Drahá neznámá
Chère inconnue
I Sent a Letter to My Love
I Sent a Letter to My Love
Režie:
Moshé MizrahiKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe SardeHrají:
Simone Signoret, Jean Rochefort, Delphine Seyrig, Geneviève Fontanel, Dominique Labourier, Madeleine Ozeray, Marius Laurey, Gilette Barbier, Pierre Gallon (více)Obsahy(1)
Invalidní muž středního věku nevědomky začne osamělou korespondenci se svou vlastní neprovdanou sestrou, která se o něj celý život stará. Jak jí píše víc a víc, začíná se zamilovávat, a ona, protože ví, že je to její bratr, kdo píše, objevuje jeho novou, něžnou stránku. Problémy však nastanou, když ji požádá o osobní setkání... (HonzaBez)
(více)Recenze (12)
Louise - Simone Signoret a Gilles - Jean Rochefort tu rozohrali neuveriteľnú rodinnú drámu. Súrodenci, ktorí žili celý život spolu. Staršia sestra sa obetavo starala o svojho invalidného mladšieho brata. Obaja však cítili, že by to tak nemalo zostať a že im v živote niečo chýba. Či už nežný dotyk, alebo obdiv partnera. Veľmi ma dojalo, keď si Louise kúpila nohavice, ako posledný záchvev možnosti zažiť obdiv aspoň brata a rodinnej priateľky Yvette - Delphine Seyrig, ktorá bola tiež mimochodom výborná. Nápad ako túžby a pocity oboch súrodencov vyrozprávať prostredníctvom listov mi sadol. Koniec filmu nie celkom podľa môjho gusta, ale oči mi zarosil. ()
Drahá neznámá mě dostala emocionálně do kolen. Po celou dobu filmu jsem nevěděla, koho více z těch dvou sourozenců mám vlastně litovat. U každého bylo plno důvodů. Byl to herecký koncert Signoret i Rocheforta a moc jsem si je užívala. I když Louise měla naprosto šílený až nebezpečný nápad, rozuměla jsem mu, a závěr filmu byl prostě úžasný, smířlivý, přirozeně dojemný. ()
Drahá nikoliv neznámá, ale nepoznaná Simone Signoretová se mi v dalším snímku VRK představila v perfektním tandemu s Jeanem Rochefortem, kterého jsem v hlavní roli viděla jen v komedii Záletník. Laskavý i poněkud trpký příběh obětavé sesterské péče o invalidního bratra odehrávající se na samotě kdesi na rozbouřeném bretaňském pobřeží. Simone se zde představuje jako Louise, stárnoucí sestra ubitá nekončící nedoceněnou péčí (jen kdysi měla během vylodění spojenců avantýru), která si podá inzerát k seznámení a také si pořídí své první kalhoty. Bratr Gilles pak všechny své chlapské tužby skrývá pod skořápkou sžíravé ironie. A na Louisin inzerát nečekaně odpoví… Sourozenecké hašteření (a zároveň velkou lásku dvou opuštěných bytostí) doplňuje mně dosud neznámá Delphine Seyring jako pekařka Yvette. Dopustím se klišé, ale byla jsem svědkem velkého hereckého koncertu, a je-li pravda, že si protagonisté lidsky nesedli, tak i maximální profesionality. ()
Možná jsem ještě nenarazil na snímek, který by obsahoval tolik výrazných pasáží se čtením dlouhých dopisů... a musím říct, že mi přes mou nechuť k dlouhým voiceoverům připadaly jako zajímavý a celkem netuctový prostředek pro čtení psychologie ústředních dvou postav. Divák si během čtených dopisů na základě vnímaných skutečností dokáže oddělovat pravdu od výmyslů, jež jsou formulované vzhledem k jednomu tajemství mezi svobodnými stárnoucími sourozenci... a zatímco od jednoho z protagonistů pocházejí slyšená slova, z obličeje toho druhého často vyčítáme emoce z obrazu a je v tom zachycený kus silného prožitku. I druhá spolupráce izraelského režiséra Mizrahiho se Simone Signoret nabídla prostor pro další působivý výkon legendární francouzské herečky, mimořádně se však připojuje i Jean Rochefort, který dokáže mistrovsky kloubit charakterní a komediální herectví a vtisknout své invalidní postavě s tělesným postižením zároveň ohromně vyzařující energii a svérázný humor... a Delphine Seyrig po četné účasti v hodně stylizovaných artových filmech jsem snad zatím v podobné pozitivní roli ve zcela „tradičním“ dramatu neviděl. Silná herecká sestava, skvělý scénář a zajímavý vztahový příběh s motivem jednoho tajemství a silně gradujícím napětím, které drží takřka do konce a během pozitivně šťastného završení opadá tak pomalu, že v poslední minutě uprostřed tiché výměny pohledů tajíte dech. [90%] ()
Film jenž je součástí hereckého speciálu: Simone Signoret v diskuzi VRK. Velice zvláštní ale silný příběh dvou sourozenců. Sestry a bratra kteří žijí spolu protože bratr je upoután na invalidní vozík a sestra mu v potřebných věcech vypomáhá. Dalo by se říct, že žijí jeden pro druhého. A tak láska jednoho k druhému střídají výčitky, štěstí, zoufalost a přestože jsou na vše dva cítí se být osamocení. Jakousi útěchu najdou až v psaní dopisů. To ale nemůže trvat věčně, protože... nebudu dále spoilerovat. Ačkoliv jde primárně o drama najde se tu prostor i pro odlehčení humorem což oceňuji. Sám bych si tento film asi těžko pustil ale šel jsem do něj jako do výzvy jelikož je(jak už jsem psal na začátku) tento film součástí speciálu v diskuzi VRK a nakonec nelituji. Slabší 4hvězdy ()
Zajímavosti (3)
- Zatímco vztahy mezi Jeanem Rochefortem (Gilles Martin) a Simone Signoret (Louise Martin) byly při natáčení velmi složité – herec v roce 2007 prohlásil, že podle jeho názoru se Signoret od třetího dne natáčení chovala tak, že se „nenáviděli“ a dva měsíce spolu nemluvili – Simone Signoret navázala přátelství s Delphine Seyrig (Yvette), což zřejmě Yvese Montanda (manžela Simone) rozčílilo, zejména poté, co byla nominována na Césara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli místo Signoret. (classic)
- Snímek byl začátkem 80. let zakoupen do československých kin, tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vytiskla a rozeslala plakáty, ale na plátna se film nikdy nedostal, zřejmě kvůli herecké účasti Simone Signoret (veřejně nesouhlasící s okupací ČSSR v roce 1968). K vidění u nás nebyl ani na VHS, DVD, v televizi nebo na některé z filmových akcí. (charles3)
- Film se natáčel ve francouzských městech Quimper, Douarnenez, Sainte-Anne-la-Palud, Plonevez-Porzay a Châteaulin ve Finistère. (classic)
Reklama