Já, Mattoni

Kolosální monstrnuda, snažící se parazitovat na velkopodnikatelských ságách typu "pan Selfridge" a historických nekonečnostech typu "Panství Downton". V Panství sice také můžeme v přímém přenosu sledovat, jak krafající postavy pomalu zarůstají mechem, nicméně oproti našemu zaprděnýmu Mattonimu jsou dialogy v Downtonu vždy chytré a zábavné. Mattoniho konverzační kysibelka jakoby vyprchala před dvaceti lety. O tom, že by se v seriálu snad vyskytla nějaká zajímavá postava, snad ani nelze uvažovat. Ústřední recitační poleno redukovalo veškeré své člověčenství na fakt, že "chce býti bohaté". Kdyby vystříhli Švehlíka z kartónu a někdo s ním na klacku třepal, vyšlo by to nastejno. Ostatní postavy pak povětšinou trousí útržky zoufale nezáživných mouder, kostrbaté nesmysly nebo trailerové proklamace ("Ještě nejsi KRÁÁÁL!" --- Proboha!!!). O postelových scénách, vynikajících převelikou trapností, raději pomlčím. Venkoncem shrnuto: nuda, nuda, šeď, šeď. A navrch cisterna blbosti. (20.09.2016)

I když první díly vypadaly velice slibně, postupně úrověň upadala. Na vině byl scénář, který se příliš soustředil na jedinou postavu a nedokázal příběh propojit do více rovin. Přirovnání s Panstvím Dowton není na místě, tam šlo o rozsáhlý příběh celé rodiny a lidí, kteří je obklopovali, bylo tam spousta postav, které ze seriálu nezmizely. Pokud se někdo vytratil, na jeho místo přišel někdo jiný. Vzhledem k ústřední postavě se spíše nabízí srovnání s Panem Selfridgem, kde šlo rovněž o postavu podnikatele, ale zde byl scénář pojat mnohem barvitěji. Netuším, co tvůrce vedlo k bazírování na hlavní postavě a ošizení dalších dějových linek. Některé postavy se z děje vytrácí (služebná, paní lékarníková), jiné se vrací s velkým časovým odstupem (Rohlinek) a nemají vlastní příběh. Některé díly jsou pojaty jako osamělé epizody (Císařovna, Cesta do Londýna) aniž by měli větší dopad na další děj. Mattoni tak nenabízí pestrou kostýmní podívanou se zajímavým artefakty a životními osudy, ale zaměřují se na jednoho sebestředného podnikatele, který dosáhl úspěchu díky tomu, že prolezl kdejakou ženskou ložnici a věděl na které dveře má zaklepat. V osobním životě se také příliš nevyznamenal. David Švehlík dokázal na sebe strhnout pozornost, dosazení Jáchyma Novotného coby mladého Mattoniho byl vyložený přehmat, postrádal charisma hlavního hrdiny. Bohužel bych mu nevěřila ani nejlepšího oplatkáře ... Dobrý tah bylo obsazení Tatiany Vilhelmové a Tatjany Medvecké, oba dámy skvěle předvedly charakter madam Mattoni. Myslím si, že právě její figura mohla dostat větší prostor, protože u ní jsme mohli sledovat výrazný charakterový posun. Žel ani tato šance nebyla využita. Dalším nevyužitým potenciálem byly Mattoniho děti, které příběhem propluly spíš jako dekorace, aby každému z nich byl v dospělosti věnovaný jeden díl. Přála bych naší kinematografii další vynikající scénaristy, kterými byli v minulosti Jan Procházka, Vojtěch Jasný, Jan Otčenášek a Oldřich Daněk. Pak se snad dočkáme kvalitních historických filmů, za které se nebudeme muset ani v zahraničí stydět. (19.11.2016)

12/12 Jsem daleka toho odsoudit celý seriál hned na počátku. Ano, samozřejmě, pilotní díl nebyl nijak přesvědčivý, ale o to víc potěší, pokud se celý nápad na životopis Heinricha Kaspara von Mattoniho (v hlavní roli otec a syn Švehlík a Švehlík) v dalších epizodách rozvinul v cosi zajímavého. Konečně, životopisný seriál či film je žánrem, který se tu jen málo pěstuje v posledních letech a je nutno ho znovu oprášit a znovu se mu naučit. Dějové linie a zápletky, které se zprvu zdály poněkud marnotratné, později získávají na významu a vhodně se mísí linie ze současnosti i ta vzpomínaná. Vztahy mezi jednotlivými postavami nabývají na intenzitě a v závěru každá z těch nejvýraznějších získává svůj vlastní prostor. Takto jsem se dočkala nejen příběhů jednotlivých Mattoniho dětí (z nichž překvapila zejména starší dcera hraná Janou Plodkovou), ale i nenápadné romance se zdánlivě pasivní vdovou von Löschner v podání překrásně melancholické Ani Geislerové. Takto celý seriál překlenul celý oblouk Mattoniho života se všemi atrakcemi, které představovalo dobrodružství s minerální vodou na straně jedné a intimní přátelství s císařovnou Sissi na straně druhé. Není vysloveně špatné se nechat inspirovat a zapřemýšlet si o reáliích za Rakousko-Uherska z pohledu obchodníka z Karlových Varů. Je to přeci jenom něco jiného, než ta věčná Praha, která zde mimochodem získala dosti nelichotivou tvář. Komu by pak chybělo americké dobrodružství, toho je tu také přehršel. Čili není nutné nechat se odradit od celku úvodem, který hned nevyzradí všechny svoje trumfy. (10.05.2017)

Jsem Varák, rozený a hrdý. Ani to mě ale bohužel nepřiměje k lepšímu hodnocení tohoto nudného zdlouhavého seriálu. Nic moc herecké výkony, slabý scénář a jen málo propojení s mým milovaným městem. Doplňuji a měním hodnocení po druhé půlce. Docela se do tohoto seriálu nakonec dalo zakoukat, druhá půlka mi přijde i významěji lepší. Sláva. (16.10.2016)

Pro mne jedním slovem zklamání. Je to První republika v bledě modrém t.j. i se stejnými chybami. Za tu nejhlavnější považuji (stejně jako u výše jmenovaného seriálu) absence konzultace s odborníky na dané období (v tomto případě doporučuji kapacity jako Lenderová, Secká, Sobková). Kdo má jen trochu potuchu o denním životě měšťanský kruhů té doby, ví, že většina lidí v té době, se díky konvencím a tehdejší morálce chovala jinak. Např. scéna, kdy Mattoni přijde za nemocnou Mínou do ložnice v domě jejich rodičů. Neexistovalo, aby svobodná dívka z vážené rodiny přijímala muže v posteli v noční košili . A rodiče poslušně vycouvají ?! O dalších excesech ani nemluvím. Absolutně žádný výrazný hudební motiv . V podstatě vůbec nevím , jestli tam nějaká hudba byla. :-) Poslouchal někdy někdo z tvůrců hudbu ze Sňatků z rozumu nebo F.L. Věka ???????? Co takhle se inspirovat ? Za klady považuji výpravu a výkon Davida Švehlíka a Jáchyma Novotného. To, že jsem seriál úplně nezatratila, je pouze důsledek abslutního hladu po historické tvorbě na televizní obrazovce. Bohužel František Filip zůstává naprosto jedinečný , nikdo ze současných tvůrců mu nesahá ani po kotníky a nikdo není schopen vytvořit uvěřitelný historický film nebo seriál s dobovou atmosférou a živými dialogy. A není k tomu potřeba desítky milionů a exteriéry. Geniální Sňatky z rozumu vznikly většinou ve studiu. (03.09.2016)