Klub vyvolených

Jemný americký doják o poctivém učiteli a jeho žácích. 1) Aristophanes once wrote, roughly translated; "Youth ages, immaturity is outgrown, ignorance can be educated, and drunkenness sobered, but stupid lasts forever." Tak takových myšlenek je film plný. Pokud chcete duchaplné citáty do památníčku, přepište si proslovy pana učitele a máte vystaráno._____ 2) V sedmnáctiletém půvabném, i když, bohužel, nesportovním Emilu Hirschovi (nový student Sedgewick Bell) jako by se inkarnovala DiCapriova herecká krev, podobné herecké manýry a odpovídající vzhled._____ 3) Film je nefalšovaný originální americký pohádkový školní doják, v němž Zlo reprezentuje charismatický podvádějící student, zatímco Dobro zastupuje rovněž charismatický, poctivý, byť i vyjímečně chybující, učitel. Jemná intelektuální rovina vyprávění se obejde bez fyzického násilí (které tu zastupuje baseball a vášnivé veslování) i bez vulgárního vyjadřování či chování. Vše je gentlemansky kultivované, jak si žádá sociální status školy. Upřímná nefalšovaná důvěra učitele Hunderta v poctivost svých studentů je dojemná...a tak americká..._____ 4) I podezření z latentní učitelovy homosexuality, které divákovi při sledování vývoje vztahu Hundert - Bell přirozeně přijde na mysl, je úpěnlivě mazáno křečovitými náznaky partnerského vztahu učitele ke kolegyni, který je, aby všechny pochyby byly definitivně vyvráceny, po létech potvrzen i manželským svazkem._____ 5) Přirozeně se nabízí srovnání se Společností mrtvých básníků. Zatímco ovšem Básníci nabízejí skutečné drama, Klub jen malou intelektuální jednohubku nepříliš výrazné chuti._____ 6) The worth of a life is not determined by a single failure or a solitary success. To zní moudře. (17.02.2009)

Uz davno ma nejaky film neiritoval ako tento. Zo zaciatku to dost pripomina legendarny film Spoločnost mrtvych básnikov. Len za tu pokrokovu osobu, ktora vnesie cerstvy vietor do zastaraleho skolskeho systemu tu nie je ucitel ale student. Lenze po chvili je ten pokrokovy student definovany ako clovek, ktory sa mýli a tak sa zazracne docasne prispôsobi, aby to vyustilo v incident, ktory ukaze, ze sa nezmenil a je jasne definovany ako totalne zlo. A to sme este len v polovici a ja som si nevedel predstavit kam by mal film smerovat dalej. Nasleduje skok o 25 rokov neskôr a dôjde k repete tej zlomovej udalosti v ktorej sa ukaze, ze sa nic nezmenilo. Pointa? Vysledkom ma byt nejake protivne ponaucenie, ze nie je dôlezite nieco dokazat, ale hlavny je spôsob akym to clovek dokaze, aby sa mohol pozriet do zrkadla. Proste ucel nesväti prostriedky. S tym by som suhlasil, keby postavy, ktore sa rozhodnu spravat čestne na čele s naivnym ucitelom neboli znazorneni ako idealisti, ktori sa do realneho sveta nehodia. Zo zlom sa da bojovat cestne ale tvrdo. Zatialco idealisticky ucitel zakazdym sklopi oci a usi a v rozhodujucej chvili nepotresta studenta za jeho chyby. Pravdepodobne keby to spravil, tak by sa z neho taky parchant nestal. Takze nielenze nie je schopny si poradit s problemovym studentom ale aj to, ked sa ukaze, ze nie je schopny viest skolu a nie je zvoleny za riaditela tu je podane ako nejaky podraz. Z filmu mam pocit, jak keby ho napisal nejaky absolutne naivny idealista, ktory sa snazi presvedcit divakov, ze zastaraly spôsob zmyslania je ten najspravnejsi, ale vôbec nechape, ze ked by s touto filozofiou chcel nieco dosiahnut, tak by mal za neho aj bojovat a nie sa zbabelo neustale stiahnut. Proste filozoficka stranka filmu mi vôbec nesadla. Co sa tyka hereckych vykonov, tak je to natocene dobre. Najviac ma zaujalo niekolko dnes uz dost znamych xichtov v ulohach studentov. Ale cele to naivne posolstvo ma strasne sralo. Evidentne som jeden z mala. (27.09.2016)

Po stopách Emila Hirsche.. "Klub vyvolených" je přesně ten typ filmu, který se hodí na deštivé nedělní odpoledne - neurazí, nenadchne.. Vidět jej můžete, ale kdyby jste se k němu nedostali, tak se nic neděje.. Kdyby nebyl snadno srovnatelný s mladším snímkem " Společnost mrtvých básníků", kde navíc hraje můj oblíbenec Robin Williams, tak by asi udělal více parády.. Obsazení ústřední dvojky - Kevin Kline a Emile Hirsch - bylo výborné, ale scénář spíše nudil.. Příběh klouže po hladině a všechny "dramatické" zvraty působí mělce.. Bavila mne pointa postavená na skoku v čase.. (27.01.2019)

Mám rád filmy odehrávající se ve školním prostředí, což má za vinu hlavně jeden z mých nejoblíbenějších kusů vůbec Společnost mrtvých básníků. Klub vyvolených samozřejmě nedosahuje stejných kvalit a také se nemůže chlubit tolika emotivně silnými scénami, ale určitě za shlédnutí stojí. Mamutí silou ho táhne hlavně nezpochybnitelně charizmatický Kevin Kline a zdatně mu sekunduje Emile Hirsch v roli namyšleného frackoidního synáčka vlivného tatínka. Když se pak snímek přesune do části po 25-ti letech, už krapet ztrácí dech a moralizuje se v něm více než je zdrávo, ale i tak Well Done! (15.05.2008)

Hodně hezký film o staré škole, o světě slušných studentů, který je narušen příchodem jednoho individua. Zásádovost učitele je otřesena po podvodu studenta, kterém natolik věřil a dokonce pro něj byl schopen podvádět. To se mu vrátí ještě po pětadvaceti letech. Nakonec se k němu nejlépe zachová student, který byl sám obětí jeho podvodu. Opravdu příjemný filmový zážitek. (23.12.2008)