O kuřatech a lidech

Ono to skoro vyzerá, že Jensen chcel natočiť ďalší OSTROV DR. MOREAUA alebo dokonca dramatickú variáciu na buranské horory o mutantoch, ale do tohoto čistého žánrového tela sa mu priplietli kmeňové bunky tej jeho rodinne-komunitnej aktivistickej inseminácie. Posypať hojne tým jeho obľúbeným retardovaným humorom a výsledkom je patvar ešte podivnejší ako sliepka kopýtkatá alebo pyskatý bocian s detskými nožičkami, ktoré sú k videniu ak už nie na ostrove Ork, tak aspoň v tomto diele tak akosi plytvajúcom hereckými schopnosťami zúčastnených. (03.02.2024)

Musím říct, že ta závěrečná rodinná scéna s odstupem pár let byla úžasná a hodně se mi líbila, ty první dva hudební motivy v následujících závěrečných titulcích pak také. Za což přihazuji pár procent v hodnocení navíc, ale na víc, než lepší 2 hvězdičky to stejně nevytáhnu. I na tuto úroveň jsem to vytáhl částečně i díky nečekanému vyústění. Nepopírám tomuto filmu originální námět, ale nemohu si pomoct, osobně mě to z větší části minulo jak obsahem, tak podáním. Nenadchly mě moc ani tolik vychvalované výkony údajné herecké elity z Dánska, snad jedině Nikolaj Lie Kaas mi ze zdejší partičky připadal jako schopný v komedii zazářit, částečně ještě David Dencik. Ono kdyby tam bylo nahoře napsáno sci-fi nebo mystery, asi by mi to mnohem více sedělo k tomu, co z celého filmu vzešlo. Já tu komedii moc neviděl ani na hercích, ani v tom vlažném stylu. No snad velmi zvláštní pokus o humor skrze absurdity tu byl, ale proč na mě celý film dýchal tak uspávajícím způsobem? Omlouvám se všem, kterým se to líbilo a výborně se u toho bavili, ale na mě to celé působilo většinou strašně mdle a samotné pokusy o humor až na pár povedených hlášek tak nějak směšno-trapně (akční rvačky před barákem), v lepším případně jenom bizarně, než skutečně vtipně. První moje setkání s panem Jensenem bohužel nedopadlo nelépe a zatím nevím, jestli budu mít chuť i na další... [50%] (26.03.2022)

Jedna z najlepších čiernych komédií akú som kedy videl. Jensen to tu rozohral parádne na všetkých frontoch. Podarilo sa mu vytvoriť tak nádherne charakterovo karikatúrne postavičky, aké sa len tak nevidia. Skrátka originál nad originál. Dramatické miesta sa tu precízne účelovo striedajú s čiernym humorom, ktorý navyše často zachádzal až do bizarnosti (nie však prehnanej). Čo sa týka hercov, páčili sa mi všetci, ale nad všetkými samozrejme kraľoval Mads Mikkelsen, ktorý sa v tomto snímku po hereckej stránke doslova vybúril. Svojim výkonom mi pripomenul iný Jensenov úlet, a síce Rezníci (2003), ktorý bol v mnohých smeroch veľmi podobný, aj keď s iným námetom. Ale toto bolo ešte o level vyššie, rozhodne odporúčam, hlavne tým, ktorí majú radi tohto herca. Už len letmý pohľad na neho vám privodí kŕče v bruchu. (07.09.2015)

S tolika Jensenovými filmy po sobě jsem už začínal mít pocit, že koukám na jednu celistvou sérii, jako jsem měl u těch skutečných dříve zvykem. Tím, že si udržuje téměř stejné obsazení napříč svými díly a hlavně díky tomu, že se stále více a více posouvá za hranice divnosti a šílenosti, tím se člověku může více jevit, že sleduje skoro tytéž filmy. Doposud jsem ovšem u všech předešlých dokázal spatřit nějaký hlubší smysl nebo alespoň řádné pobavení. U kuřat a lidí jsem většinu času spíše jen kroutil hlavou a upřímně čekal na vzdálený konec. [viděno v Edisonline 13.9.2021] (13.09.2021)

Tak takhle by vypadal Darwinismus v praxi. Nenechte se zmýlit slupkou absurdní komedie. Nejedná se vůbec o bezobsažné, či samoúčelné dílko. Už Jung varoval před přílišným užíváním ratia lidského a světonázoru založeného (pouze) na jasných důkazech a empirii. Dnes, ve věku Dawkinse, Harrise, či Hitchense jsou podobné úvahy nasnadě (možná více, než kdy dřív). Tenhle film myšlenku „přízemnosti“ rozvíjí do konce, nejdříve zde máme Nietzscheovský moment smrti boha/otce a pak se noříme stále hlouběji do omezení člověka na pouhý organismus, jehož jediným cílem je souhrn násilí, sexu a zvířeckosti. Proto jsou hlavní postavy velmi inteligentní, avšak ve svém odvrhnutí jakéhokoliv vyššího smyslu značně autističtí. Chovají se jako přechytřelé děti, mají v hlavě spousty poznatků, ale ty jsou jim z hlediska duševního rozvoje k ničemu. Podobně jako rozdělil Žižek Hitchcockokův „psycho“ dům na tři podlaží, můžeme to udělat i v tomto případě. Superego je symbolem (mrtvého) otce, ego jest v prostředním patře a id se skrývá v celé své zrůdnosti ve sklepě. Konec je pak satirický obraz toho, co by se stalo, kdybychom pokračovali v současném trendu a nechali id převzít kontrolu (byť pod maskou ega). (23.04.2016)