Kvočna

Tento pamětnický film mě překvapil v na svou dobu otevřeným přístupem k otázkám sexu a nevěry v partnerských vztazích. Snímek disponuje skvělým hereckým obsazením, obzvláště Růžena Nasková se své role zhostila s vtipem, elegancí a šarmem opravdové dámy. Nemanželské dítě, nevěra, tři rozvody v rodině a úplatkářská aféra zetě ve vládních kruzích, co může být dneska aktuálnějšího. (13.01.2013)

Jako komedie Kvočna neoslní, ale má zajímavou výpovědní hodnotu o době jejího vzniku. Je totiž prostá pokrytectví a zkreslování ohledně vztahů a obecně morálky v předválečném Československu. Resp. tvůrci poukazují na fakt, že nastala doba emancipace, že se mění zaběhlé pořádky. Povzdechnutí Kvočny v samotném závěru, provázené obavami, není moralistické....my už dnes víme, že bylo na místě. Takže v kontextu doby, jde o zajímavý film, ale jinak moc kvalit nemá a místy je vysloveně blbonudný. (14.05.2023)

Hugo Haas měl hned dvakrát šťastnou ruku. Poprvé když si jako svou režijní prvotinu vybral úspěšnou hru Edmonda Konráda inscenovanou v Národním divadle a podruhé když se rozhodl nabídnout hlavní roli Růženě Naskové, která v této roli excelovala na jevišti. Nasková měla jedinou filmovou zkušenost z roku 1915, Haas jí nabídl ojedinělou příležitost a film dostal skvostnou komediální i charakterní herečku. Kvočna je vtipnou lehce ironickou reflexí doby, která se "mravně" změnila, s vybroušenými dialogy a skvostným obsazením. Snad jen národní nota, poplatná době svého vzniku, se do této jinak výtečné komedie příliš nehodí. (15.01.2004)

Romantická komedie plná přeletů, záletů i příletů - úplně jako od Woodyho Allena! Všechny postavy se tu jako nějaký model sluneční soustavy otáčejí kolem Růženy Naskové a je radost se na to otáčení dívat. Precizně napsáno a zahráno, ještě precizněji zrežírováno. Hudba Pavla Haase, kterého v roce 1944 bohužel zavraždili v Osvětimi, je přímo skvostná a milostná scéna na seně (a ranní probuzení rozkošně rozcuchané Trudy Grosslichtové) je i díky ní opravdu krásná. Moje milovaná Zita Kabátová se tu sice jen mihne (a stačí krásou strčit všechny herečky do kapsy), ovšem i to je v pořádku - dnes by se takové roli řeklo cameo a bylo by hotovo. (13.01.2019)

Apartní film je po všech stránkách tato moderní společenská konverzační komedie. Pikantní a koketní hry Šejbalové a Rubíka, hry nejskvostnějších žabců Grosslichtové a Mandlové jsou uspokojivé po všech stránkách. Jsou-li tito pak srozuměni s kvalitním divadelním textem, bylo by hříchem, aby k režii přišel někdo menší, než Hugo Haas. Haas s citem pro salóny, tenisové kurty, ale především pro výborné herecké vedení. Pak je rozkoší se k takovému filmu pravidelně vracet. Snad jen je nutné poukázat na faktum, že první role Růženy Naskové byla v dobovém moderním feministickém skeči a pouze absentující divácká zkušenost učinila Ahasvera kýčem. (23.04.2012)