Perfektní den

"Člověk člověku vlkem, soused vražedným monstrem." Nelidská zvěrstva, etnické čistky, popravy zajatců, masové hroby. To vše v 90. letech v Evropě... Která od druhé světové války půl století žila v míru a naivním přesvědčení, že takové hrůzy se již nikdy nebudou opakovat. Občanská válka v Jugoslávii znovu otevřela brány pekla (stejně jako nyní Putin, očividně reinkarnace Hitlera). Un día perfecto však neukazuje PROČ, ale jen realitu všedního (zbytečného) humanitárního dne, s pár jako šrapnel ostrými střípky. Podminované krávy, na věky zaminované sousedské vztahy, chlapcův míč v garáži, kde někdo oběsil jeho rodiče, ale on o tom ještě neví. Benicio Del Toro už není zapálený revolucionář "Che", jen tichý pozorovatel zešílevších dějin, řešící už jen otázku kolik koňských sil (či sil úředních šimlů) má motor obrněného transportéru modrých přileb. Frustrace tváří v tvář místním lidem "To vy cizinci jste sem přinesli válku", s rukama od krve "Provaz potřebný k vyčištění studny neprodáme, potřebujeme ho na věšení." Balkán nikoli Kusturicův, mile svérázný, ale ten skutečný, náboženskou nesnášenlivostí prolezlý a v (místními lidmi schválně vhozenou mrtvolou) kontaminované studni utopený. (08.03.2023)

Konec války nemusí ihned znamenat mír a klid. U občanských válek to plátí asi dvojnásob a dlouho trvá než se rány zacelí.  Bosna a Hercegovina taková byla a možná i trochu i je. Pro humanitárních pracovníky z mezinárodní organizace Aid Across Borders je sisyfovská práce jak dostat jednoho umrlce ze studny v tento čas a v tomto místě. Přes veškerou snahu je někdy problém mezinárodních organizací velmi složitá. Někdy je ovšem těmto organizacím i tlumočit.  Herecké obsazení je dobře zvoleno a hraje dobře ve filmu se silným tématem a dobře natočenému. Temné pohlazení na konci písní Where Have All the Flowers Gone zpívanou Marlene Dietrich má jemné světlé paprsky naděje lepších dnů než je tento perfektní. (31.05.2023)

,,Zajímá mne, jestli tu vůbec něco dáte do pořádku! '' ...Koukám, že Španělé opravdu umí a hlavně umí točit filmy o Balkáně devadesátých let a válce tam. Vzpomeňme skvělých Guerreros (2002) ! Perfektní den je filmem o práci humanitárních pracovníků kdesi na Balkáně po bosensko-srbském konfliktu. Na rozdíl od současných sluníček, která boří ploty a radí nelegálním ekonomickým migrantům kudy proniknout do zemí EU, tyhle pracovníky respektuji. Dělají svou práci v terénu, v místě konfliktů, často za válečného stavu. Vyzbrojeni jen odhodláním a nadšením pomáhat s vědomím, že rodinu mít nikdy nebudou, protože oni si zvolili mít rodinu všude tam, kde je potřebují... Ačkoliv film je výrazně komediální a to hlavně díky skvělým dialogům, trochu vás z něj i mrazí a padá na vás beznaděj. Nakonec si řeknete, proč tam ty lidi nenechají si to vyřešit mezi sebou? UN (Spojené nic - United Nothing :-))) !!! ) stejně jsou vždy bez mandátu zasahovat a k čemu tam jsou když jen dokumentují masakry a objevují masové hroby? Absurditu války promíchanou černým šibeničním humorem otrlých členů Aid Across Borders ještě zhusta dohušťuje přítomnost UN a jejích vojenských regulí a lpění na dodržování úmluv. Z jedné mrtvoly ve studni odkud lidé berou vodu a kterou je třeba rychle vytáhnout se tak odvine celkem dobrodružný příběh plný absurdit a vypilovaných inteligentních dialogů. A popravdě u večerní rozpravy Del Torra a Robinse o oběti a nutnosti přefiknout Káťu jsem se nasmál jak už dlouho u žádné čistokrevné komedie! Film je vlastně road movie a já se opravdu kochal při leteckých záběrech na jedoucí bílé teréňáky hornatou krajinou s valícími se oblaky prachu za auty.... Film mi připomněl Zemi nikoho (2001), která byla stejně absurdní a přitom velmi reálná. Super je i soundtrack, který byl sice namíchán ze samých známých hitů, ale tak vkusně, že i když ty písně znáte slovo od slova do filmu vám zapadnou jako by byly z něj... Marlene mě se svou písní (byť ji znám) ,,Where have all the flowers gone....'' opravdu dostala. Dávám za 5 krav. * * * * * (27.05.2016)

Na první pohled triviální linie příběhu ohledně vyčištění studny se rozvine ve spletitou zauzlovanou smyčku ve stylu válečných oblastí: "Co se může pokazit, to se pokazí." Černá komedie, která trochu bruslí za hranou do sekce dramatu, hlavně v druhé polovině, nicméně pobaví a zároveň uvědomí diváka. Toro jako vždy famózní. (26.06.2017)

"Běž pro ni. Když nevybouchneš, půjdeme dál." Tak trochu naše Balkánská řeznice Maruška, za vydatné podpory našeho zrzavého humanitárního bombardéra Vašíka, udělala z Balkánu krásné místo k žití. Dokonce tak krásné, že v něm začínající humanitární pracovníci mají blízko k šílenství a ti otrlí neztrácejí smysl pro humor kvůli nějaké té mrtvole, zamořené studni nebo stupidnímu nařízení OSN. Mně se tohle shánění provazu vlastně docela líbilo, ale když si vzpomenu na to, proč se sháněl a kdo to celé způsobil, tak se za ty dva své přiblblé spoluobčany musím Srbům, kteří léta bránili Evropu před nájezdy muslimů, omluvit. Jen mě mrzí, že ten třicet let fungující Petrovičův vtip nikdo neřekl. Třeba bych se taky zasmál. (06.06.2017)