Hollywood v koncích

Starý hypochondrický a neurotický režisér, který během natáčení filmu oslepne - výborné komické a sebereflexivní téma. Sebereflexivní hned dvojitě - ve vztahu k sobě samému jako tvůrci a ve vztahu k filmu. Hollywood Ending bohužel tento potenciál nenaplňuje. Film je příliš dlouhý, komický jej místy a především: možnosti natočit tragikomickou "zpověď" či "závěť" Allen odmítl. Vznikla jen průměrná komedie. To u génia, jakým Allen bezesporu je :) nestačí... (01.11.2005)

Slabota. Už ani dost humoru tam nebylo a když jo, tak byl hodně slabej (asi jak knedla v drahé restauraci). Děj už pořád na jedno brdo a z té slepoty toho Woody moc nevytěžil. Ani se mi nelíbilo, jak toho slepýho hrál. Jeden z jeho nejhorších filmů. A na ČT2 ve filmovým klubu tomu těma titulkama už vůbec nepomohly - plno dlouhých vět v dialozích bylo zkráceno na jednu krátkou, takže kdybych nerozumněl aspoň trchu anglicky, tak totální shité. (23.12.2006)

V tomto filmu se dozvíte spoustu užitečných informací. Například to, že režírování filmů je těžká práce, speciálně, když den před začátkem oslepnete. Nebo když film v Americe nepřijmou, jeďte s ním do Francie, tam budete za Boha! ;-) Woody to myslím řekl docela jasně, nakolik to je auto-biografické, to už se my můžeme jen dohadovat. Každopádně, co se týče filmů Woodyho Allena, je to takový slabší nadprůměr, který v místech, kde film ztrácí tempo, zachraňuje Téa. 70 %. (13.01.2013)

Na Woodyho filmy se dívám strašně ráda a nevynechám jedinou příležitost podívat se na nějaký, který jsem ještě neměla možnost zhlédnout. Už dlouho mě jakýkoliv Woodyho film takto nepotěšil. Tenhle je vtipný, má spoustu komických scén a situací a jako už tradičně také výborné dialogy. Námět se mi líbil, protože to bylo originální a Allen na sebe zase napráskal další a další věci ze soukromí, protože to prostě bylo inspirováno jím. A navíc to "poselství" - Amerika filmy Allena nechápe a Evropa je miluje, to je prostě přesně on. A ještě malá poznámka a souhlas s názorem pode mnou, titulky na ČT jsou fakt nějaké úplně nedostačující, protože v nich není všechno, co postavy řeknou, což je škoda. Ale jinak fajn film. (17.06.2013)

Ještě než vysmolil Woody Allen „modré filmy“, zrealizoval pokračování Stardust Memories. Zatímco v Stardust Memories tematizoval sebevědomého auteura, zde ukazuje stejného tvůrce v područí velkých producentských zvířat. Woody zkrátka cítil podobně jako Altman (Hráč) nebo Wilder (Sunset Blvd.) potřebu si drcnout do hollywoodského systému. Ale paroduje pouze development (přípravu) a postprodukci (distribuci) filmu, samotné natáčení podobně jako Truffaut v Americké noci nijak nekritizuje, protože pro každého režiséra je natáčení to nejlepší, a koneckonců jak říkával francouzský velikán: „Filmování je nadřazeno skutečnému životu, a dokonce výsledné kvalitě díla.“ Proto Woody těsně před natáčením oslepne a přesune film z roviny reflexe producentů do sebereflexe. ____ Woody Allen je vypravěčem vně fiktivní svět filmu, když píše scénář a režíruje, a zároveň uvnitř fiktivního světa, když vyprávění směruje k jiným postavám a k divákovi skrz vlastní postavu Waxmana. Perfektní vedení herců, nebo perfektně hrající herci? Nevím, ale dialogy jsou často o hádkách, dokazujíc neurotickou rozpolcenost Allena. A titulkové sekvence, kde jsou herci řazeni „in alfabetal order“, přestože je jasné, že Allen bude první, jen dosvědčují nedostatek oponentury z venčí. Dopřejte prosím někdo Woodymu místo neustálého pochlebování špetky asertivního zhodnocení. (02.05.2008)