Ztráta paměti

Pre mňa to bol výborný a originálny film (aj keď sa to miestami podobá na Osudový dotyk). Celý film si drží to pravé napätie, ktoré vám nedovolí ani na 5 minút odbehnúť od televízora. K tomu tá mrazivá atmosféra a výborná hudba. Ryan Phillippe zase podáva výborný výkon. Nečakaná pointa filmu len prospieva. K dokonalosti mu, ale čosi chýba. 75% (27.06.2010)

Pochopil jsem to (asi?) až napotřetí a to hlavně proto, že jsem si již pamatoval pár věcí a mohl se soustředit na detaily kolem, které se ukázaly jako stěžejní pro zpracování celého děje. Ten sice není až tak složitý, ale zároveň je neuvěřitelně zmatený (myšleno dobře) a diváka uvrhne do labyrintu pochyb a tajemství, ze kterého se jen hodně špatně vychází ven. Kdo nechce tupě čumět na jednoduché a idiotské filmy, musí rozhodně vidět Ztrátu paměti. 100% (19.02.2017)

„ Představte si svůj život jako skládačku jejichž díly někdo zamíchal, žádný se neztratil, jenom je musíme poskládat dohromady, na svá místa, ve správném pořadí.“ Skládanka je to rozhodně zajímavá, zvlášť, když v okamžiku, kdy puzzle jakž takž pasují, vám do nich někdo (něco) drkne a můžete začít znovu, z jiného konce. (06.01.2006)

CITÁT - Výborně, doktore, fakt jste ho uklidnil......... Simon (Ryan Phillipe) to nemá lehké. Má ztrátu paměti a zároveň si vzpomíná na dva časové údaje vzdálené od sebe dva roky. Co se mu zdá, co je realita, co je vize, co vzpomínka a co je jen přání ? To zatím nikdo neví, natož Simon. CITÁT - Mám pocit, že dost často pykáme za to, co se stalo........... Simon začne brát své vize (stále netuší, která je ta pravá) vážně a začne se snažit měnit vzniklé situace. Povedený mix ze snímků Osudový dotyk a Svěrací kazajka. CITÁT - Ještě máme na vybranou......... (27.05.2012)

Hodne atmosferickej film. Prakticky od prvni minuty zacne bejt film skvele napinavej a vydrzi mu to az do konce. Celej film je v podstate zmet nekolika vyjevu z zivota hlavniho hrdiny, ktery se tocej okolo nehody v roce 2000 a v roce 2002. Sice misty uz neni jasny, jesli se zrovna koukame na sen nebo skutecnost, ale zase se da dobre poznat, co je v roce 2000 a co v roce 2002 a jak postupne zacina Phillipe vzpominat, zacnou se jednotlivy vzpominky rozjasnovat a zapadat. Sice uz mi bylo dopredu jasny, co ze to proved, ale to vubec nevadilo. Jedinej problem je, ze film ke konci chce krapet kopirovat Osudovy dotek a ze zacina a konci na stejnem miste, takze se vlasne nic moc nevyresi. (25.02.2007)