Komuna

Na to, jak jsem se jinými Vinterbergovými filmy dokázala nadchnout, Kollektivet považuju za vyslovené zklamání. Jako retro vzpomínka snad obstojí, ale pro reálné pochopení toho, jak moc je filmový námět vzdálen tehdejším náladám na předměstí Kodaně, většině diváků chybí kontext. Takto zbývá příběh o jednom velikém egu, který je pouze ohlupující a smutný. Lépe zvládnuté téma můžeme najít ve filmu Co kdybychom žili společně? (16.01.2021)

Nemozem si pomoct ale strasne priemerne - asi ako Za vsechno muze laska a Kdyz se muz vraci domu. Mnesa zdalo ze sa postavy pohybuju v akomsi bludnom kruhu - zacina to pomaly, priserne pomale tempo tomu vladne, city ludia skryvaju, a do toho sa este falosne usmievaju. Dialogy nic moc, fakt sa mi zdali len ako vatovo plane plky, o hovne. Hoci by sa dej odohraval na predmesti helsink, Stokholmu alebo osla, nic by to nezmenilo, nuda, sedivy priemer . 50 % (24.04.2019)

Opäť ďalšia severská chuťovka o trpkých vzťahoch, ktoré nás občas dokážu pekne potrápiť. Pretože ak ide o lásku, čo sa pokladá za normálne a čo už nie? Človek, ktorý miluje, uvažuje iracionálne a zámerne prehliada akékoľvek hranice. Pretože láska ich nemá. Skutočne je však potrebné v mene lásky k druhému stratiť súčasne sám seba? Dáni sú zvláštna kultúra, zbožňujem ich iróniu, ich humor, ich detailnú prácu s emóciami diváka, no zároveň si uvedomujem, že sa pohybujem na miestami veľmi tenkom ľade a že ide o takú tú tajnú, zakázanú lásku. Videné na Art Film Feste 2016. (26.06.2016)

Z hereckých výkonů jsem měl velmi dobrý pocit, protože mi přišly přirozené, ale přitom máte celou dobu pocit, že je to silně emotivní, že se docela tlačí na pilou. Nevím, jestli bylo potřeba mít tam celou komunu, jestli by nestačilo méně postav, možná by to bylo i lepší, ale takhle se mohlo předvést více herců. A předvedli se dobře. (03.08.2017)

Pre mnohých bude Komúna sklamaním podľa mňa kvôli na Vinterberga až príliš konvenčnému prístupu. Sledujeme síce viac menej to čo vo filmoch Dogmy, či už Oslave alebo Idiotoch, lenže prostredníctvom "normálnych" formálnych prostriedkov. Rodiná, respektíve komunitná dráma sa pri troche fantázie dá čítať ako politická alegória, ale ono Vinterbergovo všeobecnejšie uchopenie témy neschopnosti vytvorenia dokonalej komunity vlastne tiež akosi prirodzene smeruje aj k fungovaniu štátu alebo štátov vo väčšom celku. (11.12.2017)