Scream Queens

Obsahuje náznaky spoileru Už od dob Nip/Tucku jsem fandou Ryana Murphyho, logicky pro mě proto už nějakou chvíli byly Scream Queens nejočekávanějším seriálem poslední doby. První (a možná poslední) série je za námi, a tak se nabízí otázka, jestli očekávání splnily, a odpověď na ní není úplně snadná. Příběhově se nejedná o žádnou revoluci (záměrně), před dvaceti lety se v domě vysokoškolského sesterstva KKT (laciným vtípkům se vyhnu) odehrála tragédie, a teď se schyluje k další. Dle všeljakých popisů jsem očekával avizovaný Vřískot říznutý Heathers (nejstrašnější český překlad filmového názvu ever Smrdící atrakce (tak jsem se těm laciným vtípkům přece jenom nevyhnul) budu radši ignorovat), Squeemky ovšem mají blíž spíš ke Scary Movies. Jestli se kdy Murphy snažil svou tradičně vymazlenou formu podporovat stejně propracovaným obsahem, ve Scream Queens na to očividně kašle. Se svou osvědčenou partou scénáristů a hromadou obřích hereckých hvězd beze studu servíruje neuvěřitelně stylovou podívanou která je k prasknutí narvaná bizarními situacemi a absurdním chováním postav (jestli některý divák pochybuje o tvůrčím záměru už po úvodní scéně, ve které studentky sesterstva nechají vykrvácet kamarádku, protože si musejí jít zatrsat na Waterfalls od TLC, je celkem jasně na úplně špatné adrese), přetékající hláškami a sarkasmem, záměrným afektem i trapností, stihne složit poctu asi tak milionu všeljakých kulťáků (Heathers, Jaws, Scream, Jawbreaker, Sorority Row...) a k tomu má nesčetné easter eggy (Chanel No. 3 nosí klapky na uších jako pomrknutí její matce Carrie Fisher) a meta joky pro zasvěcené Murphyho fandy. I když Squeemky přinesly něco docela jiného, než jsem očekával, týden co týden jsem se bavil výsostně. O jejich budoucnost se ale obávám, nedokážu si totiž představit, že si takhle specifická záležitost najde dostatek diváků. (24.09.2015)

Zcela funkční, extrémně zábavná záležitost pro ty, kdo pochopí, o co tu jde a přistoupí na pravidla nadmíru uhozené, brakové, cheesy, popkulturní, trash parodie na 80s horory. Absolutně každý tu dělá vše pro to, aby působil jako úplný dement a přes to člověka neznechutí a nepřestane bavit téměř nikdo. Ryan Murphy se zase předvádí, holomek. Do posledního dílu jsem si myslel, že vlastně na ději a na odhalení vraha mi ani trochu nezáleží, protože tu jde hlavně o ty jednotlivé nadsazené, over-the-top nebo často až retardované momenty, a bál jsem se, že to bude tak unylé a průměrné jako závěr nedávného televizního Scream, ale Ryan to udělal tak svěže a zábavně, že jsem si to užil přímo nadměrně. Chci 2. sezonu! (23.12.2015)

