Demolice

Jake Gyllenhaal ma baví stále viac a viac. Nie je to len zaujímavými rolami, ktoré stvárňuje, ale aj samotným hereckým prejavom a tou charizmou, ktorú vyžaruje. Po úlohe sociopata vo filme Nightcrawler tu je ďalšia bizarná rola - tentokrát melancholicko-psychopatický Demolition-man, ktorý sa po svojom vysporiadáva s tragickou udalosťou. Väčšinou sa mi nepáči, keď film príliš prerastá do poetiky, ale v tomto prípade to vytváralo práveže naopak vysoko pozitívny aspekt. Naomi Watts tiež prispela ku kvalite, a v neposlednom rade určite aj prísny otec Chris Cooper. Fakt, treba uznať, že to stálo za to, a treba určite pochváliť aj soundtrack. No ešte jedna vec by ma dosť zaujímala - kto jazdí v tom kombi? (01.07.2016)

Po delší době a nepočítaném množství přehrání soundtracku jsem se k Demolition vrátil... Valléeho způsob vyprávění mi docela sedí (Wild, Big Little Lies) a Gyllenhaal hraje svou postavu prostě dokonale - až si chcete pustit do uší taky Mr. Big a jít se taky protančit městem... Myslím, že někdy dám i třetí kolo... (22.07.2017)

Film sice předstírá, že pojednává o složitém a dlouhodobém vyrovnávání se se smrtí manželky, jenže ve skutečnosti je o tom, jak těžké je vyrazit ze společnosti provozující jídelní automaty peníze, které automat spolknul a žádné jídlo za ně nevydal. Kvůli pár dolarům píše zlomený hrdina spoustu dopisů a mailů, nakonec naváže i podivné přátelství s ženou, která vyřizuje reklamace, a teprve až před koncem filmu se mu podaří získat své drobné zpět. Že přitom zbourá vlastní dům, to je jen důkazem jeho totální bezmocnosti tváří v tvář necitelné společnosti na jídelní automaty. Asi i hrdina cítí, že jeho boj o pár mincí by lidé posuzovali jako směšný, proto se mu manželčina nečekaná smrt hodí jako skvělá záminka k tomu, že může naplno projevit svůj vztek a frustraci. (16.10.2017)

Gyllenhaal od roku 2002 nenatočil špatný film a je to nenápadná hvězda, která zahraje cokoli. V tomto filmu jen potvrzuje, že to jeden z největších talentů a co víc, dokáže si vybírat filmy s bravurou. Spořádaný manager vyšší třídy, kterému se po tragické nehodě zemře manželka hroutí svět, jeho osobnost psychicky situaci nezvládá a mění se po všech stránkách. Zpočátku mu k tomu pomáhají dopisy, díky kterým se seznámí s Karen. V této pasáži mi to trošku připomnělo film Ona, ale s menší intenzitou. Člověk si říkal, zda je hrdinova proměna na sílu, aby zapomněl na bolest nebo zcela náhodná, kdy nezvládá duševní vypětí. V některých situacích jde až za hranou, ale pořád to není ten největší extrém, a proto některé momenty strnou méně a více. Kdo se vyžívá v ničení majetku, dvojnásobně doporučuji......8/10 (05.11.2016)

Věděli jste, že je to jeho příjmení vlámský a správná výslovnost je Jýýýýlenchóóóól ? To jen tak na okraj. Džejký jen s jednou půlkou srdce hraje a táhne celej tenhle velice povedenej spektákl, kterej se tváří, že nemá žádnou hlubší myšlenku, nebo podtext. Ale to jsou jen mimikry. "Peterko, co jsou mimikry?"..."to je když se ztratí"....Džejký je totiž ztracenec. Tu druhou půlku srdce mu pomáhá najít vyhulená Naomi a její homokládickej synek. Podpořený velice dobrou soundwejvou sem se u toho bavil minimálně na 80%. P.s.: Ruku na srdce, tahle role nemá od Slídila vůbec daleko. Začínám přemejšlet, jestli si ty úchylárny a úchyláky nepíše sám. P.p.s: Už jsem se zmínil, že tu druhou půlku srdce mu ukousla můra? (04.12.2016)