Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Nějak se nám přemnožily filmy se záporáky, kteří jsou vlastně v jádru hodní kluci a myslí to se světem dobře. Jen si poněkud neumějí vybrat vhodnou dobu na přednesení nové ideje, jako to kdysi dovedl například Dolfík. Velký problém mám v soudobých filmech s nesmyslnou hrou na děsně cool postavy, aby se tvůrci zavděčili dětem se zprzněným vkusem, který jim przní ti šulini na youtube. Takže mám trošku strach, že už člověk za chvíli nezavadí o kvalitní fantasy, neboť budou vždy okořeněné o přidanou hodnotu retardace klíčových postav. Někdo by měl píčusům tvůrcům vysvětlit, že existují filmy, kam se to prostě nehodí. Harry Potter se ještě této deformaci dobou vyhl. Zvířata ovšem schytala plnou dávku, a proto naprosto zbytečně strádají a nejsou tak dobrá, jak by být mohla. Moje tři hvězdičky jsou zapříčiněné spíše nostalgickými vzpomínkami na krásná místa s kouzelnou atmosférou, která mě v dětství naprosto očarovala. Bohužel se na tato místa vrací postavy, které nemají divákům co nabídnout, a tak diváci sledují jak po sobě 2 hodiny postavy štěkají kouzla a mávají klacíky. O milionu vedlejších postav a komplikovanosti rodinných vztahů, kolem kterých se točí hlavní dějový zvrat a které by nerozmotal ani ten plešatý buzerant na Barrandově v tom svém pořadu pro důchodce a nezaměstnané, asi není třeba vůbec hovořit. Děti jsou bez šance s v takovém zmatku zorientovat. Nedává mi to moc smysl. Na jedné straně jsou scénky se zvířátky vhodné pro nejmenší diváctvo a na straně druhé je komplikovaný děj s milionem postav, na který je třeba minimálně vysokoškolský titul ze sociologie. Pro koho má být tento film vlastně určen? (03.03.2019)

Svět HP je barevný, pohádkový a nabízí tolik možností... přesto jde Rowlingová a spol směrem, který mě nebaví. Proč? Grindelwald je pro diváka stále "ten zlý", ale pořádně se nedozvídáme, co tak hrozného udělal (jaké jsou jeho zločiny? Proč po něm všichni jdou a bojí se ho? Umělá aura bez argumentů...). Mlok je sympaťák na okraji společnosti, který má radši zvířata než lidi (a to těch zvířat tady je dost málo a navíc je jejich role zase o něco menší). A do toho všeho staronové postavy a příběhy, které nemají tu potřebnou kvalitu. Děj je hrozně utahaný, dvě hodiny sledujeme pobíhání často zbytečných postav (jakou má Tina roli v tomhle díle?) a na závěr dostaneme, co jsme čekali, čekání na další díl. Vizuální pojetí je fajn, ale Paříž teda mohla být výrazně zajímavější a celkově jde o odškrtnutou povinnost tvůrců, kteří teď mohou pokračovat v sérii, která začíná být čím dál více jen pro opravdové potterfans. To je podle mě hrozná škoda. (22.11.2018)

Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že ten film je dělaný primárně pro fanoušky... V kině jsem byl se skupinou +20 fanoušků (přičemž já jsem jeden z nich), a spokojených nás bylo opravdu jen velmi málo. Film je totiž až k uzoufání nudný, a prakticky nic se v něm neděje. Přijdete do kina na film, který někde začne, přičemž po nějaké době zase skončí. V průběhu se tak nestane prakticky nic zajímavého, protože pomrknutí na fanoušky jsou veskrze "dementní" (jinak se to říct nedá), nebo prostě nedávají smysl. Ať už chování jedné nejmenované profesorky, Brumbál učící OPČM (což se tvůrci snaží vysvětlit tím, že mu to na chvíli zakáží), použití kouzla Accio na živého tvora, a celkově celé závěrečné odhalení. To si Rowlingová vycucala z prstu neuvěřitelným způsobem, a dost pochybuji, že by pro to měla nějaké rozumné vysvětlení. Sama tak v průběhu filmu podkopává sebou skvěle vybudovaný svět, který nás okouzlil v sérii HP a v prvním díle ukázal potenciál svého rozšíření. Na druhou stranu je třeba Deppův Grindelwald jako záporák vybudovaný pečlivě, a jde z něj strach minimálně stejně, jako z Voldemorta. Charakterový vývoj se navíc daří i u Queenie, která se vyvíjí logickým směrem, a nepostrádá z hlediska zajímavosti smysl. Postava Brumbála pak vypadá více, než nadějně (Jude Law je ve své roli skvělý). Jednotlivá zvířata jsou značně v pozadí, ale jejich přítomnost zajišťuje alespoň nějakou zábavu (hřivoun, hastrmanec, hrabák). Na závěr si dovolím říct, že by si někdo měl uvědomit, že skupina školených bystrozorů se určitě nenechá zabíjet jen tak (bez toho, aby se bránili). Nad tím, co dokáže Mlok s hůlkou oproti mnohem zručnějším kouzelníkům zůstává rozum stát. Být to samostatné, na nic nenavazující fantasy, asi bych šel o hvězdu výš. Takhle jsem z toho jen více unavený a zklamaný. (19.11.2018)

Pokračování Fantastic Beasts je vcelku stylový film. Na pohled moc pěkný, veškerá ta předválečná estetika a kostýmy okořeněné o ty čarodějnické prvky jsou oku lahodící. Ale drama je to poněkud líné, Mlok a zvířata nehrají prim, Grindelwald se objevuje jen v několika málo minutách... Nějak se nepodařilo dodat do těch vycizelovaných obrazů život. (12.08.2022)

Film, který má k Rowlingové blíž než všechny Potterovské adaptace dohromady. Spisovatelka (a nyní scénáristka) měla konečně možnost vyprávět tak, jak je zvyklá – do pozadí ustupuje dramatická zápletka o záchraně světa a dvě hodiny sledujeme prozkoumávání všemožných zákoutí fikčního světa. A to mi vlastně vyhovuje. Vždycky jsem měl radši její exkurze ke studentské detektivce a středoškolskému dramatu v důkladně zmapované kouzelnické společnosti, než celý ten (trochu otravný) příběh „chlapce, který přežil“. V každé knize si Rowlingová dávala záležet na tom, aby do posledního detailu popsala fungování různých systémů (kouzelnický a mudlovský svět), institucí (Ministerstvo kouzel, Bradavice, koleje), zájmových skupin (Smrtijedi, Fénixův řád, Brumbálova armáda), specifických lokací (Prasinky, Zapovězený les) a především velkého množství vztahů mezi hrdiny. Druhá Fantastická zvířata pracují podobně. Ano, dají se shrnout jako film, v němž „má Grindewald sraz“ a „Mlok sto třicet minut pátrá a nic nenajde“, ale byla by to škoda! Naopak navrhuji obrátit pozornost k objevování nových součástí fikčního světa (kouzelnická Francie, Cirkus Arcanus, Francouzské Ministerstvo kouzel), prozkoumávání nových vztahů (Mlok – Theseus – Leta, Grindewald – Brumbál, Credence – Nagini – Grindewald), ale i prohlubování vztahů dříve ustavených (Jacob – Queenie, Mlok – Tina). Nehledě na to, že všechny postavy jsou vystaveny působení dvou odlišných systémů, které zastupují Grindewald s Brumbálem a postupně se drolí do osobních podzápletek. Důležitou roli pak hrají samotná fantastická zvířata – Niffler, Kelpie, Matagot a Zouwu přináší vždy fascinující a odlišné typy atrakcí. // Grindelwaldovy zločiny jsou spíše o testování alternativních způsobů vyprávění v hollywoodském filmu, které sice můžeme chápat jako selhání, ale mnohem větší odměna přichází ve chvíli, kdy přistoupíme na jejich pravidla. Svět se nepřizpůsobuje vyprávění, ale vyprávění světu. // Nehledě na nádherně nedoslovné a nestigmatizující vyobrazení Aspergerova syndromu u hlavní postavy. (05.01.2019)