Manželé a manželky

Wudy Allen a jeho rozpitvavanie medziludskych vztahov. Herecke osadenstvo je dobre - samotny Allen, Mia Farrow, Sydney Pollack a Juliette Lewis /Takovi Normalni Zabijaci/, ale zase dostali prazdne tlachacky o medziludskych vztahoch prilis vela priestoru. od tej smradlavej zumpy zvanej NBK herecku Juliette Lewis nemozem ani vidiet, je mi z nej spatne, z duse ju neznasam : 50 % (02.02.2016)

I kdyby Woody natočil film, kde celou dobu jen stojí, nic nedělá a kouká do kamery, myslím že bych nedokázal dát mu odpad a určitě bych si na tom našel něco, co se mi vlastně docela líbilo... Jsem k němu velmi nekritický, jeho filmy můžu vidět kdykoli, kdekoli... Přesto nemohu dát Manželům a manželkám vyšší hodnocení, protože jsem byl docela zklamán. V hlavě mi nezůstala jediná scéna, film je sice přesný v tom, co se snaží ukázat, ale to je tak všechno. Iritovala mě kamera, divné střihy a Judy Davisová, která byla nesnesitelná. Záběry na citově deprivované lidi, potácející se nočním Manhattanem, jsou sice super, ale už jsem je viděl mnohokrát. Ne, k tomuhle dílu si cestu teprve musím najít. (Možná po x letech manželství?) (30.06.2012)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

Pre mňa najlepší Woody 90.rokov, trpký návrat na Manhattan akurát vo farbách..a s dokonalou Judy Davis, ktorú, mimochodom, porazila na Oskaroch Marisa Tomei v My cousin Vinny ?????????!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Akademici touto voľbou definitívne potvrdili, ako hlboko vedia klesnúť ! Hedgehogs vs. Foxes v jej podaní, to už je klasika. JD ukradla tie najvtipnejšie hlášky filmu, volím ju najlepšou neurotičkou filmovej histórie !!!!! (16.01.2009)

"Spomienky sú len spomienky. Ozveny minulosti. Vytrhnuté okamihy, ktoré nerozprávajú celý príbeh." Pre mňa mimoriadne výstižná a vyzretá vzťahovka, ktorú by mali rôzni ľudia vidieť v rôznych obdobiach svojho života. Allen tu už nie je v citoch tvrdohlavý, prijíma, čo ho stretne a necháva to do veľkej miery robiť aj ostatné postavy. Civilné spracovanie, roztrasená kamera (aj keď tá sa časom ustáli, akoby sa snažila stupňujúcou sebaistotou korešpondovať s rozbiehajúcim sa príbehom) a rozhovory kohosi za kamerou s postavami, v podobe dokumentaristicky ladeného interview, môžu divákov, ktorí nie sú skalnými fanúšikmi tohto cholerického Newyorčana, do istej miery odradiť, ale tých ostatných tieto prvky len utvrdia v Allenovom hlbokom vzťahu a prepojení s postavami. Nakoniec môžem ešte skonštatovať, ako dokonale bola ústredná štvorica obsadená. A potom už len zatlieskať postojačky, aj keď si nie som veľmi istý, či to má Woody rád... (11.06.2013)