The Blackcoat's Daughter

Obrovská škoda, protože February oplývá silnou zlovolnou atmosférou, ale v ostatních aspektech je naprosto nemastný a neslaný. Jedná se o první režisérský počin Oze Perkinse a jsem si jist, že další jeho počínání je hodno ke sledování. Ale potíž February je v tom, že jde od ničeho k ničemu a nemá krom pár scén, co divákovi nabídnout. Místama je trochu nelidsky protahovaný a veškeré rádoby nesouvislé dialogy nevedou ke zvýšení pozornosti nebo zvědavosti. Pocit mystična a zla je poněkud křečovitě nastavován hudební složkou, která je sice sama o sobě vynikajicí, ale nemá kýžený efekt v celku - a ten značně pokulhává. Oceňuji neobvykle uchopené téma posednutí ďáblem a exorcizmu, ale scénář u mě nezpůsobil žádnou senzaci. Jedním uchem dovnitř, druhým ven, znáte to. (25.08.2016)

February je docela pěkně natočeným posedlostním hororem, který se ale bohužel tváří víc originálně, než ve skutečnosti je. Prostředí dívčího internátu není ničím novým, což by až tak nevadilo, no v tomto podání bohužel není ničím přínosným. Je pravda, že o klasickým vymítačským hororu lze mluvit jen stěží, pokus o mindfuck zápletku, která vyžaduje zapojení mozku se cení, ale kompaktně působí celý film malinko prázdně a laxně, což prokrvený závěr supluje jen částečně. Herečky jsou fajn. Průměr. 60% (08.06.2016)

Netradičný, nápaditý horor s mindfuckovým vyznením. Navyše je veľmi šikovne natočený, Oz Perkins tu presne vie ako ísť na diváka (pritom je to jeho prvotina). Ale pozor, nie na každého, divák vyžívajúci sa hlavne v mainstreamových záležitostiach iba odfrkne a pošle tento snímok kade ľahšie. Ale ten, kto má rád nové, netradičné veci a filmové postupy si rozhodne príde na svoje. A výsledok sa veru dostavil. Aj napriek tomu, že ide o už pomerne otrepaný námet exorcizmu a posadnutosti, tak režisér z neho dokázal vydolovať niečo, čo ma ešte dokázalo v tomto smere prekvapiť a nadchnúť. Napr. jeho predstava diabla, ktorý je tu celý čas len tak akoby v pozadí, no na postavy má pritom obrovský vplyv. Zdá sa akoby tam nebol, no pritom je jasné, že sa svojej obete drží ako kliešť a mení ju totálne deštruktívnym spôsobom. A samozrejme v neposlednom rade ma nadchla atmosféra a jej pozvoľné budovanie smerom k finále. Všade prítomná opustenosť, ponurosť, fantastické prostredie osamelého dievčenského internátu a vynikajúca muzika, to všetko bola jedna veľká mňamka. Toto je skrátka horor pre ľudí, ktorí si zakladajú na atmosfére. Čo sa týka samotnej dejovej linky, bez spoilovania sa toho veľa napísať nedá, avšak smerom ku koncu to naberá tie správne mindfuckové grády, pričom samotný záver ponúka priestor na širokú diskusiu ohľadom finálnej pointy. Skrátka je to po mnohých stránkach vyšperkované. Jediné čo trochu vadí je občasná uťahanosť niektorých scén, ale to je len taká nepodstatná maličkosť. Žeby sa medzi režisérmi narodil nový hororový guru? Som zvedavý na ďalší jeho snímok. 85/100 (24.08.2016)

I přes lehké ambice režiséra a dost možnou pointu k závěru, hodnotim film jako nekompromisní odpad, protože se to nedalo sledovat. Proč bych se já divák měl starat o dění ve filmu, když má film až unavující, táhlé dialogy? Mě prostě přišlo, jako kdyby ani jednoho zdejšího herce nebavilo předstírat nějakou mimiku. Nevim, zda je to skutečností, že během natáčení bylo šíleně pod nulou, ale to neobhajuje podstatnější problém a to, že Perkins není schopnej vtisknout duši filmu a zejména absolutně nejzákladnější prvek, bez kterého žádnej film nefunguje: ZÁBAVU. Podobnej případ, jako u nedávného Hold The Dark. Místy se Perkins snaží o nějakej art shit, ale měl by si uvědomit, že s televizním, podprůměrným vizuálem to celé působí nepřehledně, tmavě, a především hnusně. A není to myšleno ani v dobrým: jindy mi levnější vizuál u filmu vyhovuje, mám radši když jsou psychologický strašáky fakt hororové a necítím se komfortně při sledování tohohle žánru. Tady to však ruší, protože jsou zde nekonečně dlouhé záběry na sníh a akorát vyniká ta nekonečně ubíjející nuda a jak hnusně obraz vypadá. Všiml jsem si, že Kirkwoodová s kamerou se snaží navodit pocity rámování, ale většinou je hlava postavy utopená v tom nejtemnějším rohu záběru a fakt nevim, co si z toho přesně mám vzít. Samozřejmě: pohrdám i stylem tohohle vyprávění, kdy se týpek zeptá holky na primitivní otázku a té trvá asi 2 minuty než odpoví "yes" a mezi tim čumí na podlahu. Soundtrack opět dokonale vydírá: viděl jsem v místním komentáři srovnání s mým oblíbeným lovecraft filmem, Black Mountain Side. Zmíněný horůrek měl však určitý přesah, nemusel vyvolávat na sílu pocity strachu, klaustrofobie, paranoii a psycha hutným, ambientním soundtrackem. Nemám nic proti minimalistický hudbě, ale zde každá scéna působí předvídatelně. Prostě se stačí soustředit na to, jak zesiluje a dá se bez problému připravit na to, že TEĎ A TADY se NĚCO odehraje. Black Mountain Side se navíc mohl opřít o dynamické dialogy, zajímavou tématickou plochu v podobě archeologie, trošku gore a sympatické obsazení. Tady máme pár pěkných holek, ale ..... hej, já na horory koukám, abych se u toho bál, né abych si vychvaloval jak hezký holky zde jsou. Problémem filmu není to, že se vlastně nic neděje - vadí mi, že i to nic režisér nikam neposouvá a každá scéna působí absolutně prázdně, nezajímavě a vyhořele, "díky" nic neříkajícím dialogům. No jo, nevim co má ve mě vyvolat rozhovor mezi brunetou a blondýnou, co říká aby si nedělala srandu ze smrti rodičů, když jí druhá odpoví, že krásně voní. Pointa?! (28.10.2018)