Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Obdivuju autorku Rowlingovou, jak si nic neulehčuje, zcela suverénně riskuje svou popularitu a nesnaží se zavděčit úplně všem. Přijít s totálně temným pokračováním Fantastických zvířat bez jakéhokoli humoru a hutnou atmosférou jistě chtělo pořádnou dávku odvahy. Zatímco předchozí díl bylo milé a hravé retro, zde už si není potřeba na nic hrát. Grindewaldovy zločiny především nejsou pro malé děti, nicméně po vícero zhlédnutích bude těm starším děckám vše jasné, přičemž je nutno počkat si na další část plánované pentalogie. Herci fantastičtí, Howardova hudba správně atmosférická a Yatesova režie je čím dál lepší. Velkou výhodou je, že není svázán knižní předlohou, protože ta samozřejmě neexistuje. Závěr je hodně osudový a ne každému sedne. Krásný snímek, který budete buď milovat nebo nenávidět. (18.11.2018)

Efektný úvod a ako-tak pôsobivý záver. Medzi tým skoro 2 hodiny scén, počas ktorých ma absolútne nezaujímalo, čo sa deje na plátne a ako to bude pokračovať. Čínsky dráčik a japonská hadica ňuňu, zvyšok matný, bez iskry, bez tempa. Finálne vysvetľovanie rodinných súvislostí ako z paródie na mexickú telenovelu. Škoda, lebo jednotka bola milá a mala šmrnc. (18.11.2018)

První díl ukázal, že diváci jsou pořád na tenhle filmový svět dost zvědaví a rádi zaplatí za to, aby se do něj vrátili. Co tedy uděláme ve dvojce? To, co dává smysl. Přidáme tam všechno, co by se mohlo líbit, aby se to dalo pár let ždímat. Tenhle přístup je v pohodě, takhle se to prostě v Hollywoodu s velkými filmy dělá, druhá Fantastická zvířata ale bohužel ukazují, že ne vždycky to je k dobru věci. Například u filmu, který režíruje ten největší filmařský rutinér, jakého má Hollywood k dispozici. Nebo který chce podojit studio tak moc, že si připraví tolik zápletek, podzápletek, postav, hrdinů a potvůrek, že vlastně nezbude vůbec čas na děj, jenž by alespoň elementárně dával smysl. A vyleze z toho jen fůra průměrné, i když dobře vypadající akce, spousta zvratů, za něž by se styděli i tvůrci Divokého anděla, a kotel odkazů na knihy a filmy, což si fandové nejspíš užijí. To poslední dělají Grindelwaldovy zločiny beze srandy dobře a pokud vyrazíte do kina s tím, že vám bude někdo jednoduše cpát pod nos věci, které asi máte rádi a asi je chcete vidět, užijete si to. Jako pokus nastartovat velkolepou fantasy sérii to ale brutálně zklamává prakticky ve všem. Nudný film. A občas snad i dokonce trošku trapný. (15.11.2018)

Čekal jsem veleprůměrnou kouzelnickou výplňovku a světě div, ono se nakonec zadařilo. Fantastická zvířata 2 pochopitelně trpí syndromem jednoho z mnoha dílů velké ságy - podobně jako šestý Harry Potter, třetí Kapitán Amerika nebo sedmé Star Wars zkrátka nejsou pro někoho, kdo zabloudil do kina a chce soběstačný blockbuster. Pokud je však berete jako další návrat do známého světa, jenž vyřeší hrstku velkých otázek, aby mohl nastolit pár ještě zásadnějších, je to překvapivě osudová podívaná, která je "rowlingovská" až do morku kostí. Co přesně to znamená? Že je to na jednu stranu absolutní fan-service, na druhou ale film přetéká kouzelnickou hravostí a zůstává přesně v té outsidersko-hravé zóně, která tak šlapala u prvního dílu. Řemeslně to je od začátku do konce nádhera, směřování k potterovské sáze funguje, o zábavu se zvířaty není nouze... v jádru je prostě všechno na svém místě. Jen tu holt některé postavy vyfasovaly krátkou sirku (Creedance, Théseus...) a celý prostředek je tak zamotaný a utahaný, že to leckdo nerozdýchá. Pak ale nastoupí finále a... krucinál, už aby tu byla trojka, čtyřka a pětka! (7/10) (14.11.2018)

Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že ten film je dělaný primárně pro fanoušky... V kině jsem byl se skupinou +20 fanoušků (přičemž já jsem jeden z nich), a spokojených nás bylo opravdu jen velmi málo. Film je totiž až k uzoufání nudný, a prakticky nic se v něm neděje. Přijdete do kina na film, který někde začne, přičemž po nějaké době zase skončí. V průběhu se tak nestane prakticky nic zajímavého, protože pomrknutí na fanoušky jsou veskrze "dementní" (jinak se to říct nedá), nebo prostě nedávají smysl. Ať už chování jedné nejmenované profesorky, Brumbál učící OPČM (což se tvůrci snaží vysvětlit tím, že mu to na chvíli zakáží), použití kouzla Accio na živého tvora, a celkově celé závěrečné odhalení. To si Rowlingová vycucala z prstu neuvěřitelným způsobem, a dost pochybuji, že by pro to měla nějaké rozumné vysvětlení. Sama tak v průběhu filmu podkopává sebou skvěle vybudovaný svět, který nás okouzlil v sérii HP a v prvním díle ukázal potenciál svého rozšíření. Na druhou stranu je třeba Deppův Grindelwald jako záporák vybudovaný pečlivě, a jde z něj strach minimálně stejně, jako z Voldemorta. Charakterový vývoj se navíc daří i u Queenie, která se vyvíjí logickým směrem, a nepostrádá z hlediska zajímavosti smysl. Postava Brumbála pak vypadá více, než nadějně (Jude Law je ve své roli skvělý). Jednotlivá zvířata jsou značně v pozadí, ale jejich přítomnost zajišťuje alespoň nějakou zábavu (hřivoun, hastrmanec, hrabák). Na závěr si dovolím říct, že by si někdo měl uvědomit, že skupina školených bystrozorů se určitě nenechá zabíjet jen tak (bez toho, aby se bránili). Nad tím, co dokáže Mlok s hůlkou oproti mnohem zručnějším kouzelníkům zůstává rozum stát. Být to samostatné, na nic nenavazující fantasy, asi bych šel o hvězdu výš. Takhle jsem z toho jen více unavený a zklamaný. (19.11.2018)