Scrap Queens. Ryan Murphy sa definitívne utrhol z reťaze a po úspechu Glee a American Horror Story si myslí, že si môže dovoliť všetko. No, ale nemôže. Na Scream Queens som sa skutočne tešil a čakal, že Murphy príde opäť s niečím originálnym, no v Scream Queens len paroduje tisíckrát videné žánrové klišé, čo robil už pred dvadsiatimi rokmi Wes Craven v Scream, akurát Murphy sa tentoraz nesnaží o horor, ale o paródiu plnú absurdít, ktorá má najbližšie asi k Scary Movie. No keby boli Scream Queens regulárnou paródiou na známe scény z rôznych slasherov tak by snáď aj pôsobili vtipné, takto tá celá absurdita chovania postáv a bizarné scény zachádzajú ďaleko za to, čo je ešte vtipné a čo už je iba trápne. V Scream Queens je v podstate všetko a všetci naokolo neskutočne dementné a to je celé čomu sa má divák smiať. Chápem, že celá ta prestrelená štylizácia a maximálna absurdnosť všetkých situácii je zámerná a chápem aj, že to zámerne zveličuje všetky typické úlohy učiteľov, vrahov, školských krásavíc a krásavcov a verím aj, že v skutočnom živote by sa možno aj také husi našli, ktoré by namiesto privolania polície radšej dali status na facebook (veď predsa žijeme v dobe, keď plno slepíc musí uvádzať každú životnú udalosť na modrú sociálnu sieť, lebo inak akoby sa ani nestala), ale ja mám tak nejako problém sa smiať tomu, že každá a jedna postava tu má IQ hojdacieho koníka a to je celé čo má zaobstarávať „humor“. Preto mi skutočne neprídu vtipné situácie, keď sa študentky nad vaňou v ktorej ich spolužiačka rodí dohadujú, že ju radšej nechajú vykrvácať, lebo si musia ísť zatancovať na hit Waterfalls od TLC. Ešte raz zdôrazňujem, že chápem, že ten afekt ja zámerný, ale Scream Queen bohužiaľ až veľmi často hraničia skôr s trápnosťou, než s vtipnosťou a to je najhlavnejší problém. Nemá to žiadnu atmosféru, nefunguje to ani ako paródia, ani ako vyslovená komédia a už absolútne nie ako horor. Je to iba kŕčovitá a nevydarená snaha o zveličovanie žánrových klišé, ktorá nefunguje. Jediné kvôli čomu sa tak Scream Queen oplatí sledovať je ultimátna „bitch“ úloha Emmy Roberts, ktorá tu vyslovene paroduje samú seba a je ešte väčšia mrcha, než vo všetkých svojich filmoch/seriáloch dohromady, ale aj to platí jedine v prípade, že vás samotná Emma aspoň trochu baví. Ja som si tento jej výstup užíval, no inak si nedokážem predstaviť, že Scream Queen môžu mať v televízii dlhú životnosť a nájsť si nejakú cieľovú skupinu divákov. Vlastne ani nerozumiem kto je tu cieľovka? Fanúšikovia komédií? Asi ťažko. Fanúšikovia hororov? Určite nie. Fanúšikovia paródií? Aj to pochybujem. Fanúšikovia Ryana Murphyho? Tí samotní jednak nedokážu utiahnuť sledovanosť a navyše podľa prvých ohlasov Scream Queens sklamali aj ich. Toto jednoducho nemá šancu u publika výrazne uspieť, aj keď väčšiu „hovadinu“ tento rok v americkej televízii zaručene neuvidíme. No ja si radšej pustím ten priemerný seriálový Scream, než podpriemerné Scream Queens. PILOT (s01/02): 2* (4/10) (02.10.2015)

Skončil som po dvoch častiach. Nepomáhajú tomu ani skvelé Emma Roberts a Jamie Lee Curtis. Celá hororová línia nefunguje a skôr ako slasher to svojím naťahovaním pripomína telenovelu. Čo má svoje čaro, to sú plytkí hlavní hrdinovia a najmä hrdinky - no kvôli trom hláškam na epizódu to pozerať nemienim. Scream Queens je ďalším dôkazom, že televízia je stále míľové kroky za filmom, lebo aj treťotriedne video-slashery z 80s majú viac atmosféry, humoru, či napätia než tato naťahovaná žuvačka. PS: Odporúčam Kahnovo Detention, ktorého atmosféru Scream Queens matne pripomína. (30.10.2015)

1. série: Postavit seriál na stereotypizaci, přestřelené parodizaci a přehnaně otravných postavách (Emma Roberts opravdu neumí hrát jinou postavu, než spratka s inteligencí mozku po lobotomizaci). Ryan a spol. vše zkrátka vyhnali natolik over the top, až se nelze ubránit značné rozpolcenosti a smíšeným pocitům. Humor místy funguje, místy je bolestivě křečovitý. Otázkou zůstává, pro jakou cílovku SQ jsou a opravdu se jim s tímto bizarně osobitým (místy, až odpudivým) přístupem podaří přežít sezónu. Nicméně, to co se zdálo jako přestřelené se ve finále ukázalo jako naprosto dokonale promyšlený meta počin, kde se nezapomnělo na sebemenší detaily (soundtrack, móda, citace současných televizních a filmových hitů, popkulturní odkazy na klasiky, hlášky a módní doplňky Chanelek a tribute scéna Psychu). Scream Queens nejsou pro každého. Jsou protivné, zlé, chladné, cynické, krvavé, brutální, ale zároveň bizarně-morbidně vtipné a promyšlené do závěrečného odhalení. (Lea Michele, Abigail Breslin, Billie Lourd, Niecy Nash a Jamie L. Curtis si kradou každou scénu pro sebe.) Škoda, že si druhá řada kvalitu neudržela. 70% (26.09.2015)