Love

Ako by povedal major Haluška z Čiernych barónov – a zase j*bú! Miestami som mal síce pocit, že Love je skôr o sexe, než o láske, ale vo svojej podstate ide hlavne o príbeh veľmi zvláštneho páru, za ktorého zážitky by sa nehanbil ani ten najväčší bohém. Dej snímky nie je nijak hlboký, jeho spracovanie ma však zaujalo a napriek tomu, že ma správanie hlavnej dvojky občas vytáčalo, som bol veľmi zvedavý, ako sa ich vzťah vlastne vyvinie. Úplne rozumiem každému, kto film ohodnotil dvomi či dokonca jednou hviezdou, ale taktiež chápem aj opačnú stranu barikády, ku ktorej sa radím. (28.06.2019)

Někde mezi 4a5 .. Noe je jeden z mála filmařů kteří mají sílu mě naprosto rozebrat. Pro mě citlivá témata pitvá tak sugestivně, detailně a nekompromisně, že je pro mě vždy velkou výzvou postavit se dalšímu filmu čelem. A přesně to od uměleckého díla očekávám. Výzvu která jde až na dřeň. Psychedelický bad trip který mě protáhne nejhnusnějšími zákoutími mé mysli abych z toho nakonec vyšel obohacen (nebo byl aspoň rád, že jsem neskončil ve cvokhausu)... Láska je hodně silná a bolestivě upřímná výpověď, která ale asi většinu lidí zmate zdánlivou, prvoplánově šokantní sexuální explicitou. To je ale myslím jen zdání. Krom nevkusně nešikovného výstřiku do kamery mají snad všechny explicitní scény své opodstatnění a jsou klíčovým prvkem pro budování emočního jádra filmu. (27.10.2018)

Gasparovo čestné místo v mé nepočetné posvátné lóži oblíbených režisérů prozatím odložím. Tento snímek je audio vizuální orgasmus, ale bohužel nic víc. Z filmů Sám proti všem a Vejdi do prázdna jsem si stříkal do trenek a nějakou dobu hořel tužbou si Gasparovo jméno vytetovat na svoje nejcennější místo na těle. Fuj, mám na mysli své srdce, ty hovado. Bohužel Love není srovnatelně komplexní film, neboť jak název napovídá, tak se točí kolem jedné jediné věci - kolem lásky. Zde byl zřejmě největší nesoulad s mým vkusem. Vztahy, láska a sex jsou nesmírně důležité části našich životů a patří tedy i do filmů. Bohužel mě téměř nikdy neukojí snímek jehož součástí jsou jen a pouze vztahy - a to je případ přesně tohoto filmu. Konkrétně sledujeme všechny fáze nesmírně toxického vztahu dvou nezdravě zamilovaných jedinců, kteří věrní své zamilovanosti dělají velmi iracionální rozhodnutí, kterými si přikládají polénka pod kotel, ve kterém se nevědomky rochní. Snímek je velmi otevřený, a to dokonce do té míry, že hlavní focus je upírán více na plodník hlavního hrdiny, než na ostatní dění. Něžná pohlaví by měla zvolit sledování na velmi velké televizi či plátně, aby vůbec bylo co k vidění, neboť na výbavě hlavního hrdiny se hodně šetřilo a v některých polohách mohl snad jen jemně šimrat rodidla žen a jejich prožitek na plátně jen stěží mohl souviset s realitou. Vlastně by snímek mohl vyjít i jako sbírka povídek s názvem "Příběhy ze života běžného penisu". Taktéž se musím přiznat k tomu, že jsem se jaksi nedovedl naladit na vlnu snímku, neboť nedokážu chovat nějakou hlubokou empatii a lítost nad osudem člověka, který si bez jakéhokoli cizího zavinění vlastní blbostí posere život, když hoří neukojitelným nutkání neustále ochutnávat plody ze zahrady poznání a následně brečí nad rozlitým mlékem. K takovým lidem necítím soucit, ale hluboké pohrdání. Zde sledujeme (bez přehánění) více než polovinu snímku to - jak hlavní hrdina brečí - neskutečně mě to sralo a nebavilo. Dobrou shledávám asi jen poslední třetinu snímku, která měla konečně i jakýsi děj a došlo na odhalení některých motivací obou postav a až v této fázi bylo pro mě divácky možné si k nim začít budovat nějaký vztah. Při veškeré úctě, kterou ke Gasparovi chovám a spolehlivě mě přesvědčil, že je úžasný režisér s neuvěřitelnou schopností velmi trefně vyjadřovat emoce svých postav, musím nad tímto snímkem projevit značné zklamání, a to i přesto, že se bezpochyby jedná o režisérův nejosobnější a nejmilovanější film, a to nesoudím jen z toho, že půlku postav pojmenoval po sobě. [63 %] (20.05.2021)

Noého mazľavý vrt do jadra vzťahu, zmieseného zo sĺz, krvi a spermií. Veľmi zmyslová snímka, miešajúca olovnatú melanchóliu so sentimentom aj čiernym humorom, zaliata jedným z dlhodobo najlepších soundtrackov a veľmi krehkou, sladko-horkou erotikou. Sledovanie filmu pripomína chuť čučoriedok s tvarohom a cukrom. .......... LOVE sa dá rozložiť na Posledné tango v Paríži (kde je maslo vystriedané koksom) zliate s 9 songs v maximálne spomalenom víre "noeovského" výtvarného cítenia a naratívnych hier. ....... Okrem lásky medziľudskej je to tiež film o láske filmovej - mizanscéna je skoro vždy nasýtená odkazmi na tucty filmov, od Enter the Void, cez Flesh ForFrankenstein, až po Birth of Nation, čím sa vytvára veľmi husté podhubie, podprúd hlavného diania. (20.11.2015)

Nejlepší Gaspar, co jsem zatím viděl. Nebo asi nejčitelnější. Žádná zběsilá jízda typu Vejdi do prázdna, nebo psycho filmu Sám proti všem. Jenom láska a sex, sex a láska. Bouřlivý, milostný mnohúhelník, podložený výborným soundtrackem a velmi, velmi explicitními sexuálními scénami. Ale všechno to do sebe zapadá, takže se to bojím označit slovem porno, i když to vlastně porno je. Ale zabalené do opravdového příběhu, jakých je kolem nás jistě spousta. Takže za mě spokojenost a hodně veliká. Skoro pět. (09.12.2015)