Schmitke

Je libo houbičky, protože tady si je někdo ve větším množství zobl, jinak by tento halucinogenní snový film nemohl asi ani vzniknout. Z těžké intoxikace bujnou fantazií podezírám debutujícího režiséra Štěpána Altrichtera. Hlavní postava Herr Ingenieur Julius Schmitke je kapacita přes větrné elektrárny, přežívá svůj šedivý život den za dnem a hraje ho výtečný Peter Kurth. Firma ho vyšle do českého pohraničí opravit beznadějně zastaralou větrnou elektrárnu a společnost mu dělá velký "dříč" Thomas Gruber. Nesourodá dvojice se vydá do magické ztracené země Sudety, kde dávají lišky dobrou noc a zabloudí i GPS navigace. Ospalá díra Chřmelava se zaplivanou stylovou čtyřkou "U Bobra", kde úřaduje místní Bürgermeister je zalidněna spoustou zvláštních figurek a společně s tajuplnými Krušnými horami jsou dokonalé kulisy pro tenhle příběh ne příběh. Rozbitá vrtule klade Smitkemu tuhý odpor a to se mu ještě neznámo kam ztratil kolega. Vyprávění o hledání sebe sama uprostřed mlžných hvozdů, které ztratili svojí minulost a hledají svojí přítomnost. Děj ospale plyne kupředu, hýčká si diváka skvělou citlivou kamerou Cristiana Pirjola, kterou doplňuje výtečný soundtrack Johannese Repky, nenápadně buduje hutnou atmosféru, jenž dokáže být místy až mrazivá. Černo černá mysteriózní podívaná, po které zůstane vtíravá otázka: "Co to jako bylo?" (15.08.2015)

"Artový" hovno, který opravdu nic nenabízí. 90 minut čirýho utrpení...tímhle veledílem by se dali mučit nepřátelé obnovitelné energie. Jediná komedie je ten popisek, že se jedná o komedii, to je opravdu nejlepší vtípek. Mysteriózní nádech je spíš imbecilně zmatená blbost, kterou pravděpodobně nikdo nepochopí, protože záměrem bude ji nepochopit. Nejkvalitnější částí filmu tak zůstává "soundtrack" skládající se z vrzající větrné turbíny. To byl zas jednou nápad věřit hodnocení místních expertů na projímadla... (10.11.2016)

Jelikož je německo-české přátelství stále ožehavým tématem nad půllitrem piva snad v každé hospodě, kam vkročím, nepředpokládal jsem, že u Boba by to bylo jiné. Jakmile Schmitke v podání výborného Petera Kurtha vkročil se svým ukecaným kolegou do malé vesničky na pomezí hranic Čech a Německa, někde ve středu Krušných hor, tušil jsem, kam tohle všechno bude směřovat. A co víc, dočkal jsem se naprosto perfektního zfilmování vztahu Čecha a Němce. Tomu dopomáhá perfektní režie debutanta Štěpána Altrichtera. Dále geniální zvuk s hudbou od Johannese Repky, který si došel pro Lva naprosto právem. A především atmosféra s příběhem, bez které by Schmitke nebyl tak originální film, jak bezesporu je. Dlouho jsem totiž neviděl film s lepší atmosférou a nemyslím si, že by to bylo dané jen tím, že mi je české prostředí tak blízké. A stejně tak dlouho jsem ve filmu neviděl lepší dominu, než byla Helena Dvořáková. Lejt do sebe kořalky, do toho počítat účetnictví a naprosto ladným krokem sejmout kohokoliv, kdo se na ní byť jen podívá? To opravdu nesvede každá…klobouk dolů. Samozřejmě ale musím pochválit každého herce i neherce, který se ve filmu objevil. Každý tu totiž má své místo a každá postava je tu významným originálem. Schmitke tak na mě opravdu zapůsobil a počítám s tím, že tenhle výlet do Krušnohoří brzo rozjedu znova. K páté hvězdičce snad jen chyběl vypilovanější závěr, na jehož obranu budiž, že se to snažil zachránit dialogem v závěrečných titulkách. (04.04.2016)

... Kdysi dávno v jedné předaleké Germánii vzal se inženýr Schmitke a musel odjet zpravovat větrnou turbínu do Krušných hor... A zřejmě tam má zažívat i krušné chvíle, které mají být rozkročeny někde na pomezí humoru a psychologického artu s nádechem tajemna, jenže se to v mnoha a mnoha pasážích nevyvedlo, například mikro-postavy, které by měli být těmi figurkami, které dokreslí abnormalitu celého místa jsou tu neskutečně neslané a nemastné. Což je jednak docela škoda, ale co je horší, tak stejně se dá popsat i hlavní postava, zahranej je sice Schmitke relativně dobře, ale přesto působí celou dobu dokonale sterilně a to je prostě pro mě problém, který nedokáže ani skvělá hra se zvuky a obrazem (ach, ty překrásné scenérie zamlžených hor za zvuků temně skřípající vrtule), kór, když je na hlavní postavě a jejím herectví vystavěná celá pointa příběhu, která díky tomu prostě hrozně kulhá. Lepší vedlejší postavy, scénář a hlavní postava, bylo by to mnohem lepší, zvuk a vizuál to nezachrání, po všem co jsem o tomhle filmu slyšel, je to pro mě docela zklamání. (20.02.2016)

Z filmu dýchá Lynchovo Twin Peaks a místy i Tarkovského Stalker, především je ale Schmitke svébytný debut jednoho talentu. Přísně racionální německý vědec se vydává na výpravu do Krušných hor, které v něm začnou rezonovat mnohem víc, než neopravitelná větrná elektrárna (která byla jeho prvotním cílem). Zadumané mlhavé hory s obyvateli na konci světa vybízí k okamžitému útěku nebo kradmému prozkoumávání. Kdo by odolal... Vedle výborné režie (!) stojí za povšimnutí hudební složka se všemi ruchy a zvuky, které výborně dotváří atmosféru snímku. (18.08.2015)