Příběh Marie

Těžký úkol si uložila na svá bedra řádová sestra Marguerite. Naučit hlucho - slepou dívku základním lidským vlastnostem, komunikaci, slušnému chování a vůbec věcem, aby její neradostný život dával aspoň trochu smysl. První měsíce jsou zoufalé. Mladá žena je intelektem na úrovni zvířete, je vzpurná, mlátí kolem sebe a kope. Po osmi měsících se zdá, že se to zlomilo k dobrému, vše ale komplikuje Margueritina nemoc. Tolik lásky, citu a lidství se jen tak nevidí. Přiznávám, že se mi to z počátku kvůli neustále vřeštící a mlátící Marii nelíbilo. Pak mě to ale chytlo a už nepustilo. Kdo má rád jen akční filmy, krimitrilery nebo horory, nechť se tomu vyhne. Kdo však umí " přešaltrovat" z těchto " pokleslých" žánrů k náročnějšímu dramatu, tak jako já, bude odměněn neobvyklým a silným příběhem. Nemohu hodnotit jinak, než za 5*. (17.08.2016)

Divoká nespoutaná duše která si přišla pro tmu a ticho...Ariana Rivoire je neslyšící.... (Marie Heurtinová-o které je příběh- žila pro zbytek svého života v Notre-Dame de Larnay,u Poitiers, kde zemřela 22. července 1921, ve věku 36 let. Byla vášnivou čtenářkou v Braillově písmu a bezkonkurenční v hraní domina. Nikdy nepřestala studovat a byla průvodcem mladým hluchoslepým děvčatům které přišli do Larnaye po ní.) (10.02.2018)

Filmu dávam plný počet, už len ako úctu a hold reholníčke Margarite ako aj hlavnej postave Marii, za to čo v skutočnosti koncom 19. st. obidve dokázali. Ako filmové dielo, bol príbeh dobre natočený so slušnou réžiou, skvelými výkonmi oboch herečiek a zaujímavou citlivou so svetlom sa hrajúcou kamerou. (02.06.2015)

Silný příběh, dobře zpracovaný. U mne byl vážným kandidátem na 5*, ale po velkém očekávání, jsem jím tak trochu zklamaná. Něco totiž tvůrci vůbec nezvládli: Tohle že bylo klášterní prostředí v závěru 19. století? Směšné! Mně to připomínalo spíš nějakou současnou charitativní organizaci, která nemá s katolickou církví nic společného! Že by se inspirovali v dnešních liberalismem prolezlých klášterech? - - - Více o skutečné Marii Heurtinové a o vzniku filmu zde: http://www.invarena.cz/?p=19051 Podle mého názoru film s podobnou tématikou http://www.csfd.cz/film/7199-divotvurkyne/prehled/ z roku 1962 vychází ze srovnání o dost lépe! (27.02.2016)

Mária nepočuje a nevidí, čiže nemá v činnosti zmysly, dovoľujúce sledovať film. Má čuch, hmat a chuť, ktoré sú nám naopak pre audiovizuálne umenie nanič. Z tohto paradoxu sa dalo niečo (všeličo) vyťažiť, ale sledujeme čisto konvenčný dojímavý film. Určite sa jedná o krásny príbeh priateľstva dvoch žien, lenže....Proste neviem, ako Máriu chápať, nedokážem sa do jej kože vcítiť a réžia sa o to nijakými formálnymi prostriedkami nesnaží. Ako Mária chápe, že sa volá Mária, respektíve ako dokáže pochopiť, že niekto sa nejako volá? Viac by ma zaujímal tento proces učenia a možno jej reakcia na niečo také, že práve zistila, že jej osobnosť má pomenovanie. Takýchto momentov je vo filme viacero, už len spomeniem návštevu cintorína a hladkanie kríža. Film je príliš zjednodušujúci, ale ako príbeh priateľstva, ako som spomínal, funguje. (25.12.2016)