Režie:
Joshua LoganKamera:
Leon ShamroyHrají:
Rossano Brazzi, Mitzi Gaynor, John Kerr, Ray Walston, Juanita Hall, France Nuyen, Russ Brown, Jack Mullaney, Tom Laughlin, Ken Clark, Ed Fury, Richard Harrison (více)Obsahy(1)
Muzikálová romance od Rodgerse a Hammersteina, odehrávající se na pozadí války v Tichomoří, nabízí kromě osvědčené kombinace širokoúhlého obrazu, výrazných barev a sladkobolných písní také kritický pohled na rasismus.
Film byl po několik desetiletí dominantním zábavním masmédiem. Na počátku padesátých let se z něj ovšem stal pouze jeden z mnoha možných způsobů, jak trávit volný čas. Hollywoodská studia ve snaze zpomalit odliv diváků zvolila cestu ohromující podívané. Jako ideální žánr pro natáčení širokoúhlých technicolorových velkofilmů s bohatou výpravou se jevil muzikál. Záruku zvýšeného diváckého zájmu představovaly adaptace broadwayských her. Mimořádnému zájmu se ve čtyřicátých a padesátých letech, pokládaných za zlatý věk divadelního muzikálu, těšilo společné dílo textaře Oscara Hammersteina a skladatele Richarda Rodgerse. Filmového zpracování se postupně dočkaly všechny jejich největší hity: Oklahoma! (1955), Carousel (1956) i Král a já (1956). Bylo jen otázkou času, kdy se na plátnech kin objeví také Pulitzerem oceněný South Pacific, uváděný v divadlech ještě pět let po své premiéře v dubnu 1949. Podkladem rozmáchlého vyprávění, v němž se prolíná příběh mladého zamilovaného poručíka americké armády a naivní zdravotní sestry z Arkansasu, kterou až události druhé světové války a láska k zámožnému francouzskému plantážníkovi přimějí k přehodnocení jejích rasových předsudků, byla povídka ze sbírky "Tales of the South Pacific" od Jamese A. Michenera. Ten za druhé světové války jako voják sám sloužil v Jižním Pacifiku, a při psaní tudíž vycházel z vlastních zkušeností.
Režisér divadelní i filmové verze Joshua Logan se na jedné straně pokusil zachovat realistický rozměr předlohy natáčením v exteriérech (převážně na havajském ostrově Kauai), ale zároveň se z obavy, že dostatečně nevyniknou technicolorové barvy, rozhodl pro použití různých barevných filtrů. „Zalití“ obrazu fialovou, zlatou nebo červenou barvou mělo (zejména) během hudebních sekvencí vyjádřit atmosféru a podtrhnout emoce dané scény. Barevná přebujelost současně filmu inspirovanému skutečnými událostmi a odehrávajícímu se v přirozeném prostředí dodává lehce snový, nadreálný nádech. Výrazné barevné přechody však Logana nepříjemně zaskočily. Vzhledem k tomu, že většinou nešlo o výsledek postprodukčních úprav, nýbrž o efekt dosažený vložením filtru přímo před objektiv kamery, laboratorní úprava nebyla možná. Na přetočení filmaři zase neměli čas. Film měl být totiž v prvním kole uváděn ve své rozšířené, takřka tříhodinové verzi coby roadshowingové představení (pro běžnou distribuci posléze vznikla o čtvrt hodiny kratší verze). Data projekcí již byla stanovena a vstupenky se prodávaly. Zrušení nebo posunutí by znamenalo obrovské ztráty. Kritici, kterým vadila také přehnaná (leč z komerčního hlediska pochopitelná) opatrnost, s jakou se film drží divadelní předlohy, byli sice podobně rozmrzelí jako Logan, ale diváky film okouzlil. Až do premiéry filmu Za zvuků hudby (1965), zapojujícího realistické kulisy přeci jen o něco efektivněji, šlo o komerčně nejúspěšnější filmový muzikál od Rodgerse a Hammersteina. Mimořádný zájem neoslabilo ani znechucení jistého zákonodárce z Georgie, který občany amerického jihu v otevřeném dopise označil za hrdé a progresivní lidi, kteří ale rozhodně nemohou akceptovat míšení ras, které film údajně propaguje.
South Pacific je film s prostou milostnou zápletkou, humanistickým poselstvím a dominancí hudby nad spíše dekorativní obrazovou stránkou, která ovšem dokáže překvapit výmluvnými záběrovými kompozicemi. Jakkoli ale může v těchto ohledech z dnešního pohledu působit lehce strnule, z historického hlediska jde o velmi inspirativní příklad toho, na jaké kvality Hollywood před šedesáti lety (úspěšně) sázel ve snaze nalákat diváky do kin.
(KRRR! 70mm Film Fest Krnov)
Recenze (6)
║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $36,800,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Oscar 1 : Zvuk + 2 nominace: Kamera, Hudba - M ()
Celkem úlet muzikál dle Broadwaye - je to šíleně přebarvený a plný "nukleárních" filtrů, obsahuje slušně infantilní songy a úsměvně teatrální milostný výměny, samozřejmě pěkně pohádkový ostrovní prostředí. Z toho Tichomoří za mě ale o chlup lepší Elvisova BLUE HAWAII. Vtipný je to stejně jako roztahaný a v hlavě utkví možná tak melodie Bali Ha'i. Kouzlo to ale má. Co tu podle mě chybí, je nějaká pořádně zvučná celebrita v obsazení. ()
Tak jsem jej konečně viděl. Originál. Doposud jsem znal jen TV verzi z roku 2001. A je to jako téměř vždy. Originál je originál. Domorodky nejsou tak ošklivé :-), sestřičky v plavkách i v roce 1958 ještě stále připomínají krásky z pod kabin válečných stíhaček a bombardérů a ve filmu je použita skutečná PBY Catalyna. I ten soud je takový víc retro a má šmak. Rozhodně je to příjemný muzikál z trochu netradičního prostředí pacifického válčiště u nějž divákovi nejedna melodie utkví v hlavě. Já mám muzikály rád, a když říkám muzikály tak klasické. Né to (nechci být sprostý) co se dnes u nás za muzikály vydává... South Pacific řadím do klasiky. * * * * ()
16. Zlatý Glóbus za rok 1958 - nominace (3) - Nejlepší film (muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Mitzi Gaynor, Objev roku (herečka) - France Nuyen ()
Sice dobově stylové, ale jinak přeslazený kýč se smrtící délkou. Pokud nejste vysloveně příznivci starých muzikálů, je to z pohledu současného diváka prakticky nesledovatelné. Doporučuji raději původní knihu od J.A.Mitchenera. ()
Reklama