Já, Mattoni

Životní příběh Heinricha Mattoniho jako páteční televizní ukolébavka. První díl nastavil pravidla, představil postavy a ukázal nám, že ta hlavní se vůbec nezmění, ať už se stane cokoliv. Pokud bylo něco nevysvětleného mezi Mattonim a jeho manželkou Mínou, stačilo počkat na díl druhý. Pak už se vlastně nestalo nic. Scenárista si sice pomohl seškrtáním Mattoniho skutečné rodiny na minimum, ale i tak to nemělo žádný efekt. Mlácení prázdné slámy pak bylo dokonáno ledabylou kamerou a špatným vedením herců (bylo utrpení sledovat třeba Tatianu Vilhelmovou, jak se trápí, ale viditelně jí nikdo nepomohl). Komentář vypravěče jsem začal nesnášet vzápětí, jeden z nemnoha hudebních motivů až po pár dílech... Ale viděl jsem i horší věci, tak přimhouřím oči, a zaokrouhlím hvězdičky nahoru. :( (18.11.2016)

Historické výpravné seriály byly v minulosti velkou doménou československé a krátce i české televizní tvorby, a proto není možné se nepodivit nad tím, kam se všechno to umění podělo. Samozřejmě, značná část problému vězí ve scénářích, jejichž současní tvůrci jakoby snad neuměli patřičně vyprávět velké příběhy ani dostatečně vykreslit život v dobách, v nichž se odehrály. Odlesk dřívější slávy tak zůstává již převážně v rovině technické a herecké, kde svou jedinou výtku směřuji ke stárnutí dvou hlavních postav, které se opravdu nevydařilo a které mělo být provedeno prostě jen maskováním mladších herců, jako to bylo provedeno u většiny postav ostatních. Závěrem bych dodal jen to, že pan Mattoni se kvůli tomu, co se stalo s jeho lázněmi a jak s jeho odkazem bylo naloženo firmou nesoucí jeho jméno, musí v hrobě obracet, 50 % (19.11.2016)

Pompézní výprava a kostýmy v kombinaci s rádoby autenticitou ("člověče") z toho ve finále dělají takovej paskvil, že to hvězdné české obsazení prostě nemůže zachránit, obzvlášť když dostali do ruky tak toporný scénář. Je snazší se vžít do role smaženého kuřete než Heinricha zn. podnikatel a magnet na ženský. Produkční pozlátko mě stále nutí pochybovat o tom, zda jde opravdu o takovou stupiditu, ale po 9. díle už opravdu nacházím kvalitu snad jen v těch kostýmech. A zmíněné pozlátko je ještě ke všemu spíše vykrádačka všemožných věcí před Já, Mattoni. Když leze Švehlík za Áňou do okna (onen 9. díl), tak nějaký "Čecháček" hraje na piano na chlup stejnou repetitivní melodii jakou kdysi vymyslel Dario Marianelli pro film Pokání. Není. To. Vůbec. Fajn. (03.11.2016)

Historické seriály zrovna nejsou moje nejoblíbenější, ale na Mattoniho jsem vydržela koukat až do posledního dílu. Hodně se mi líbilo, že Mattoniho hráli Švehlíci a manželku Vilhemová/Medvecká - ta mimochodem v těch tmavých brýlích vypadala krutopřísně:) A nelíbilo se mi, že jsem se o hlavním hrdinovy mnoho nedozvěděla, tedy když nepočítam jeho bujaré mládí. (25.11.2016)

Rutinní a Karlovarskými sponzory hojně zaplacená historická reklamní sága o někom, jehož příběh je možná zajímavý, ale myslím, že u nás nalezneme větší a složitější postavy dějin. Porovnání s První republikou je nasnadě a vyjde to téměř nastejno, Mattoni se odlišuje jenom profesionálnějším natočením, vlivem obrovského rozpočtu, i lepšími herci, z nichž prakticky nikdo nehraje špatně, ale přechody mezi obdobími se mi nezdají šťastné, kupříkladu když má David Švehlík nebo Tatiana Vilhelmová hrát dvacetileté a pak i téměř padesátileté. No nevím.. Popravdě se celý seriál utápí v docela fádních a konvenčních zápletkách, u kterých se hezky usíná, což souvisí s tempem, které je velmi rozvláčné a příběh navíc často vyznívá nechtěně (nebo chtěně?) vtipně a nemá daleko do teskné telenovely či pohádkového příběhu. Leč nerad, tak musím říct, že 120 milionů probenděné, ale na druhou stranu může býti i hůře. 40% (02.09.2016)