Hollywood v koncích

Byly tam dobré chvilky, ale bylo tam mnohem víc věcí, které mě iritovali. Nejen to, že by si každý ihned všiml, že je slepý, ale především to, že nedokázal ani rozpoznat, odkud na něj nekdo mluví, a čuměl furt doblba - takovy člověk pak není genius, ale idiot. Nehledě na to, že k režírování není potřeba jen genialita, ale taky notná dávka vůdčího charakteru. A ten Val Waxman určitě postrádal, naopak si myslím že Woody Allen ho dozajista má. Tudíž ani ta paralela mezi skutečným Woody Allenem a jeho filmovým alteregem Valem Waxmanem mi neseděla. 50% (01.09.2011)

Lubitschova noční můra aneb komedie plná omylů. (1) Prvním idiotským omylem je metráž, která komedii beze stopy reálných emocí, resp. košatějšího příběhu (90 minut = maximum) natahuje ke dvěma hodinám. (2) Přímo zločinem proti lidskosti je strukturování klíčové zápletky (slepý režisér na place), kdy veškeré stavební body struktury komického “podvodu” (konfrontace podvodníka a podváděných, gradace nástrah a možných prozrazení, prozrazení) Allen trestuhodně ignoruje, event. odbývá. (3) Evidentně nadsazenému námětu by prospělo mnohem více situačního humoru; místo toho Allen zahlcuje děj nepointovanými dialogy. (4) Allenovo komické glosování (variace neurotika na "jednovětky" Groucha Marxe) všeho a všech se stalo nepříjemně mechanickým, asi jako otravný tik. (5) Zahořklost vůči Hollywoodu (mj. četné narážky na plastické operace, trapný a zlý konec) a povýšenost nad příběhem a jeho postavami jsou stěží receptem na dobrou komedii. (6) Allenova tendence dovádět své filmy i přestárlé hrdiny automaticky k romantickým happy-endům naprosto koliduje se životní pravděpodobností a (zejména) vnitřní logikou příběhu Čili ve výsledku ukázka naprostého rozkladu komediografa. (03.01.2006)

Nemůžu si pomoct, ale tohle byl od mého oblíbence velký krok mimo. Možná jsem sám a možná pro to budu pranýřován, ale já z Hollywood Ending prostě Woodyho "necítil". Jakoby i on byl při tomhle natáčení tak trochu nevidomý. Jasně, hlavní postava je klasicky Allenovská, ale všechno kolem jakoby nebylo z jeho rukopisu. Těžko říct, jestli to je negativum, ale mě to prostě rozčilovalo. Nemůžu tedy dát více (a štve mě to) než tři hvězdy. Driving around his 1938 Vintage Roadster. If someone saw me in a vintage '38, they'd think I was Himmler! (23.04.2008)

Ještě než vysmolil Woody Allen „modré filmy“, zrealizoval pokračování Stardust Memories. Zatímco v Stardust Memories tematizoval sebevědomého auteura, zde ukazuje stejného tvůrce v područí velkých producentských zvířat. Woody zkrátka cítil podobně jako Altman (Hráč) nebo Wilder (Sunset Blvd.) potřebu si drcnout do hollywoodského systému. Ale paroduje pouze development (přípravu) a postprodukci (distribuci) filmu, samotné natáčení podobně jako Truffaut v Americké noci nijak nekritizuje, protože pro každého režiséra je natáčení to nejlepší, a koneckonců jak říkával francouzský velikán: „Filmování je nadřazeno skutečnému životu, a dokonce výsledné kvalitě díla.“ Proto Woody těsně před natáčením oslepne a přesune film z roviny reflexe producentů do sebereflexe. ____ Woody Allen je vypravěčem vně fiktivní svět filmu, když píše scénář a režíruje, a zároveň uvnitř fiktivního světa, když vyprávění směruje k jiným postavám a k divákovi skrz vlastní postavu Waxmana. Perfektní vedení herců, nebo perfektně hrající herci? Nevím, ale dialogy jsou často o hádkách, dokazujíc neurotickou rozpolcenost Allena. A titulkové sekvence, kde jsou herci řazeni „in alfabetal order“, přestože je jasné, že Allen bude první, jen dosvědčují nedostatek oponentury z venčí. Dopřejte prosím někdo Woodymu místo neustálého pochlebování špetky asertivního zhodnocení. (02.05.2008)

Woodyho poslední filmy mě opravdu hodně baví, nejsou sice nijak geniální, ale ani při jednom sem se nenudil, spíš naopak. Hollywood Ending je hodně podobný Škorpionovi, ne námětem, ale stylem a především vtipností absurdních situací. Taky se mi hodně líbila Téa Leoni, ta je moc pěkná. Ale u Škorpiona jsem se přeci jenom nasmál víc. (08.06.2004)