Kodaň

Kodaň je nádherné město a Kodaň je také velmi milý film. Pokud se vydáváte na výlet do země větru zaslíbené, konkrétněji do jejího hlavního města, tak mohu před cestou tento film jen doporučit, neb je příběh prokládán cestopisnými prvky, což je v tomto případě jen a jen dobře. Nechci se opakovat, ale celý film je opravdu strašně mile natočený, příjemně se na něj kouká a uteče rychle jako voda v Öresundském průlivu. V lepším hodnocení mi bohužel brání nepříliš sympatická ústřední dvojice, mezi kterou nefunguje vůbec žádná chemie, a která vám rozhodně nikterak nepřiroste k srdci. Ale jinak to je super, fakt. (22.10.2018)

tady pro mě není co řešit, to je jasně film za plný počet. Je to dáno především atmosférou tohoto filmu, o té to především je. A ta je tak výborná, že mě film zcela dostal. Přitom k ústřední dvojici jsem si musel hledat cestu, ale postupem času si mě získala. Samotný děj, tedy cesta po stopách dědy, byl spíš jen záminkou pro vykreslení rodícího se vztahu mezi Williamem a Effou. Přirozené dialogy i chování postav, krásné lokace, příjemná muzika - to je dohromady super koktejl, který jsem si s chutí vypil (26.02.2016)

Je to příjemné, jde to od srdíčka, „dánská" Jennifer Lawrence (Frederikke Dahl Hansen) je svou spontánností naprosto okouzlující a půvabná, leč tomu chybí nějaká ta katarze (hledání dědečka v Kodani je na filmu to nejmíň zajímavé, jde tu spíš o ní a o něj). Zajímalo by mě, jak by se mi celý film líbil, kdyby se s těmi stejnými charaktery odehrával v nějakém úplně jiném městě, protože Kodaň snímku dodává na atmosféře opravdu hodně. 7/10 (05.05.2015)

Akýsi šedý naivný príbeh, tuctového žánru. Príliš neprirodzené postavy. 14 ročné dievča príliš odvážne a uvedomelé so skúsenosťami dospelej skúsenej zrelej ženy. A hlavný hrdina čo skočí na každú, ktorá sa otrčí, navyše s opitou hlavou sa zahrá na gentlemana. Snáď tá prehliadka mesta niečo naznačila, ale samotný scenár sa motal medzi dejom a cestopisom. (30.05.2018)

Nedaří se mi vžít do role Američana pátrajícího po svém dědečkovi v krásné a pohostinné Kodani. Dokážu se vžít do jeho traumat z dětství. Ale tenhle kluk, co některé věci prostě nemusí řešit, co nemá problém se domluvit, protože jeho mateřštinou je angličtina, co nemá problém v Kodani bydlet v hotelu, chodit do restaurací, barů a klubů, cestovat (pravda občas na kole), prostě neřešit tyhle existenční problémy a může se tak plně soustředit na „ponoření“ do komplikovaných vztahů s chybějícím otcem, nikdy nepoznaným dědou, spolu se soukmenovci stejně omeznými v jejich rozhledu, to nedávám. Je to mimo mě. Spíš se mi zvedá adrenalin (nebo žaludek?), nad rozmazleností této generace z tohoto „západního“ světa. A ten soundtrack? Ještě že vím, že existuje jiná hudba, než tenhle skuhrající, ufňukaný sound. (19.07.2015)