Vojna a mír

Nataša slaboduchá, Bolkonský sociopat a Bezuchov imbecil. Tak se chovají zahrané postavy slavného románu, o kterém víc lidí slyšelo, než ho četlo. Navíc jsou vztahy mezi postavami ledově chladné jak ruská zima, Natašina milostná vzplanutí vznikají naprosto z ničeho - jsou jen řečené, nikoliv však prožité či aspoň ukázané. Až jsem měla pocit, že Nataša prostě potřebuje chlapa a je jí úplně jedno, jaký bude. Bitvy jsou odbyté a bez napětí. Bezuchov působí jako šílenec, který vždy někam vtrhne a obtěžujícím způsobem začne blábolit nesmysly. Jediný rozumný byl v tomhle směru generál Kutuzov, který ho bez zaváhání poslal na bojiště. Patrně doufal, že ho tam picnou a ruská společnost se Bezuchova jednou pro vždy zbaví. Bolkonský jen tupě civí a evidentně mu chybí byť jen záchvěv empatie. ____ Režie to těžce nezvládá, takže první tanec Nataši a Bolkonského na plese, kdy by se měla rozhořet vášeň, prokládá flashbacky z minulosti, čímž scénu vzplanutí totálně udusí. Namísto toho klidně nechá diváka několik minut zbytečně civět na to, jak Bezuchov civí na bramboru. SHRNUTÍ: Jako kdyby chtěli z Vojny a míru udělat Vyprávěj. (29.01.2021)

Dokážete-li přenést přes srdce, že se z toho vytratila ona "ruská duše" a je to takové znatelně britsky aristokratické a v chování některých postav poněkud nadbytečně dekadentní, tak to výtečné (zatím) je, o tom žádná. Akorát to holt již není TA Vojna a mír. Což působí poněkud zvláštně, speciálně pak když vyloženě do očí bije, jak moc má Harper nakoukanou Bondarčukovu verzi. Každopádně lépe k světu vypadající (nejen) televizní produkci s takovým obsazením jen tak znovu neuvidíte a pokud ano, tak pouze stěží takto kvalitní. (05.01.2016)

Ponořil jsem se mezi smetánku velké matičky Rusi v adaptaci literární ultraklasiky. Tedy vlastně mezi smetánku britských herců, kteří se snaží předstírat že jsou v Rusku a útočí na ně Napoleon - věrohodné to příliš není, protože i když jsou obsazení typově přímo dokonale a hrají jako bohové, pořád jsou to Britové od pohledu - a i když tedy Brian Cox má jako generál Kutuzov charisma až na půdu, pořád je to k čertu Brian Cox. Leč, to je jinak snad jediná výtka k vynikajícímu dílu, které ve velmi zkrácené a tedy o to stravitelnější podobě (několik tisíců stran předlohy je i na těch šest hodin seriálu fakt trochu moc) předvádí epicky mohovrstevný a komplexní propletenec lidských osudů. Genialita díla je tu samozřejmě jen odrazem předlohy, ale v moderní podobě funguje bez velkých problémů . 8/10 (21.03.2016)

Nevím proč by měli Briti točit slovanskou verzi. Vždycky mě bavilo sledovat, jak je vnímaný například Švejk nebo Zámek v zahraničí. Ta autorská licence je prostě nutná (nehledě například na to, kolik překladů do angličtiny existuje a jak se liší v rozsahu). Jak je vnímán například Zelenkův film Karamazovi v Rusku? Jak vnímají v UK naše adaptace Shakespeara? ___ Daviesova verze je jasná a dobře vystavěná. Občas se nevyhne několika obezličkám (najdeme tu hned několik zvídavých Karásků), ale celek funguje a v každém z dílů najdeme alespoň jednu dechberoucí scénu. Funguje i obsazení, ze kterého vyčníval Broadbent a Dano - přestože byl typově velmi odlišný od Bezuchova v předloze. Neztratí se ani další, jmenovitě Burke, Norton a samozřejmě ani Lily James. __ Málem bych zapomněl na klasické povzdechnutí, že od Bylo nás pět u nás nevznikla jediná povedená "adaptace klasiky". A to už je přes 20 let! (09.02.2016)

Bohužel mě to neoslnilo tak, jak jsem očekávala. Největší chybu vidím v hereckém obsazení, zvláště u mladých herců - např. Callum Turner v roli mladého Kuragina byl naprosto hrozný, Lily James se zase snažila tak moc, až to někdy bolelo a starší generace (Jim Broadbent nebo Greta Scacchi) je všechny s přehledem přehrála. Ruské reálie se také moc nepovedly, naprosto směšně třeba působila jakákoliv scéna, kde se někdo snažil zpívat rusky. Co se týče války, nejlépe byla zpracována bitva u Borodina a pochod zajatců z poslední části, která byla asi nejpovedenější. Jako celek bohužel jen průměr, který místy až neuvěřitelně nudil. (09.06.2016)