Green Room

70% Když odhlédnu od faktu, že se kapela panáčů, co má na autě nálepky Fugazi a hraje v tričkách Minor Threat, nechá za pár zlaťáků ukecat a odehraje koncert v náckovském privátním klubu uprostřed oregonských lesů, tak mi zbyde přinejmenším hodně dobře uděláná survival grindařina, která pracuje s minimalistkými prostředky (nikoliv co se týče celkem explicitně zobrazeních zranění a umrtí) a s motivem tajemna, kdy se nejistá přiběhová linka pomalu rozuzlovává, aby diváka ve finále vyplivla a zanechala s pocitem trochu nechutné negace. (07.09.2016)

Tohle nebude sedět každýmu. Pankáči svádí krvavý boj proti náckům ve filmu, jehož dobrá půlka se odehrává v jedný zavšivený místnosti. A navíc je to poměrně blbý, protože obsahuje celkem dost logických propastí ve velikosti Macochy. JENŽE... je to taky slušně zahraný, místy až nechutně tísnivý, se skvěle nakopnutým tempem a hlavně s výrazným explicitním násilím. S tím se sice tolik nepřehání, ale když už k té brutalitě dojde, je nesmírně intenzivní a přitom má stále základ v realitě (třeba jako Eden Lake). Humor se mihne jen zřídka a to spíš v podobě hlášek (třeba "Simon & Garfunkel"). Takže nakonec až nečekaně mrazivej vál, co zároveň poslouží i jako malý rozloučení s Yelchinem. (03.07.2016)

Celkem fajnové gore efekty a celkem sympatické scény nepřeváží to, že vůbec nechápete, co se vlastně na plátně děje. Někdo tam něco vaří? Nebo co? Proč je tam vrchí kápo Picard, o co mu jde? Postavy postupně odpadávají (no vlastně po určité fázi odpadnou až na hlavní dvojici úplně všichni během asi pěti minut), ale vy si k nim vůbec nevypěstujete žádný vztah, protože i když se tak film o to trochu snaží, pak to prostě zabije. Pochválim snad jen toho vycvičenýho pejsana, co si šel lehnout umřít k mrtvýmu páneškovi. 35% (07.05.2023)

Nazi Punks Fuck Off! není jen světoznámá hitovka od Dead Kennedys, která zde zazní, ale v zásadě i gró celého Green Room. A to nejenom tematicky, ale i formou. Při poslouchání toho songu si nejeden vybaví vřískající punkové zvíře, prskající a škrábající kolem sebe v potemnělé místnosti smrdící potem, pivem a tabákem. Struny úpí pod neustávajícím přívalem úderů a bicí se s každým úderem čitelně vzdalují od své původní podoby. Green Room se snaží přenést na diváka ten samý feel, ovšem zejména vizuálem. Ten není překvapivě punkově agresivní a stylizovaný. Naopak naprosto výborně vyvolává atmosféru vlhkého příšeří podvečera a nadrána, čímž dějiště filmu umisťuje tak nějak "kamkoliv" a zážitek z dění tím umocňuje. Výsledná proměna v home invasion subžánr před půlkou filmu některé možná trochu zklame, protože se film vrátí ke svému žánru z něčeho, co se doposud vyvíjelo poměrně atypicky, nicméně tím se vyvalí na povrch asi nejpřekvapivější aspekt filmu a to je parádní scénář. Nikoli v tom, že by nějak unikátně pomotával zápletku a vytvářel neočekávané pointy, ale v tom jak dobře se dají napsat postavy a situace. Jednotlivé scény v sobě skrývají nejedno překvapení, ať už z hlediska odpočtu mrtvol, tak chování vedlejších postav. Charakter nebezpečí je zde až nepříjemně reálný, jakkoli působí místy démonicky (první setkání s červeno-tkaničkáři), což se zúročuje ve scénách jednotlivých smrtí či třeba ve zvráceně dojemném finále se psem. Ačkoli teda film láká na odvazový trash, kde punkáči se kosej s náckama, ve skutečnosti tady zabíjejí lidi jiné lidi a tvůrci se nesnaží naši empatii vyvolávat, jak je obvyklé u home invasion, tím, že aktéři jsou spořádaní hodní lidé, co mají práci a děti, ale tím, že jednotlivé scény zahrnou všemožnými detaily v prostředí či chování postav. Což nám pomáhá se do filmu plně přenést a představovat si sami sebe v dané situaci. Škoda, že několik scén je tak tmavých, že se v nich nedá rozpoznat, kdo co jak komu, jinak bych šel na pět. Pořád jsem ale z existence toho filmu strašně veselý. (03.07.2016)

Popravdě jsem nevěděl, co čeho vlastně jdu, ale po předchozím snímku režiséra Blue Ruin jsem chtěl vidět další kvalitní film. Saulnierovi se podařilo ukecat větší hollywoodské hvězdy (Yelchin a Stewart), což podle mého názoru na kvalitách filmu výrazně nepřidalo. Co se každopádně podařilo, tak vytvořit tísnivou atmosféru. Členové kapely jsou uvězněni v jedné místnosti v zapadlém klubu plném fanatických přívrženců, kteří neváhají udělat vše pro to, aby se nikdo - jakožto svěděk vraždy mladé ženy - nedostal ven naživu. (02.02.2018)