Deset malých černoušků

Agatha Christie napsala geniální detektivku a filmaři si s ní poradili docela obstojně. Místo vilky na opuštěném ostrově sice zvolili nedostupné sídlo v horách, místo černoušků jsou tu indiáni s odlišnými jmény, umírají mnohdy mírně pozměněnou smrtí a závěr, ačkoliv dlouho to vypadá, že se bude držet Agathy Christie, tak je nakonec překvapivě jiný, což je mírně škoda.. Ovšem v tomto filmu i ono finále funguje dobře. Pochválit lze také hudbu, atmosféru a hvězdné herce. (10.07.2013)

Prapodivná adaptace. Z tohoto filmového zpracování nemám dobré pocity, film jakoby nevěděl jestli se chce vydat svou cestou (výměna ostrova, bouří a moře za hory a sníh) a z předlohy si jen vypůjčovat nebo být doslovnou adaptací (základní dějová kostra ohlodaná až na kost a úmrtí postav ve stejném pořadí jako v knize). Nezdařilo se ani jedno, jako originální příběh to vůbec nefunguje a neznat děj, patrně bych to vzdal předem. Příliš teatrální, naivní a technicky nehezky vypadající. A jako doslovná adaptace a ilustrace knihy to nefunguje z prapodivných pohnutek tvůrců. Některým postavám byla ponecháná jejich knižní jména,ale pozměněn charakter i vzhled a věk (detektiv Blore a Dr. Armstrong...nejlépe asi dopadl Lombard), některým byl ponechán charakter a hřích minulosti, ale změněno jméno (důvodu nerozumím) např. soudce a mladík a jiné postavy byly změněny od základu (mladá sekretářka a druhá žena - nevím jak jinak nazvat z démonické a zlé dámy z předlohy se stalo cosi jako herečka ve středních letech? ve filmu). Buď přejmenujte všechny a vymyslete vlastní postavy, nebo všechny ponechte, ale ne podobný guláš. Nejvíc mě ovšem rozhněval závěr. Chvíli jsem si říkal, že by mohl být dokonce působivější než v knize... nebyl. Nakonec celou myšlenku Agathy Christie až hanebně zadupal do země. Červené hodnocení nechápu. Nebo vlastně chápu, je to straré a britské a podle Agáty, takže to nemůže být blbé. A ono je. Pokažená adaptace a nezajímavý (podotýkám filmový - kniha je výborná) detektivní příběh. (11.05.2014)

Poměrně věrná adaptace o čtvrt století starší detektivky z pera Agathy Christie nazvané Ten Little Niggers (Je fascinující, jak kniha později měnila názvy, na Ten Little Indians, Ten Little Soldiers a And There Were None). Některé drobnosti jsou poněkud nepochopitelně změněny (a hlavně hodně ze závěru, což mě velmi mrzí) a celkově se na té hodince a půl nedá dost dobře podat paranoia, kterou kniha pečlivě buduje. Tak trochu promarněná příležitost, protože kniha poskytla mnohem zajímavější materiál, než se kterým se vytasil film. (11.08.2010)

Deset malých černoušků stavělo si dům, dva z nich spadli do malty, zbylo jich osm... :o). Je to moje první setkání s Agathy Christie, o kterém teda vím. A jó, nemůžu říci, že by se mi film nelíbil, to v žádným případě. Na druhou stranu se z celkem zajímavéhho a neotřelého příběhu dalo vytěžit podle mě o dost více. Atmosféra u tohoto kousku stojí za starou belu. Dost na tom má zásluhu velmi podivná hudba, která prostě nedokáže ani napínavé situace vyhrotit. I uvažování "desítky" mi přijde poněkud nenormální (jeden po druhém tam umírají a oni v klidu kalí u kulečníku jako by se vůbec nechumelilo, a navíc chodí spát každý sám...) Být na jejich místě, tak bych si počkal u stolu s deseti černoušky a na vraha nalíčil past, a nebo bych tuto rekvizitu schoval a tím pádem by vrah nemohl trhat figurky a třeba by nechal toho vraždění :o) (26.01.2010)

Předlohu mám velice rád a obecně i téma - skupina lidí na místě odkud není cesty pryč a kteří umírají a vzájemně se podezřívají. Nicméně tento film je bohužel dost hrozně natočen. Především díky hereckým "výkonům" jsem měl chvílemi pocit, že sleduji parodii (něco jako skvělou komedii Clue). Z postav mi přišel fajn jen pan soudce, ostatní byli buď nezajímaví nebo přímo strašní (např. herečka). A navíc: jen málokdy jsem měl u sledování filmu tak rušivý pocit z hudby. (05.09.2011)