Demolice

Zajímalo by mě, jestli si Jake Gyllenhaal takové typy rolí vybírá schválně, protože jsou tak odlišné od ostatních a možná je to tak, chce se prostě lišit od jiných herců. Jeho role mi přišla zvláštní, nemohla jsem si k němu za celý film najít tu cestu, abych si oblíbila, takže mi to bylo malinko nepříjemné. Vlastně celý film je velmi zvláštní a asi to není úplně můj šálek čaje. Je to zajímavý snímek, ale ne pro mě. (05.12.2017)

Jake Gyllenhaal si před pár lety začal vybírat zatraceně zajímavé projekty a zatím ho to naštěstí neopustilo. Pochopit lidskou duši, ať už se nachází v jakémkoliv rozpoložení, je vždy sakra těžké. Post-traumatické drama od kanadského tvůrce Klubu poslední naděje startuje hned v první scéně tragickou událostí. Mladý finančník, kterého na solidní flek dostal tchán, přijde při autonehodě o manželku. V nemocnici mu navíc automat na cukrovinky nevydá bonbony. Na hovno den. Jenže truchlit mu nejde. A divák neví, zda se smát nebo brečet. Smutný feel good movie o vnitřní demolici jednoho mladíka, který po ztrátě manželky volí několik netradičních řešení a ke svému okolí začne být zatraceně upřímný. A postupně si přiznává, že ani neví, co byla jeho manželka zač. Do toho navíc poznává Naomi Watts a jejího svérázného synka. Samozřejmě se bude zase hlavně mluvit o Gyllenhaalovi, neb jeho výkon je uhrančivý a strhující. A i přes všechny jeho „přešlapy“ k němu divák cítí nemalé sympatie. Za mě spokojenost a fajn soundtrack. (07.07.2016)

Pokus o „good-feelingovku“ a depku v jednom a v oboch prípadoch to funguje iba z polovice. Tragikomédia / postraumatická dráma, v ktorej je minimum humoru a ani tá depka nejde natoľko na dreň, aby mohla akokoľvek zapôsobiť. A práve kvôli tomu Demolition vyplynie v závere absolútne do prázdna namiesto toho, aby čokoľvek „sdělil“. Začiatok je síce skvelý, aj samotný záver, ale to hovoríme dohromady o nejakej ledva pol hodinke. Medzitým sa film motá sám v sebe, nikam neposúva a riešenie problémov ako malý homosexuál/transvestita, ktorý vlastne sám neviem, či ním je na pútavosti nepridáva. Toto mal byť film prevažne o hlavnom hrdinovi a o jeho vyrovnávaní sa so stratou, o tom ako za sebou nechať starý život a začať ten nový a nie o nezaujímavých vedľajších postavách a ich problémoch. Jake Gyllenhaal je síce tradičný vynikajúci a celý film tiahne, no iba na svojich ramenách ho kompletne celý neutiahne. Nakoniec sa ani nečudujem, že Demolition akékoľvek ocenenia, ba aj vôbec nominácie na ceny, obišli. Na prvý pohľad sa síce jedná o ten typ filmu, ktorý by chcel bojovať o rôzne ceny, ale v konkurencii iných na to jednoducho nemá a ostal iba v vodách neškodného priemeru. CELKOVO: 3* (6/10) (01.07.2016)

Vidím tu drámu o človeku, ktorý nevie smútiť stratou najbližšej osoby tak, ako by si predstavovalo jeho okolie, vrátane rodiny. Začiatočný podnet k celej zápletke dá nefungujúci nemocničný automat, čo je pomerne originálne. Film určite nenudí, demolačné práce prebiehajú s nadšením psychotika, až som mu prial šliapnutie na latu s klincami. Takže názov filmu je doslova naplnený. Jake patrí medzi mojich obľúbených hercov. Vynikajúci film o pocitoch človeka postihnutého tragédiou. Jake Gyllenhaal zahrá akúkoľvek rolu kvalitne, je Pán herec, ktorý dokáže zahrať všetko a je to jeden z najmenej docenených hercov súčasnosti. Ak ste podobný problém zažili, tak je to trefa do čierneho. Film jednoznačne doporučujem. Pre mňa osobne výborný zážitok. (12.11.2019)

Za Demolition stojí podle žebříčků nejlepší dosud nezrealizovaný scénář, tedy do té doby než se ho chopil Jean-Marc Vallée. Cesta do hlubin duše hlavního hrdiny ztvárněného klasicky výborným Jakem Gyllenhaalem mi tedy nepřijde tolik brilantní, aby si zasloužil výše zmíněný primát, ale jedná se o klasické drama s příjemným hereckým obsazením. Bohužel lehce zdlouhavé a neosobní. (21.12.2016)