Bílá nemoc

Mne sa na Bielej nemoci páči najmä fakt, že sa jedná o dystopické sci-fi a divák si tak môže veľmi voľne predstavovať svet, v ktorom sa príbeh odohráva. Zmienky o susedných krajinách vlastne iba navodzujú dojem, že sa odohráva na nejakej malej cudzej planéte. Ako podobenstvo o prichádzajúcom nacizme (a minulosti) to možno nemá ani zmysel spomínať a zámer to rozhodne nebol, mňa to ale celkom fascinuje. Možno je to na dnešnú dobu už trochu naivne podané, ale stačí sa pozrieť na rok vzniku a človeka až zamrazí. Divadelnosť je očividná v každom zábere, povedal by som, že je v tomto prípade oprávnená najmä kvôli sponmenutému rozpumpovaniu divákovej fantázie. Možno aj tie bojové zábery sú trochu nadbytočné. Nechce nejaké slovenské divadlo túto hru uviesť namiesto priblblých muzikálov? (02.01.2014)

Hugo Haas v roli Dr. Galéna exceluje v alegorickém dramatu podle stejnojmenné knihy Karla Čapka. Bílá nemoc je obávanou nemocí chudých, později se však tento fenomén potře a začne postihovat i bohaté, zkrátka všechny bez rozdílu. Dr. Galén, člověk, který stojí na hranici mezi plněním lékařské povinnosti a povinností zůstat člověkem, který si přeje mír. Nebudu tady spoilerovat těm, kteří o ději nic neví, ale beztak to znáte z literatury. :) (09.05.2007)

Protiválečné drama Bílá nemoc stojí zejména na výkonech Hugo Haase (doktor Galén), Zdeňka Štěpánka (maršál), Františka Smolíka (úředník u barona Kroga), nebo Bedřich Karen (profesor Sigelius). Nadčasovost snímku je přímo hypnotická, zejména, když film vznikl dva roky před Druhou světovou válkou, kde už vše začínalo vřít a nabírat nebezpečné obrátky. Bílá nemoc je i v současné době mistrovské dílo a jeho aktuálnost bude stále platit v jakékoliv době. Hugo Hass byl nejen skvělý herec (jeho doktor Galén je asi jeho nejlepší filmová postava), ale i precizní režisér. Měl štěstí, že se před válkou zdekoval do Usa, jinak by ho nacisté za tuto roli popravili, i kvůli jeho židovskému původu. Ještě musím vzdát hold a poklonu za vynikající práci restaurátorů a televizi Čt Art, která tenhle klenot vysílala v jeho vyčištěné a zdigitalizované verzi. Byl to krásnej požitek! Díky moc!! (25.02.2017)

,,A vy byste nechal lidi jen tak umírat?" / ,,...a vy byste je nechali jen tak zabíjet?" Uprostřed války přichází mezi vrchnost novodobý Don Quijot - doktor Galén se silným prostředkem (lék proti zhubné "bílé nemoci") dosáhnout svůj cíl. ,,Já byl ve válce. Já tam viděl tolik lidí umírat, tolik zdravých lidí..." Dochází postupně k fanatickému střetu dvou protichodných světonázorů ve fiktivní válce, až mrazivě připomínající vývoj následní politické situace ve střední Evropě. Čapkova protiválečná hra ukrývá ve své hloubce odkaz na mnoho dodnes přetrvávajících negativních javů v společnosti, nejen na úrovni politických, ale i běžných mezilidských vztahů (touha po moci nad někým, včetně bezohledné přání smrti konkurentů). Stále i po tolika letech od svého vzniku přináší nadčasové poselství kolem možných hrozeb budoucnosti. Takhle si představuju žánr sci-fi! . . . . . Bílá nemoc mě poprvé oslovila v rozhlasové inscenaci v hlavních rolích s Hrušínským a Růžkem, po filmové adaptaci z dob první republiky jsme sáhl až později a byl v mnohých směrech překvapen. Naprosto si mne zde získal svým civilním projevem Hugo Haas, do transu (i když spíše v rámci negativních pocitů) mne dostal Štěpánkův maršál, cením si i Smolíka a Vydru staršího. Velice přelomový snímek, naprosto vymykající se z prvorepublikové tvorby plné filmových veseloher, který prakticky pomohl odstartovat v našich končinách éru filmových dramat s tématy celospolečenského charakteru. Vynikající režie, scénář (silné dialogy) i technická stránka oslovující mnohdy temným vizuálem a kamerou. Klenotům československé kinematografie nazdar. Zdar! 100% (02.09.2018)

Dobově naivní, přesto stále mrazivě aktuální. Nadčasové téma, ukované do podoby silného, přes pomalu plynoucí děj strhujícího příběhu. Dokonale vystižená doba, dokonale vystižená lidská přirozenost, skvěle zahrané postavy, ty vedlejší i ty hlavní. Haas v umírněném projevu je opravdu dětina a opravdu výborný, ještě o fous lepší je však vynikající Štěpánek, dokonalý mix Hitlera a Stalina. Jejich společná scéna patří k těm, na které se nezapomíná. I po letech stále stejně působivé a znepokojivé, dvojnásob, když si člověk uvědomí, že ten film vznikl rok před Mnichovem. (09.03.2016)