Ztráta paměti

TV/// Obsazení 6/10 Děj 5/10 Hudba 7/10 Efekty 5/10/// slušná atmosféra, námět -ač jsou zde moji oblíbení herci, byly docela nevýrazní, silně zamotaný děj/// Tenhle film jsem chtěl už dlouho vidět a dost jsem se na něj těšil. Námět je totiž zajímavý a když řeknu, že takové mám rád, tak vám kecat nebudu. Rozjezd to ma taky dobrý a během pulhodinky vás film pohltí. Jenže na tohle potřebujete mozek, jenže kdo by to vydržel a tak zhruba po hodině rezignujete a ke konci už jsem se vůbec nechytal. Nebo jinak řečeno. Ono to skončilo a já teprve čekal nějaké vysvětlení. Těšil jsem se i na Ryana Phillipa (ten byl v pohodě) a Piper Perabo (jenže ta tu hrála nechutnou mrchu, takže mi moc sympatická nebyla). Ve výsledku to tedy není nic moc, spíš průměr./// Celkem 56%/// (27.01.2008)

Srovnani s Butterfly efektem je nesmyslne, I Inside je vice temny v porovnani s onim az teen thrillerem. Skoda ze nebylo lepe vysvetleno ono cestovani v prostoru, kdyz se nahle zjevoval ve svem dome a pak zase zpatky v nemocnici. Prvni pulka vyborna stred vychladnul, ale zaver se nepokusil o americke klise a tim si ziskal mou prizen. Fajn prekvapko. (24.11.2006)

Milujem filmy s tématikou cestovania v čase, časové paradoxy a podobne. Film začína veľmi dobre, hneď upúta pozornosť a napätie sa udrží po celý zvyšok filmu, aj keď už od začiatku je jasné, čo za hroznú vec to ten hlavný hrdina urobil. Ale mám taký pocit, že v tomto prípade sa scenár v časovej slučke tak zamotal, že sa na konci už nevymotal. Končí to rovnako ako sa to začína, takže aj keď si človek nejaký ten názor urobil, toto ho vracia späť na začiatok a vlastne sa nič nevyrieši. 60/100 (28.10.2013)

Nápad je dobrý, ale trestuhodně nevyužitý. Místo, aby autoři lépe využili motiv cestování časem, plýtvají časem k tomu, aby nejdřív diváky napínali, co že se to vlastně s hrdinou děje, a potom zase, jak to vlastně všechno před těmi dvěma lety bylo. Ale nedělají to moc šikovně, takže divák všechno velmi brzy uhodne a pak se už jen nudí. Prostě: autoři chtějí machrovat, ale nemají na to. (12.01.2006)

„ Představte si svůj život jako skládačku jejichž díly někdo zamíchal, žádný se neztratil, jenom je musíme poskládat dohromady, na svá místa, ve správném pořadí.“ Skládanka je to rozhodně zajímavá, zvlášť, když v okamžiku, kdy puzzle jakž takž pasují, vám do nich někdo (něco) drkne a můžete začít znovu, z jiného konce. (06.01.2006)