Svět podle Lelanda

Proč člověk zabije člověka a proč to udělá někdo, kdo má celý život před sebou? Může za to špatná výchova, špatné rodinné vztahy? Může za to puberta? Nešťastná láska? Pomsta? Smutek? Na všechny otázky by měli být odpovědi, ale co když na prosté proč, odpověď není? Lelandův svět svou odpověď má.. Odpověď, která stojí za zamyšlení! Výborný soundtrack a Gosling zakousnutý do spodního rtu dokonalý! (13.05.2011)

Z tohoto filmu cítiť toľko smútku, beznádeje a zla, že som dostal miernu depresiu. Keď sa z dieťaťa stane dospelý človek okrem veľa iných vecí zistí jednú podstatnú. Život nie je rozprávka zo šťastným koncom, no ak ste mali aspoň trochu šťastný príbeh stálo to zato. Otázka je či to šťastie tiež nebola len ilúzia ... ja verím a dúfam, že nebola. Ešte stále vo mne horí trošku nádeje, že oplatí sa veriť v dobro ... myslím, že ho máme v sebe všetci, len sa ho bojíme ukázať ... dúfajme, že raz sa to zmení ... (06.09.2015)

Leland je můj kluk, moje imaginární druhé já, můj pokřivenej obraz. Jeho život byl vyhrocenej jako špičky nožů, ale málokdy si to uvědomil. Pak se v jeho životě něco zlomilo, začal si uvědomovat tíhu života a rozum mu odešel až na kraj světa. Začal vnímat jinak. Leland není film pro každého, je v něm otázek na vícero takových počinů. Ale má Ryana Goslinga, jehož herecké umění překračuje lidský možnosti a z jehož postav se stává něco víc než jen "lidi na papíře". Obdivuju ho, protože je na svůj věk až k zbláznění vyzrálej. V poslední den roku jsem chtěl něco mimořádnýho- byť Leland nefiguruje v horních dvaceti, má pro mě větší význam, než kdejaký film od fochu. Je to těžký, ale ten film má ohromný potenciál ve vaší hlavě zrát. 90% (31.12.2009)

Svět podle Lelanda jsem si koupila kvůli Kevinu Spaceymu, jehož filmy typu Svět podle Prota nebo Život Davida Galea mám hodně ráda. Šok číslo jedna: Kevin Spacey v tom vlastně vůbec nehraje a pokud se na obrazovce objeví dohromady na pět minut, možná přeháním. Šok číslo dva: Svět podle Lelanda se sice tváří jako mix obou předchozích filmů a možná ještě Americké krásy, to tolik důležité kouzlo všech předchozích snímků mu ale chybí. Děj plný filosofických úvah, které scénárista radši nechá postavy dvakrát slovo od slova zopakovat (abychom si je my, blbci, zapamatovali), už někde v první třetině jednoduše ztrácí ten tolik důležitý drajv. Leland stále dokola opakuje několik bezvýznamných příhod svého života a já chvíli sedím a pozoruju ho, pak si začnu kreslit a v závěru ještě surfovat po internetu... Že by se mi to stávat u filmu nemělo? Souhlasím. Na druhou stranu nutno dodat, že závěr je moc hezký. Přesně takový, jaký byste čekali od filmu, který vám nějakou dobu má uvíznout v hlavě. Je jenom škoda, že si scénárista trochu víc nepohrál s dějem. Nápad ani výborné herecké obsazení totiž tomuhle filmu rozhodně nechybělo. (26.06.2008)

Jak těžce se musí žít s viděním světa Lelanda P. Fitzgeralda, chlapce, který si plně uvědomuje to, co ostatní potlačují - veškerý smutek života. V trudných myšlenkách nenachází jeho smysl a téměř nic od něj nečeká, ve svém osamění pozoruje okolí a mlčky posuzuje všechny bolesti, které si lidé navzájem způsobují, až dojde k rozhodnutí, vzít do svých rukou jeden nešťastný osud a v dobré víře učinit život několika dalších lidí ještě smutnějším... Neměl ho kdo naučit, že na všechny smutky světa je jeden univerzální lék, který musíme polknout každé nové ráno, abychom přežili, a tím je naděje. Snímek hodný hlubokého zamyšlení, vynikající Ryan Gosling. (06.06.2012)