Deset malých černoušků

Černoušci jsou pro mne vůbec nejlepší Christieovka, takže nebudu shovívavý. Přejdu zbytečnou nedůslednost vůči knižní předloze (např. významu říkanky a jejímu vztahu k způsobu vražd se nevěnuje dostatečná pozornost). Co ale nelze prominout je změna závěru. Proto nelze než z jinak uznatelných 4* jednu nutně ubrat. A můžou být rádi, že jen jednu. (24.05.2011)

"Znáte ten vtip o dvou Angličanech, kteří spolu ztroskotají na ostrově a do smrti spolu nepromluví, protože je nikdo vzájemně nepředstavil?" Na hrad v rakouských Alpách se sjede deset vzájemně si neznámých lidí. Hostitel U.N.Owen (alias "unkown" - neznámý) je jmenovitě přivítá z magnetofonové nahrávky a prozradí, že všichni mají na rukou krev. Každý někdy v minulosti zavinil smrt nevinného člověka a každého zde stihne trest. Přejeme hezký pobyt. :-) Není sporu o tom, že Agatha Christie to dobře vymyslela, přesto je to zcela konvenční film. Z průměru ho vyzdvihují dvě věci: 1.) Řemeslná neobratnost. Ano, je to paradox, ale to, co by většině filmů škodilo (špatné kompozice obrazu, vrtkavé svícení, zvuk místy jako ze studny atd.), je pro Černoušky pravým požehnáním. Přispívá to k žádoucí strašidelné atmosféře a ke zdání životnosti toho Agathina úhledného schématu. 2.) Zatímco pozdější filmové detektivky zhusta sázely na hvězdné obsazení, Deset malých černoušků hraje deset lokálních hvězd nižší svítivosti (srdce roduvěrného anglofila potěší zejména Stanley Holloway a Wilfrid Hyde-White), které jsme zvyklí vídat výhradně ve vedlejších rolích. Pokud neznáte předlohu, nemůžete si díky tomu předem "vypočítat", v jakém pořadí budou vraždeni. 70% (05.12.2009)

Nápad něco takového zrealizovat byl velmi slibný, zpracovat to do formy, v jaké by se měl snímek nacházet se ale neuskutečnilo zrovna podle mých představ. Atmosféru vybudovat se nepodařilo, charaktery vykreslit vzhledem k námětu je téměř nemožný úkol, tuto stránku tudíž neodsuzuji. Co mi ale na tomto snímku vadilo, byla psychika postav, každá osoba by se dala formulovat určitým stupněm salámismu k dané situaci, odehrávajicí se ve vile. Naštěstí jsem se nenudil a špatné mi to nepřišlo, to je hlavní. Tři hvězdy je však maximální známka kterou mohu Ten Little Indians udělit. (10.04.2010)

Adaptace, které se věrně nedrží předlohy, neodsuzuju. A zrovna Ten Little Indians i s tu menšími (drobné odchylky ve vraždách) tu většími (změna místa, kde se děj odehrává) odlišnostmi patří k těm nejlepším, co jsem měl tu čest vidět. Chybí sice detailní prolog, který nás v knize seznámil s protagonisty, ale i tak se atmosféru a sžití s postavami daří vybudovat velmi dobře a hlavně bezprostředně. Naopak zamrzí, že všímavému pozorovateli je vrah odhalen mnohem dřív, než by bylo vhodné (na onen detail tu ale nechci poukazovat, abych dalším divákům nezkazil zážitek). Ke konci jsem si říkal, že nebýt ovlivněn FANTASTICKOU!!! (ty tři vykřičníky tam musím dát) předlohou, neváhal bych jít na pět. Ale poslední scéna mi zničila mé ideály a zůstala mi po ní v ústech hořká pachuť - vždyť to ztrácí na důrazu! Takže "pouze" ušmudlané čtyři hvězdičky. 75% (09.06.2010)

Celkem zdařilé zpracování jedné z mých nejoblíbenějších knih od Agathy, ale stejně nemůžu dát víc než tři. A to hlavně za dvě věci. Za prvé opravdu nechápu ty inovativní změny ve spáchaných zločinech a charakterech postav, který jsou někdy i dost zásadně odlišný od předlohy, ale ještě hůř je na tom příšernej konec, kterýho jsem se bála od začátku, že ho tam takhle šoupnou a stalo se. V knížce je to dokonalý do posledního "indiána" a tady jen další tuctový zakončení. Ještě bych překousla vysvětlovací část, bejt tam musela a bylo to asi lepší řešení, než vzkaz v lahvi... Zklamání... Asi se mrknu na tu ruskou verzi. (27.06.2011)