Il sorpasso
Sviatočná vychádzka
The Easy Life
Režie:
Dino RisiKamera:
Alfio ContiniHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Vittorio Gassman, Jean-Louis Trintignant, Catherine Spaak, Annette Vadim, Claudio Gora, Linda Sini, Nando Angelini, Edda Ferronao, Jacques Stany (více)Obsahy(2)
Bláznivá a zdánlivě bezcílná jízda přes Římskou riviéru svede dohromady bezstarostného řidiče se zastydlým studentem práv a jejich životy navždy změní směr. V polovině srpna se koná svátek Ferragosto, přičemž většina Italů slaví tak, že zavře krám a vyrazí na venkov nebo k moři. A právě v takový rozpálený den křižuje Bruno (Vittorio Gassman) liduprázdným Římem a shání telefon. Narazí na zakřiknutého vysokoškoláka Roberta (Jean-Louis Trintignant), který celé léto sedí nad právnickými skripty, a vytáhne ho ven na skleničku aperitivu. Z krátké zajížďky se ovšem rychle stává neřízený dvoudenní výlet po Římské riviéře až do Toskánska, plný šíleného předjíždění v úzkých zatáčkách, rozhlížení se po krásných ženách a všemožných eskapád při každém vystoupení z Brunova kabrioletu Lancia Aurelia Spider. Přes počáteční nesympatie a následné okouzlení velkohubým a bezstarostným řidičem si ovšem Robert stále více uvědomuje tragičnost svého nového přítele a skrze něj i své vlastní bezútěšné vyhlídky... Režisér snímku Dino Risi se proslavil jako tvůrce italských komedií s ostnem společenské kritiky. Ve svém ranějším díle dává Risi do kontrastu dva povahově rozdílné hrdiny a přes jejich upjatost či dětinskost však ani jednomu nestraní. V jistém smyslu představuje setkání Bruna a Roberta střet generací, fanfarónské lehkomyslnosti 50. let, kdy se poválečná generace mohla poprvé zhluboka nadechnout, a nastupující generace 60. let, vychovávaná uprostřed tržního kapitalismu a v honbě za kariérou. Svá nejslavnější díla natočil Risi právě s italským komikem Vittorio Gassmanem, který se stal jednoznačnou tváří režisérových tragikomických postav. Sváteční vyjížďku (1962) uvádí Česká televize v nově zrestaurované verzi a s původním barrandovským dabingem, stejným s jakým byl film před více než padesáti lety promítán v československých kinech. (Česká televize)
(více)Recenze (57)
Vynikající klasický dobový dabing! Jinak jako závan starých dobrých časů plný kouření neuvěřitelného množství cigaret kdekoliv a kdykoliv, jízda ve sporťáku bez pásů, plácání holek po prdeli, impulsivních rozhodnutí a užívání života není mnoho lepších filmů. Herecká hlavní dvojice je výjimečně odlišná a chvílemi mě štvali oba dva, ale zároveň se výborně doplňovali. Navíc je ve filmu záplava naprosto nádherných ženských, to prostě jen čumíte. Taky bych chtěl jet do Říma. ()
Drsna komedia, ktora sa nic nehra. Tak to mam rad, i komedie musia byt tvrde - take Richardovky su samy o sebe dost drsne filmy. makka komedia je naopak Klec Blaznu 1978 tusim. Vittorio PlynovyMuz /Questi Fantasmi/ vytiahol mladeho sympatickeho Trintignanta na blaznivu a zdanlivo bezcielnu jazdu napriec Talianskom 60. rokov. Ja sam som uz stretol typy chlapcov, ktori sa spravali ako Vittorio - a musim napisat, ze z tych dvoch bola sympaticka buddy dvojka. Ovsem, komedia je to drsna, hlavne od polky som vedel, ze nieco skarede sa chysta - priamo to viselo vo vzduchu : 89 % ()
Na rovnakom princípe postavená Vôňa ženy je vtipnejšia, nahláškovanejšia a celkovo som si ju užil viac, ale Sviatočná vycházdka ma na takmer dve hodiny zaviedla do letného Talianska počiatku 60. rokov a takto dobre som sa pri ceste časom späť necítil pri žiadnom filme už veľmi dlho. Takže som sa nakoniec viac sústredil na to, čo vidím pred sebou, ako na to, čo stvárajú postavy a akým vývojom prechádzajú, ale zase neignoroval som ich úplne. Problematický záver mi vôbec nevadil, jednoducho sa také veci čas od času dejú. Troojica scenáristov sa musela pri písaní dialógov baviť a to nehovorím o štábe, ktorý všetky návštevy letovísk a zastávky v talianskej krajine absolvoval. Len ma mrzí, že som tento čas nemohol stráviť s nimi. ()
Určitě každý z nás se někdy cítil podobně jako Robert. Protože suverenita, bezuzdná drzost až sprostota v životě většinou slaví úspěch. Potkal jsem v životě hodně lidí, jako je Bruno. Tři za film (jsou tam pěkný holky), a jedna navíc za původní dabing, který ČT vytáhla (tleskám, jen tak dál). Vittorio Gassman a Jean-Louis Trintignant - bravo! ()
Dva mladí sympaťáci si během neplánované projížďky autem užívají chvíle ve víru bezstarostného života. Gassman a Trintignant hrají naprosto skvěle a s obrovským charismatem dva povahově zcela rozdílné muže, uvolněná šedesátková atmosféra má zde ve spojení s prosluněnou Itálií oněch časů i navzdory černobílému vizuálu podmanivé kouzlo, takže film si může dovolit plynout v té jednoduché historce bez větších zvratů a s důrazem na atmosféru, aniž by nudil. Pocitově jsem mnohem blíž měl k plachému Robertovi, s nímž jsem se brzy stotožnil a Bruna bral hlavně jako zábavného průvodce touhle vyjížďkou, s posledními minuty jsem však začínal tušit cosi tragického... Po většinu času pohodový film s nejednou hezkou chvilkou přenášel i na mě to kouzlo bezstarostného okamžiku a příležitost s hrdiny si ho na dálku vychutnat, než přijde neodvratný závěr. Přidávám se do řady k těm, které Sváteční vyjížďka bavila víc, než hippisácká Bezstarostní jízda, jejíž tvůrci tady inspiraci ve vybraných motivech i vyústění nezapřou. [85%] ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- Ve skutečnosti ten, kdo se objeví ve scéně u okna, není Jean-Louis Trintignant (Roberto), ale dublér vybraný s vlastnostmi mladého muže, kterého si Dino Risi představoval, natočený v pološeru a v dlouhém záběru. Navíc skutečná budova použitá pro Robertův dům se nachází v jiné římské čtvrti, takže dialog mezi oběma postavami je montáží scén natočených v různých časech a na různých místech s různými interprety. To lze pochopit z několika detailů: když se Bruno (Vittorio Gassman) podívá nahoru, zdá se, že osoba má brýle a okno je velké, trojdílné, z nichž pouze jedno je zavřené; když je v záběru Trintignant, okno je viditelně menší a také jiného typu; dále za kašnou – která je teoreticky před oknem – je spousta krajiny, ale ve scéně, v níž Roberto vidí domovníka na balkoně souseda, je balkon naproti témuž oknu. (classic)
- Film provází a ve více scénách se v něm objeví v různých formách píseň italského zpěváka Edoarda Vianella „Guarda come dondolo“. (skinny9)
- Auto, kterým jezdí Bruno Cortona (Vittorio Gassman), je Lancia Aurelia B24. (HONXX)
Reklama