Detektoráři

Tak příjemné pohlazení po duši a krásné o dvou ubžácích, že jsem se zabořil do polštáře a za chvilku jsem byl tuhý, jeden díl jsem sledoval s přemlouvání tři večery a s druhým jsem už seknul. Nic nepředvídatelného a s nadsázkou se tam neděje... 8/ . Do svých oblíbených seriálů si to rozhodně řadit nebudu. (14.08.2016)

Nejmilejší seriál všech dob. Kam se hrabou Friends. Skvělé dialogy, obsazení postav padnoucí jak želízka recidivistovi, občas jsem se kromě šklebu zasmál i nahlas a vlastně vůbec nevadí, že se skoro nic neděje. Moc mne potěšila Rachel Stirling a překvapila poměrně srozumitelná britská angličtina. Třetí série přidává ještě víc vztahových pnutí a hledání a je ze všech sérií asi nejvtipnější a nejlepší. Pokud Mackenzie natočí něco dalšího, budu jen rád. Nádherný oddech s dokonalou znělkou. I'll be your treasure... (10.07.2022)

Na seriál jsem narazil opravdu náhodou a říkal jsem si, že to má celkem zajímavé obsazení. Nic o příběhu ani tak jsem si nezjišťoval, ale měl jsem náladu na klasický character driven britský seriál. A vlastně jsem dostal přesně to, co jsem chtěl až na to, že v takovém měřítku až jsem se nestačil divit. Tenhle seriál je prostě totální VIBE od začátku do konce. Už dlouho jsem neviděl něco co by mělo takovou duši a bylo dělané opravdu s láskou k filmařskému řemeslu. Kdo neuvidí, nepochopí. (18.10.2021)

Ve světě ujetých, úchylných, přepřisprostlých, uječených, kozatých, nekorektních a šokujících komedy seriálů, jsou Detectorists společně s Moone Boy opravdovou ojedinělostí, především svým laskavým přístupem k divákovi. Geniální románová dvojka a parádní vedlejší postavy. Hlavně Becky a pan Bishop. Tuším, že z tohohle bude klasika. Titulní píseň výborná. (11.05.2015)

Detectorists. We're time travellers... Detectorists jsou svým výběrem tématu v podstatě ultimátní niche - a přitom vůbec ne. Snad každý z nás měl koneckonců jednou koníček, který bral pro svou zaslepenou vášeň přece jen krapet moc vážně. Proto Andy a Lance - byť v jádru nerdi, kteří jinde trpí na přetaženost a přílišné vymezení vůči všední realitě - nemají sebemenší problém najít si cestu k, troufám si říct, abnormálně vysokému procentu diváctva. Jejich přemítání nad životem je jakoby vesnicky ctnostné, jejich vzájemné popichování obdivuhodně nenucené, ba nevědomé, jejich pestrobarevné tápání občas brutálně povědomé. A to ještě opomíjím další skvostné nuance jako top ústřední píseň, laskavou sociopatku Sheilu, nám nechápajícím z duše toliko mluvící Becky, nepochopeného Russella... doslova každý si tady musí najít to něco, něco svého či přímo ze sebe. --- Detectorists nutně nestojí na vytříbeném herectví, nicméně Toby Jones si přesto ve druhé sérii (zvlášť scény s dcerou, resp. bez dcery) se svým rejstříkem emocí jede vlastní ligu. --- "I'm thinking British birds not including seagulls!" (20.11.2017)