Manželé a manželky

Časem se chci podívat na všechny Woodyho snímky. Už jsem jich sice viděla hodně, ale on chrlí jeden film za druhým a já mám ještě nějaké mezery. Dneska jsem jednu zalepila Manžely a manželkami. Jeho vztahová dramata mám ráda, protože on fakt umí! Dialogy jsou naprosto skvělé. Tady se mi navíc líbilo, že to opravdu působí, jako by film byl podle režisérova života (společné rysy apod.). A já věřím, že z části i je, je to taková jeho osobní zpověď. Na Miu Farrow si pořád nějak zvykám, jeho předchozí famme fatale - Diane Keaton - je totiž moje oblíbená herečka a ve Woddyho filmech ji vidím radši než Miu. Zato herečka, která hrála postavu Sally, byla naprosto skvělá. Woody opět dokázal, že má nesmírný talent, tohle bych řadila rozhodně k tomu lepšímu, co vyprodukoval. (17.06.2013)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

Velmi dobrý film, byť mám raději Allenovu pozdní tvorbu od r. 2000. Výtky k tomuto filmu z mé strany by byly hodně subjektivního rázu, na můj vkus je celý ten film plný ošklivých a příšerně oblečených lidí s debilními účesy, a pokud někoho skutečně nemusím, tak je to Mia Farrow, ale to všechno mohu jen těžko tomuto filmu vyčítat :) Pokud mi ale něco skutečně vadilo, byla to roztřesená kamera, kterou skutečně nesnáším, a mi zcela jedno, jestli tím režisér něco sledoval, nebo ne. Jako úvaha nad manželstvím funguje ale tento film výborně a osobně bych ho doporučil zkombinovat s přečtením nějaké knihy od Miroslava Plzáka, například "Klíč k výběru partnera pro manželství", chcete-li se něco dozvědět o úskalích manželství. A závěr filmu je bez debat výborný! (23.07.2011)

Manželé a manželky jsou sarkastickou dychtivostí amerického intelektuálního klauna. Bergmanovské podhoubí ve směsi klaunovy intimní zkušenosti je podáváno po lžičkách klaunových kapek nezdvořilých hrátek ironického škádlení, určené ke koketování Érota s intelektuálně civilizační potřebou newyorského hemžení živůtku. Polodokumentární sametový kabátek dává širší pole působnosti flirtování a nezbednosti poskakujícího klauna, ješitně brání své soukromé nitro a pak nezdvořile útočí a za tichého cinkotu rolniček se pochechtává a jihne. Éros je mocným vládcem lidské podstaty, stereotypy a nešvary manželství jsou proplétány, pokoušeny, motivovány i manipulovány. Klaun tluče do bubínku, prozpěvuje si: Co je to štěstí? Průvodcem klaunovou manželskou ironií je Gabe Roth (příjemný Woody Allen), spisovatel a učitel v krizi středního věku i vlastního manželství. Kritičnost je chabou sebeobranou před osudovou přitažlivostí bláznivého temperamentu života. To si osud vychutnává svůj cynický přívlastek. Hlavní ženskou postavou je Judy Roth (zajímavá Mia Farrow), spořádaně čestná Gabeova manželka, zaměstnaná v redakci časopisu. Pokorná nevinnost ale bravurně ovládá své způsoby k dosažení cílů. Důležitou postavou je Sally Simmons (velmi zajímavá Judy Davis), náročná intelektuálka s intimní vyhaslostí. Přesto je ten náhlý konec nitru tak rozervávající. Významnou postavou je Jack Simmons (zajímavý a sám slavný filmový režisér Sydney Pollack), Judyin manžel, spolu s ní nejbližší přátelé Rothových. Éros vyžaduje uspokojení nutných potřeb a bezprostřední, byť dosti prostoduché, mládí je osvěžujícím elixírem života. Klaun si zlomyslně pohrává. Výraznou postavou filmu je Rain (příjemná Juliette Lewis), mladá a literárně nadaná studentka. Erotická smyslnost si dopřává svou nadvládu nad mužským chtíčem. K výraznějším postavám patří také Michael Gates (zajímavý Liam Neeson), Judyin kolega z redakce i idealistický snílek o touze, lásce a manželství. Proto může být jen lapen. Z dalších rolí: rozkošně bezelstné Jackovo osvěžení života a nová míza Sam (Lysette Anthony), první Jackova tělesná terapie Shawn Grainger (Cristi Conaway), z počátku schůzky se Sally rozpačitější Paul (Timothy Jerome), svérázný a chronicky žárlivý Rainin psychoanalytik Richard (Ron Rifkin), Raininy vřelí rodiče (Blythe Danner a Brian McConnachie), Judyin první manžel (Benno Schmidt), či hlas dokumentárního vůdce a tazatele (kostymér Jeffrey Kurland). Manželé a manželky nejsou vážným kalibrem tklivého newyorského klauna, jsou jeho sarkastickým tancem a intelektuální nezbedností. Příjemně osvěžující ironie oblíbené klaunovy úvahy. (30.10.2020)

Woody Allen je bystrý pozorovatel lidských vztahů a rozpitvávat partnerské svazky je jeden z jeho nejoblíbenějších filmových motivů. Manželé a manželky se dají považovat za jakousi učebnici manželského, resp. partnerského, života, za jakousi filmovou obdobu populárních knih našeho dr. Plzáka. Najdeme tam všechny základní typy manželských problémů, krizí a jejich možných východisek. Tenhle snímek patří ke komerčně nejúspěšnějším pracím Woodyho Allena, protože v téže době se rozpadl jeho dlouholetý svazek s herečkou Miou Farrow a rozpadl se mimochodem opravdu divoce za škodolibé asistence bulvárních médií. Divácká obec i kritici měli tendenci nahlížet na tenhle film jako na rodinou realitu Woodyho Allena. Film je tradičně pečlivě obsazený a skvěle odehraný, ale oproti ranným Allenovým pracím mi přijde méně zábavný. Je to opravdu spíš výborně natočená příručka než film, který by mě emočně dostal tak jako třeba Hana a její sestry. Mia Farrow tady má zajímavou roli na první pohled křehké submisivní ženy, která ale dokáže nenápadně manipulovat se svým okolím a ve skutečnosti vychází jako nejméně sympatická postava z té šestice nešťastníků, na jejichž počínání shlíží Allen zhůry. Celkový dojem: 65 %. (02.06.2011)