Klub vyvolených

Ach jo!! Zavzpomínejte, kolik podobných filmů, kde hlavní roli hraje škola pro děti zbohatlíků, jste už viděli. Každá taková filmová škola zcela logicky nabídne panu scénáristovi jednoho dacana, kterého je třeba přesvědčit, aby šel do sebe, začal se učit atd. Klub vyvolených je typickým zástupcem šablonovité, uniformní nudy, z čehož jsem nařknul už o poznání lepší Společnost mrtvých básníku Petera Weira. Už jen fakt, že v tomto filmu do sebe cpou studenti jen dějiny starověkého Řecka a Říma a právě díky těmto znalostem se posléze stanou velice dobře finančně zabezpečenými (popravdě: kurevsky dobře) právníky, bankéři (popravdě: zloději, lháři), mně lezl na nervy. Na konci se divák sice dočká docela ucházející moralitky a poslední věta pana profesora Hunderta je velmi pěkná (dokonce jsem takový závěr nečekal, i když zbytek děje filmu byl předvídatelný až hanba), ale co naplat, když dacan je příliš krotkým dacanem, vše je líbivě uhlazené a film nenabízí nosnou zápletku o skutečně podstatných, zajímavých a poutavých školních problémech, jaké můžete vidět třeba v takové Napole. Filmy o školách by se měli zaměřit buď na nějaké skutečně zajímavé jedince, nebo pokud chtějí vyprávět o nějaké škole jako celku, pak by si tvůrci měli vybrat skutečně zajímavé prostředí, nemluvě o následném, pokud možno neotřelém, originálním (a také působivém) zpracování. Vidět tento film předtím, než jsem nakoukal ty ostatní příběhy ze škol, a když jsem za nejlepší film považoval Forresta Gumpa, pak by se mi Klub vyvolených velmi líbil. Dnes už bohužel ne. Ani v neděli odpoledne. (18.06.2008)

Velmi pěkný film o profesoru dějepisu s láskou ke starověku a vzájemném vztahu se svými studenty, o morálce, která se s námi táhne celý život, ať chceme či ne. Film se odehrává před 25 lety a nyní a přesně vystihuje, zda se naše povahy a charaktery dokáží změnit. Hezký výkon Kevina Klina určitě zaslouží čtyři hvězdy. (19.03.2013)

Film zo školských lavíc, ktorý opäť sa sústredil na konflikt študenta a profesora, ale tentoraz nové spracovanie, a s tým aj nový pohľad na danú vec vo vierohodnom obale- mu veľmi napomohol. Kevin Kline bol príkladným profesorom a Emile Hirsch taktiež nesklamal, mohli sme v ňom zhliadnuť nového DiCapria. Celkovo sme mohli zhliadnuť jeden veľmi príjemný film na zamyslenie o skorumpovanej morálke, ktorý potvrdil jednu životnú pravdu, že ĽUDIA SA NEMENIA. (13.08.2011)

Kevin Kline v roli vynikajícího a charakterního učitele se ve své třídě potkává s nadanými žáky, které představují mladé herecké naděje současnosti. Je tu Jesse Eisenberg, který si i zde střihl chytrého šprtíka, Paul Dano v jedné ze svých kladných rolí a v neposlední řadě také Emile Hirsch. Ten představuje asi ten nejzajímavější charakter, u něhož až do posledního okamžiku v závěru snímku netušíte, jaký vlastně je, a co to na nás pořád hraje. Snad jediné, v čem mě snímek lehce zklamal, jsou charaktery studentů. Myslela jsem, že budou barvitější, rozmanitější a zatím mi všichni přišli stejně hodní, pilní, poctiví a slušní. Žádní buřiči ani třídní hvězdy. Ale jelikož ten hlavní zde měl být Emile Hirsch, na ostatní se už příliš nedostalo. Možná to byl záměr a možná prostě ti ostatní zůstali tak trochu upozaděni. Tak jak tak, jedná se o příjemný snímek a také jeden z těch filmů, díky němuž jsem se dozvěděla něco nového, což je na filmu jedna z nejlepších věcí. Dokáže člověka obohatit, dozví se o dosud neznámých skutečnostech, událostech, osobnostech, činech a celkově si rozšíří obzory. No, řekněte, slyšeli jste někdy o někom tak nesmyslného jména, jako je Shutruk-Nakhunte?:) (29.03.2014)

Naprosto uzasnej film. Sice namet vypada jak nuda, protoze jde vetsinu casu o vyucovani, jenze film ma skvelej scenar a je natocenej svizne a misty i vtipne. A i kdyz se tu toho zas tak moc nedeje, tak ma film i zajimavej vyvoj a gradaci napeti a to "po 25 letech" bylo udelany taky paradne. A i kdyz tu jde hlavne o reci, jak je dulezita moralka, cest atd. tak to nepusobi nejak nucene. Co se tyce hercu, tak Kline hraje naprosto paradne, akorat na jeho make-upu po letech by se dalo jeste trochu zapracovat. No a Emile Hirch si toho hajzlika, vecne provokujiciho a machrujiciho, viditelne uzival a je naprosto dokonalej. Po celou dobu naprosto paradni drama bez hluchejch mist. (29.03.2008)