Batalon

Před rusy klobouk dolu. Nevím, kde sbírají svůj kompraz, ale jejich historické filmy - a tento je toho ukázkou - je narvaný dobovým životem. Batalon je zvládnutým válečným filmem o ženském sboru, který byl nasazen, aby mužská bojová morálka se zlepšila. Zní to pitomě a tvůrci to jako pitomé myslím i chápaly. Proto je převážná část příběhu o tom, jak se ženy duševně vypořádávají s hrůzami Velké války a co je kde jako nezkušené ženy může překvapit. Sledujeme tak přerod z hezkých, dlouhovlasých dívek do polomužů, jenž jsou od sebe téměř k nepoznání. A to je zároveň i velký negativ. V úvodu si řeknete.... tohle je hlavní hrdinka a jde pomstít milého. Tohle je služka, která jí má přivést k matce. A toto je kamarádka téhle a tamta je zase šlechtična. Jenže jakmile jsou ostříhány, sotva si vzpomenete která je která. Nenajdete žádné styčné znaky, které by vám určili, že žena, co chce pomstít milého je tato, protože má pod okem pihu či že šlechtična nosí brýle. Na to zapomeňte. Díky tomu ztrácíte pouto s postavami, což je škoda, protože film je to výborný, dobře natočený i vedený. A ruské bojové scény jsou samozřejmě úchvatné. Palec nahoru a doporučuji všem milovníkům válečných dramatů. P.S. Feministky tento film budou milovat, neb muže vykresluje jako odpadlíky nemilující svůj národ, které ženy musí učit, co to znamená patriotství. 75% (13.11.2016)

Lákavé téma a mnou vyhledávané - Žena bojovnice - tentokrát na ruský způsob. Rusové válku ve filmu technicky zvládají stejně dobře, tak jako Američané tu svoji. Vždy tam, ale bude o něco více východní chrabrosti, lásky k vlasti. Ruský válečný film je většinou smutné, dojemné syrové drama, kde se umírá bez ohledu na to jestli je to hlavní postava, takže pravidlo, že hrdina přežije tu až tak neplatí. Zajímavá skutečnost z 1. světové války, kde si Rusko už tenkrát poradilo po svém s emancipací a bojkotem vojáků a byl vytvořen vojenský ženský prapor z dobrovolnic je skvělý námět pro film. Bohužel z úžasného válečného drama se spíš zrodilo místy bizarní dílo s opravdu ženským přístupem k boji. Pokud tvůrci chtěli ukázat, že ženy se pro válku nehodí, tak se jim to povedlo. Velká škoda, že charaktery žen jsou na začátku pěkně načrtnuty, ale pak se již ztrácí spolu s oholením hlavy vojaček a horší orientací kdo je kdo. Nepřehlédnutelné jsou ovšem dvě postavy: velitelka praporu, jejíž vizáž a herecký výkon je důvodem ke zhlédnutí a potom korpulentní dvoumetrová báryšňa střílející z lehkého kulometu a mlátící Němce pažbou. Pro svojí atypičnost (jako u všeho ruského) lze film označit za studijně zajímavý. (09.02.2016)

O Marii Bočkarjové a jejím ženském dobrovolnickém praporu jsem pranic nevěděl, dokonce ani moc detailů o onom přelomovém porevolučním období roku 1917 v ruské armádě. Tohle období jsem měl prostě zaškatulkováno jen tak, že po revoluci měli Rusové svých problémů dost a přestali válčit. Jak ale postupně prorůstal rudý mor původně carskou armádu i jaký to mělo dopad můžete vidět v tomto filmu. Sice okrajově, ale pro mne to byla ta cennější část. Jak říkám o ženském praporu jsem doposud nic neslyšel a tak jsem nucen vycházet z toho co mi film předložil. Sice je to hodně patrioticky zabarvené, lehce afektované a snad i naivní, ale věřil jsem tomu. Dáte-li so totiž do strýčka Googla heslo Maria Bochkareva, vyskočí vám hafo černo-bílých fotek nejen této válečnice, ale i jejích spolubojovnic a že jich je tam nemálo. Filmu jsem tedy vděčný, že jsem si zase o něco doplnil vzdělání. Je to pro mne další kamínek do mozaiky dějin Evropy dvacátého století. Z filmařského hlediska bych toho moc nevytýkal. Rusové točit umí a na válečné kousky jsou poslední dobou specialisté. Dobové prostředí umí vykouzlit na jedničku a je jedno zda se jedná o nějaký prospekt, či zákop z první světové... Přes můj počáteční despekt převládá spokojenost. Vyděšen srovnáním s A jitra jsou zde tichá, jsem si nakonec oddychl. Takže za mne je to za 4 vlčí máky. * * * * (14.02.2016)

Nádherně vykreslený příběh prvního ženského bataliónu! Když mužská morálka šla po revoluci v roce 1917 v Rusku prudce k ledu, tak vojenský výbor rozhodl, že budou verbovat i ženy, aby armáda získala zpět svoji ztracenou disciplínu. Jenže tahle akce se nesetkala s povzbudivou reakcí a trvalo ještě hodně dlouho než se ženský batalion dočkal opravdového uznání! 80% (29.07.2016)

Ruská žena je buď krasavice, nebo vypadá jako traktor. Velitelka praporu Marie Bačkarijová, patřila jednoznačně k té druhé skupině a to jak ve filmu, tak bohužel i v reálu. Co ztratila na kráse, to získala na odvaze, kterou přenášela na celý svůj ženský prapor. Film je sice z historického hlediska trochu poamerikazovaný, což dokazuje hlavně závěrečná scéna v minutě dvanácté, nicméně věrně ukazuje reálný stav ruských frontových jednotek v první světové válce. Kolaboroval a zradil snad každý voják co tam byl :-) Aspoň tedy podle tohoto filmu. (01.01.2016)