Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (254)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Mzda strachu je asi nejlepším thrillerem světové kinematografie, protože jeho napětí nevychází z konstrukce, ale ze skutečnosti." Britský filmový publicista Basil Wright, 1972. Za sebe jen dodám, že toto tvrzení platí i po dalších více jak pětadvaceti letech. A je to lepší i předlohy, o které se také nedá mluvit jinak než v tom nejlepším. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Vynikajuca napinava drama, akurat ten zaciatok by som trosku zostrihal, aby sa prislo k rovno veci a nenatahoval sa dej, aj ked bolo treba zoznamit sa s hrdinami filmu. Vo chvili, ked styria chlapi v dvoch nakladakoch zacnu prepravovat vybusny nitroglycerin cez nebezpecne cesty som do konca filmu ani nedychal, pretoze tam stacilo jeden zly pohyb a vsetko leti do vzduchu. William Friedkin natocil v roku 1977 remake tohto filmu s Royom Sheiderom znameho so Spielbergovych CELUSTI (1975), na ktory sa velmi tesim a dufam, ze bude natoceny rovnako kvalitne. Jedine ten zaver bol podla mna zbytocny, ale tak taky je scenar. Od francuzskeho rezisera Henri-Georgese Clouzota som nedavno videl DABELSKE ZENY (1955), ktore natocil iba o 2 roky neskor a v oboch filmoch si zahrala jeho manzelka Véra Clouzot... 21.04.2010 _______ Yves Montand - (Mario) +++ Charles Vanel - (Jo) +++ Folco Lulli - (Luigi) +++ Peter van Eyck - (Bimba) +++ Véra Clouzot - (Linda) +++ William Tubbs - (Bill O´Brien) +++ Dario Moreno - (Hernandez) +++ Produkcia: Henri-Goerges Clouzot +++ Hudba: Georges Auric +++ ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Naprostý unikát. Nejnapínavější nebo druhý nejnapínavější snímek, jaký jsem kdy viděl. První hodinka nudnějšího, avšak bezpodmínečně nutného přípravného manévru na nekompromisní, obsahově i formálně strhující podívanou, která se i dnes řadí v mých očích ke špičce hned několika žánrů. Málokdy cítíme coby diváci takový strach a vzrušení jen proto, že kamera bezchybně pracuje a herci hrají jako o život, a opravdu málokdy se stává, aby tahle psychologicky i vizuálně skvěle zhmotněná úzkost precizně gradovala po celých dlouhých 150 minut. Posledních pět minutek je možná trochu moc mimo kontext, zbytek však bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co nám může kinematografie nabídnout - alespoň já jsem takhle emocionálně vyšťavený po černobílém filmu asi nikdy nebyl. 100% ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Je pravda, že první polovina filmu obsahuje poněkud nudnější pasáž, kdy se toho moc zajímavého neděje. Tvůrci ale chtěli divákovi nabídnout, aby se vcítil do kůže tamních obyvatel, kteří žijí v opravdu nuzných podmínkách, dobrodruhů, kteří zde uvízli z nejrůznějších důvodů, práce skoro žádná, peníze docházejí, špína a hlad. Do toho se postupně seznamujeme s hlavními aktéry (čtveří zoufalých zachránců) z nichž každý je tak rozdílný, přesto spolu jdou do smrtícího kšeftu. Jakmile se vyjede s nitroglycerinem na korbě, započíná jízda hrůzy, kde každá chyba, každý otřes znamená téměř jistou smrt. Čeká na ně několik překážek, u některých proběhne změna charakteru a ve finále nás čeká i nemilosrdný závěr. Já nemám rád happyendy, takže za to dávám bodík navíc. Režisérova žena byla celkem pěkná, alespoň menší zpestření v té špinavé díře a svou postavu Lindy zahrála dobře. Lehce nadprůměrná záležitost, kterou určitě stojí za to vidět. Jen ten Dejdarův dabing barmana se mi tam moc nehodil a úsměvné bylo i praní prádla u vody, kdy běloch řekne černošce opice (to by dneska už neprošlo). 70% ()

špaček421 

všechny recenze uživatele

Francouzi byli v 50. letech opravdu machři. Film trvá dvě a půl hodiny, přesto nestihne nudit. První hodinka je sice slabší, jenže to, co přijde pak, vyrazí dech. Čtyři muži na nebezpečné silnici, vezou nebezpečný náklad (nitroglycerin), který může každou chvíli vybouchnout, stačí nepatrný náraz. Veškeré napětí vychází z toho, co se může stát. Žádné násilí (jediná krátká bitka), žádné čistě záporné postavy, největší překážku si hrdinové vezou s sebou. Postavy nejsou ani černé, ani bílé, jejich charaktery se v průběhu děje mění. Co se týče herců, mladýho Yvese Montanda jsem málem nepoznal, Charles Vanel, kterýho jsem vůbec neznal (jako většinu herců tady), mě hrozně překvapil, ostatní taky dobrý. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (18)

  • Malý dvouosý nákladní vůz je Dodge T-110, velký tříosý pak White 666. (Stejšn)
  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Jean Gabin odmítl ve filmu hrát roli M. Joa (Charles Vanel), jelikož si myslel, že jeho fanoušci nebudou ochotni platit za možnost vidět ho na plátně postupně se měnit ve zbabělce. (DaViD´82)

Reklama

Reklama