Sittafordská záhada (S02E04)

Nejsem znalec knižní předlohy a to je zřejmě v tomto případě velká chyba. Člověk není neomylný tvor. Přesto všechno se mi tu ta stará čmuchalka zdála jaksi do počtu. Jako by tu ani nemusela být. Nicméně, díky svému dokonalému úsudku všechno rozlouskne jako skořápku ořechu. Po shlédnutí dalších a dalších dílů o této staré dámě se stále více utvrzuju v přesvědčení, že Agatha Christie byla geniální spisovatelka a skutečná královna detektivek. Ještě mám menší výhradu k tomuhle dílu, ale třeba je to jen můj pocit. Zdálo se mi, že tu všechno bylo překombinované, ale je docela možné, že tvůrcům křivdím a on to byl záměr. (18.08.2011)

Tak tento díl mě naštval, už to asi vzdám a na další díly se dívat nebudu. Ty nejhorší nešvary Agathy dohromady: přidání nějakého vedlejšího zločinu, který nemá s případem nic společné (uprchlík z Dartmooru); spoléhání pachatele na totální náhodu; dodání dalších potencionálních pachatelů, kteří chtěli oběť taky zabít, jen už byl mrtvý, když se k němu v noci přikradli; ohlášení zločinu duchařskou seancí; vytahování dětí a jiných příbuzných lidí, kterým obět kdysi ukřivdila, samozřejmě až v poslední pětiminutovce (v tomto díle to navíc Marplová vybalí, jako by měla v šuplíku jeho CV, vůbec není jasné, kde na to přišla, Poirot si aspoň občas ověří totožnost telegraficky s Yardem). (20.08.2011)

S02E04. Po lehce halloweenskem a carodejnickem dilu "Cukani v palci" (S02E03) dostavame tentokrat trosku duchariny. Opet se jedna o zapletku z minulosti, jejiz dusledky ovlivnuji soucasne zivoty postav. Tentokrat je v popredi kandidat na premiera, kapitan Trevelyan. A jak se ukaze, politici jsou vsude stejni, vsichni maji nejake ty krivdy nebo kostlivce ve skrini :) To, ze pribeh pry nema s puv. knihou od Agathy nic spolecneho, mne osobne nyni nevadi - necetl jsem ji. Podle me to bylo vymysleno vkusne a cele se to navic odehrava v hezke, snehem zapadene atmosfere, v malem hotylku, kde skoro nic nefunguje a navic se zde sejde parta ruznorodych lidi. Problem mam s tim, ze jak postupne zjistuju, skoro kazda druha Marplova v teto serii ma velmi vratkou detektivni linku. Ano, vsechno do sebe krasne zapada, Marplova uvazuje logicky a nemyli se. Ale vsechno je to jen jeji tvrzeni. Spousta veci by nesla asi dokazat, a tak to autori resi bud tim, ze vrah provede nejaky kiks, diky kteremu ho dopadnou nebo je potrestan, anebo se sam prizna. Tady je to kus od obojiho. Bohuzel nabyvam dojmu, ze to je zamer. Chybi mi v tom zkratka vic dukazu. Navic kdyz jsme u dukazu....tohle se myslim odehrava cca v r. 1951, cili uz v dobe celkem rozvinute kriminalistiky. No a i kdyz chapu, ze je tu to omezeni "odriznuteho hotylku", neni tu policie ani dostupna technika, tak - "Pane rezisere!!!" - vrah saha na zapalovac, na nuz, na sosku skorpiona...div jim neudelal jeste otisk palce na sklo.... Mozna uz nevedeli, jestli dukazni a laborantskou praci maji nejak zaclenit do deje nebo autori predpokladaji, ze by se to pri dalsim vysetrovani samozrejme udelalo, ale ja jako divak koukam na detektivku, kde se vpodstate kasle na daktyloskopii ad. metody. Nasi tvurci "Dobrodruzstvi kriminalistiky" by jim asi rekli svoje :) Presto se mi na to velmi dobre divalo. Necham tedy asi lepsi hodnoceni, nez se z me recenze muze zdat. (20.10.2016)

Veľká politická zápletka a nakoniec po dosť dlhom čakaní je z toho obyčajná malá vražda. Marpleová nič nevyšetruje, takmer ničoho sa nezúčastňuje a na konci vytiahne z rukáva celé riešenie. Vyzerá to zvláštne, ale aspoň to vyústenie dáva zmysel, je dávkované po vrstvách a pridal sa aj zvláštny mysteriózny záver, ktorý nech si každý vyloží po svojom. (22.02.2015)

Tento díl sice nemá s předlohou od Agathy Christie mnoho společného, ale kdo to neví nebo kdo předlohu nečetl, tak nepozná nic, protože zápletka je zamotaná stejně tak, jako od Agathy. Začátek je sice trochu pomalejší, ale atmosféra zapadlého hotýlku a Sittafordkého sídla spolu se sněhovou bouří mě pohltila a dá se říct, že na konci jsem byl i nadšený. Na tomto dílu je patřičně znát rukopis režiséra Paula Unwina, jehož předností je vynikající kamera. Diváka tedy čeká podobné kouzlo kamery, které nabízela již epizoda s Herculem Poirotem: Pět malých prasátek. Scénář nabízí napětí, mnoho postav a jmen, i několik kouzelných dialogů (např. mezi Emily Trefusisovou ležící ve vaně a Charlesem Burnabym) a také několik vtipných míst. S upravováním knižních předloh mám většinou problém, ale v tomto případě to filmu neuškodilo a celkový výsledek hodnotím pozitivně. Také je na místě pochválit povedené české znění. (09.07.2009)