Sedm smrtelných hříchů

Solidní fantasy anime. Připomíná mi Full Metal Alchemist: Brotherhood, i když je v horším slova smyslu monumentální, bitky se rojí pokémonovskými schopnostmi, nadsázka je až příliš nadsazená (hlavně u chování některých postav, třeba Diany) a rádobyhumorných vložek je až moc. Ale je to milé, a nejroztomilejší je ta snaha mít všechny buchty krasavice v plavkách. V některých chvílích, jako třeba když se mocná kouzelnice Merlin zjeví v závěru příběhu a uprostřed vřavy vyskočí z kápě v minikalhotkách, jsem normálně vybuchoval smíchy. No a pak je tam Ban, to je prima kousek, který tomu dodává šťávu — tak vyrovnanou postavu člověk aby pohledal. Je to takový japonský, ale je to fajn. Mimochodem, objevil se tam vůbec sedmý hřích? ¾. (02.05.2016)

Vezměte Fairy Tail, přiškrťte trochu míru jeho pitomosti a sluníčkovosti, přidejte banální příběh a hurá, Nanacu no taizai je na světě. Stejně jako výše zmiňovaná záležitost, i Sedm hříchů představuje směs spousty zářivých barviček, postav plochých a nudných, power-upů nesmyslných a přehnaných, znásilnění značně vyšumělého příběhového mustru bez špetky invence (byť nutno sarkasticky poznamenat, že oproti FT zde aspoň nějaký příběhový posun je) a samozřejmě nesmí chybět lehčí forma ečči. U mnohých šónenů se stává, že se při sledování alespoň masochisticky ukájím nad jejich imbecilitou, ale Hříchy byly po všech stránkách natolik matnou a nudnou podívanou, že jsem se musel do každého dílu nutit tak moc, jako jsem se už dlouho do sledování nějakého anime nenutil. Tvůrci se možná snažili o fungující humor, ale když se namísto smíchu dostavuje pouze pocit trapnosti, je něco špatně. Zničen a znaven žádám, aby Meliodas a ta jeho banda už ukončili tu nervy vysilující jízdu a nechali mě vystoupit u patnáctého dílu. (22.10.2018)

Na to jak hezkou animaci tohle anime má, mě po dějové stránce nijak extra neuchvátilo. Prvních pár dílů je nudných, dokud nezačnou postupně přibývat členové Hříchů. Jen je hrozná škoda, že některým jsme se nepodívali trošku víc na zoubek, nebo celkově se víc neseznámili s příběhem tohoto uskupení. Místo toho tam byl přehršel momentů s princeznou Elizabeth nebo Hawkem, kdy mi oba dva hrozně lezli krkem. Opening i ending nijak extra nezaujali a ze soundtracků se najdou jeden nebo dva, co stály za to. (18.11.2016)

Proč si nám nepomohl dřív? No, myslel jsem, že když zasáhnu až na poslední chvíli bude to mnohem více dramatické Po dlouhých letech konečně shounen, který má potenciál trumfnout FMA. A není to jenom proto, že také využívá princip sedmi smrtelných hříchů. Veliká změna je, že celá parta hlavních hrdinů jsou bývalí zločinci a každý reprezentuje jeden hřích. To znamená, že jsou to mnohem zajímavější a tím pádem zábavnější postavy. A musím říct, že úplně každá má něco do sebe. Nejvíce excelují Meliodas a s Banem (naprosto geniální postava). Ženské jsou tady v pohodě a co mne potěšilo, jak je tohle anime heterosexuální a vůbec, co se týče náznáků a erotiky otevřené :). Zejména úchylný Meliodas to celé posouvá na nový level. A prostě ty milostné momentky Meliodas-Diane-Elizabet, Ban-Ellaine, King-Diane no nádhera. Bohužel ačkoliv autor to má narozdíl od ostatních vymyšlené od začátku do konce, tak nemá koule na to někoho opravdu definitivně zlikvidovat (typický příklad prasátko Hawk na konci, kdy je zruinován nádherný moment). Navíc do budoucna hrozí, že by se z toho mohla opět stát kravina jako Naruta, protože i autora je v jistém ohledu vidět inspirace Dragonballem :D. Ale já stejně věřím, že pyšné slunce nakonec vyjde znovu. Navíc je to spíše parodia na shounen než čistý shounen a proto je to hodně nad Narutem a téměř dosáhne úrovně FMA. (23.08.2016)

Jedno z nejlepších anime, které jsem letos viděla. Nejen, že jsem všechny episody zhlédla během dvou dní, ale natolik jsem se do něj zažrala, že teď čtu i mangu, abych věděla, jak budou příběhy těchto silně atypických smrtelných hříchů pokračovat. První série ve mě tedy vyvolala takové nadšení, že se již nemohu dočkat roku 2016 na pokračování, které, jak doufám, bude nejméně tak zdařilé, jako prvních 24 dílů. Co bych ještě chtěla vyzdvihnout, je hudba, která nádherně podkresluje atmosféru a za zmínku stojí také hodně podařené openingy a endingy ( hlavně druhá úvodní písnička "The Seven Deadly Sins" od MAN WITH A MISSION, kterou už umím skoro nazpaměť :) ). Dávám zasloužených 5* (22.12.2015)