběhu bude to, co mi tvůrci umožnili odhalit už někde v šesté sedmé minutě. Dlouho to k tomu směřovalo, nakonec ale, i když to je velkou součástí vyvrcholení, se to v závěru zvrhlo v docela nečekaný směr, až jsem občas zíral. Spíše než samotným příběhem film dostává zpracováním. 3,5* ()
Galerie (22)
Photo © Stadtkino
Reklama