The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Sivertsen Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Šířeji a hlavně civilněji pojaté zpracování důležité válečné epizody, kterou na plátna kin přivedl v polovině šedesátých let klasik Anthony Mann ve filmu Hrdinové z Telemarku. Boj o těžkou vodu je poctivá televizní práce, které k absolutnímu hodnocení v mých očích chybí nějaký skutečně zapamatovatelný okamžik. Anna Frielová vypadala ovšem jako agentka Carterová, za to palec nahoru. ()
V Norsku se opet vytahli. Vynikajici sestidilna mini-serie o jedne z nej sabotaznich vysirek druhe svetove valky - operace Telemark. Prekryvaji se zde rovnocenne dejove linie vedeckych zavodu valecnych velmoci v oblasti vyroby plutonia za ucelem vyroby atomove bomby, prumyslove spionaze a samozrejme i sabotaznich valecnych operaci. Pro fanousky historie urcite moc zajimava a skvele zahrana zalezitost s moc povedenou dramaturgii. Hodne scen se natacelo i u nas... ()
Tak túto Nórsku pôvodnú šesťdielnu televíznu minisériu som zhliadol vcelku naraz so slovenským dabingom a bol som v skutku sklamaný. V seriáli nebolo všetko, čo historický film založený na nedávnych skutočných udalostiach má mať. Vojnový seriál je veľmi ovplyvnený civilnými záležitosťami hlavných postáv, čo ale nie je na škodu. Málo napínavé pasáže z diverzných akcií neboli dostatočne akčné. Ale je pravda, že mi pri tých zamrznutých a zasnežených scenérií bola zima. Takže ako dopadla táto TV miniséria, kde je krásna príroda? Nórsko sa toho zhostilo so cťou a spracováva skutočnú udalosť, ktorej ale chýba napätie, dynamika, ale tiež aj morálne posolstvo atď. Nakoniec škoda, že sa viac nebojovalo a menej nekecalo o fyzike, matematike atď. Tomu rovnako rozumie málokto. ()
Abych řekl pravdu, tak jsem toho čekal víc. Šestidílná výpravná TV minisérie nalákala na první díl, ale následné díly již nebyly zdaleka tak dobré. Seriál se snažil odvyprávět vojenskou operaci Telemark a veškeré události kolem ní prostřednictvím několika postav, žádná ale nemá tak silný příběh nebo důležitou roli na to, aby s divákem jakkoli hnula. Neříkám, že se mi na to koukalo špatně, ale určitě to mělo větší potenciál a zpracování mohlo být zajímavější. ()
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (9)
- V 1. epizodě 1. série se opakovaně objevují přednáškové místnosti (Ch1, Ch2) a laboratoře (základní analytické praktikum) v budově chemie Přírodovědecké fakulty UK v Hlavově ulici v Praze. (hamicek)
- Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)
- V titulcích se na pár sekund objeví ruka s detailem náramkových hodinek. Zajímavé je nejenom to, že jde o československé hodinky značky Prim, ale i fakt, že je to historická chyba - Chronotechna v Novém Městě nad Metují byla založena až v roce 1949 a první hodinky Prim tam vyrobili až skoro o 10 let později. (jnm)
Reklama