Čarodějnice

ani nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl tak přesný, tak výstižný film, kde logika vývoje ve vzájemně neodlučitelných rovinách světské i duchovní ani na okamžik nezaváhá a vymezuje děsivě jednosměrnou cestu ke znepokojivému cíli jasně determinovanému ve vůbec první scéně prvním hříchem. nejen vzhledem k ohromující autenticitě při vystižení dobové mentality, k dokonale cílevědomému zpracování, které mi z nějakého důvodu připomnělo přísnou soustředěnost režie Michaela Hanekeho, a velmi výstižnému, uváženému a uvědomělému uchopení nadpřirozeného elementu, ale především zmíněnou determinovaností v logice pevného řetězce událostí budil film takovou hrůzu a plně si zasloužil zařazení do kategorie "hororu". bojím se, že přesně takto se věci měly a mají. (28.03.2016)

(50th KVIFF) Ač fanoušek hororu, nezařazuju většinou žánrové filmy na špici různých žebříčků, protože současný horor nedosahuje zpravidla takových kvalit, rozpočtů a myšlenkových podhoubí, aby mohl soutěžit s filmy jiných žánrů. The Witch je pro mě nicméně opravdu jeden ze tří nejlepších, ne-li vůbec nejlepší film padesátého karlovarského filmového festivalu, ačkoli možná úplně neodpovídá tomu, co někteří nalití diváci čekají od filmu z půlnoční sekce. Takhle dokonale režijně zvládnutý horor se totiž vidí jednou za uherský rok. The Witch není zábava - je to temný, děsivý, depresivní film. Absolutně přesvědčivé prostředí Nové Anglie sedmnáctého století, postavy i jejich jazyk, respektive témata o kterých se baví. A až hmatatelný strach z neznáma ukrytého v lesích, z čarodějnice, pomocnice ďábla, která ústřední rodinu ohrožuje a svádí ji do šílenství. Eggers čarodějnici ukazuje velmi zřídka, ale když už ji v krátkých, ale působivých prostřizích ukáže, tak to stojí za to. Fuj. Mnohem víc se zabývá otcem, matkou, dcerou a synem. Zobrazuje, jak střet s nadpřirozenem poznamenal jejich vztahy, jak se mezi ně vkrádá nejistota a podezřívavost. Záběr na rozrušeného otce, jak uprostřed noci štípá dřevo, je díky Eggersovu mistrovství podobně děsivý a nepříjemný, jako záběr na čarodějnici provádějící rituál s bezbranným batoletem. Při scéně uzdravování Caleba jsem se vyloženě vynervovaně vrtěl v sedačce a po zádech mi šel mráz. Film naštěstí na rozdíl od mnoha jiných hororů neklopýtne ani v závěru, jeho finále je zcela uspokojivé. Po projekci mi došlo, že takovýhle hororový film jsem chtěl vždycky vidět, ačkoli jsem si to ani neuvědomoval. 100 % (08.07.2015)

Temný, artový hororový kousek s dokonalou ambientní hudbou a úžasnými výkony všech hlavních představitelů. Zvláště u dětí jsem si říkala, jestli je nějaká taková herecká zkušenost nemůže v tak raném věku nějak poznamenat. Protože zrovna v jejich případě je spousta scén natolik sugestivních a tak dobře zahraných, že jsem měla dojem, kdybych byla matka některého z dětí a viděla ho v takovém filmu, asi bych se o něho sakra bála, co to s ním udělá:) Čarodějnice má parádní vizuál a mysteriózní, tíživou atmosféru, která je zdařile budována od začátku filmu. Postupně se příběh zahalený v roušce tajemství začne odkrývat v malých náznacích a detailech. Poté skutečnosti začnou nabývat na významu, a formy strachu a děsu začnou získávat jasnější tvary. Nastává psychický teror a čarodějnický mayhem. Opona, která za sebou celou dobu skrývala temnotu a sílu "Witches of the Woods", padá. The Witch rozhodně není řadový horor s klasickými, osvědčenými žánrovými postupy. Je netradiční, zvláštní a velmi působivý. Kudos to the Kids. (03.08.2016)

Po ukázkách jsem doufal, že z Čarodějnice budu nadšen. Nakonec je to spíš jen takové nenápadně mírné znepokojení z přemíry náboženství a jednoho vytvořeného kultu čarodějnictví v Nové Anglii. Film vlastně neobsahuje nic objevného a tak je tu jediná věc, kterou může nalákat. A tou je atmosféra. A atmosféra je tady rozhodně brutální, jenže nedělá celej film. Bohužel. (25.05.2016)