Malevil

Len taky znesitelny priemer, rezisersky tiez nic moc, dialogy obcas az plane plky ... asponze sa Francuzi pokusili natocit aj nieco vedeckofantasticke, s akoze jadrovou vojnou v Europe - napokon, politika detente uz bola v hajzlu a v ramci Studenej Vojny sa v 80. rokoch pritvrdilo a zacalo masivne zbrojit : 65 % (04.10.2020)

Zápis z mého filmového deníku ze dne 10. 10. 1996: Opticky nezajímavý film a mne dost zklamal. Od knižní předlohy se dosti lišil a rozhodně mu chyběly prvky překvapení, které v knize jsou. Výbuch 10, ale jen světla ve sklepě. Krajina po udělaná slušně. Mírně podprůměrný film. (11517) +++++++++++++++++++++++ Na konci jsem z toho měl dost guláš, velitel, ředitel, zbytečně to domotali. V každém případě musím snímku něco přece jen přiznat a svůj názor, starý jednadvacet let tak v podstatě jen potvrdit. 20171230 11241/11425 **/4 s.u. title (01.03.2018)

Absolutně nechápu, kde vůbec autoři filmovýho zpracování vzali tu drzost vzít si název knižní předlohy, kterou touhle splácanou blbostí absolutně znehodnotili. Film se jí drží asi prvních 10 minut a v celku jen v tý nejzákladnější dějový linii - jaderná katastrofa, pár přeživších na hradě, zlej pan Fulbert. Jinak si s příběhem autoři filmu dělali co chtěli, vznikla z toho skoro dvouhodinová nuda, krom jinýho završená nesmyslnym koncem. Nezbejvá než doufat, že se filmem nenechá moc lidí odradit od výborný stejnojmenný knihy od Roberta Merle. Tu můžu narozdíl od filmu doporučit všema deseti. (23.08.2014)

Postapokalyptické putování hrstky přeživších postav krajinou po výbuchu nepostrádá ve výsledku jistou osobitost, ale na můj vkus postrádalo hutnější atmosféru. Veškeré reálie na zemské pevnině, které mají znázorňovat krajinu po katastrofě, působí maximálně věrohodně, navzdory velmi pomalému tempu mě dokázaly ve vybraných pasážích pohltit a upoutat pozornost, ale současně to pohlcení provázel i nezájem o další osudy postav. Jakoby tvůrci spoléhali výhradně na námět a neřešili, jak dál onu divočinu nasnímat, aby ještě lépe na diváka zapůsobila, vtáhla ho plně do dění a nezůstalo pak jen u pouhého nahlížení do příběhu z dálky. Velmi povrchní zůstala psychologie postav, ty mi zůstávaly bez výjimky lhostejné a nepomohlo ani, že v jedné z hlavních rolí hrál můj oblíbenec Michel Serrault a že i zbytek obsazení je napráskán zvučnými jmény, dokonce i s československým hercem Eduardem Linkersem... jenže k čemu to vlastně? Nečekaná účast Roberta Dhéryho coby výhradně autorského komika, který se tímhle v poslední fázy kariéry vrátil po 7 letech pauzy(!) na plátna kin, zůstává jen dovršením bizarního charakteru celého počinu. Když pak po dvou hodinách přiletěly záchranné helikoptéry, pocítil jsem v první řadě vysvobození nikoliv pro utrápené postavy, jako především pro mě a radoval se z konce zcela jinak, než možná tvůrci původně zamýšleli... „Podařilo se nám přežít. Toť vše.“ 45% (17.10.2020)

7.10.2010 - dnes jsem dočetl knihu, která je po právu klasikou. Došlo mi, že z filmu si tak pamatuju asi 4 sekundy... dám si ho proto znovu, nic moc nečekám, takže snad to nebude nijak hrozný. _______ 7.10.2010, večer: Tak bohužel bylo!! Předlohu četli režisér se scénáristou asi jen tak jedním okem, takže sem tam sedí nějaký jméno, Malevil je hrad a bouchla bomba/bomby - to je asi tak všechno, co má kniha a film společné. Postavy a jejich podobnost ke knižní předloze: Momo - jakž takž, Emanul - no dejme tomu, Menou - rozhodně ne (snad jen 1,2 záblesky v průběhu filmu, Colin taky ne... Evelyn - ach, co z tý holky ti filmaři udělali? Ztvárnění nálady a hledání způsobu, jak dál žít tu úplně chybí. A děj? Taky škoda mluvit. Favlinka a Jacques úplně vypuštěni, Tomáš stejně tak, Catie hodně mimo mísu. Fulbert, Vilmain - pokroucení a zcela jiní, než by měli být. A to pomíjím, že z vesnice La Roque se ve filmu stal železniční tunel, z účetního Vilmaina lékař, z hluché postavy slepá atd. Momo se ve filmu sice napíchne tělem na vidle jednoho ze "zdivočelých" lidí, ale "nic to není", narozdíl od knihy, kde bezprostředně padne mrtev. Problém 6 mužů a jedné, později 2 žen, je tu vykreslen asi třemi slovy, která zní nějak jako "...a mohli bysme se mít rádi všichni!", což říká Catie nevím komu a stiskne mu u toho ruku. Vztah Emanuela a Evelyn, který je velmi důležitý tu není nijak zmíněn. Na Malevilu se nestavěla vysílačka! Malevil se nestal takovou zříceninou ... Je toho hodně a ještě víc. I konec je úplně, ale úplně jinej ... Bylo by líp, kdyby to přiznalo jen inspiraci knihou a ne jí to takhle prznilo. Krom toho - film jsem viděl se zdaleka nejtragičtějšími titulky, co jsem za poslední léta zahlédl!! (07.10.2010)